Ashley Audrain: Druhá tvář
14. června 2021 11:36
Vždycky jsem věděla, že ženy v naší rodině by neměly být matky. Den narození mé dcery Violet měl být tím nejhezčím dnem mého života. Když jsem ji ale poprvé držela v náručí, věděla jsem, že je něco špatně. Podle mého manžela si jen něco namlouvám, prý nejsem taková jako moje matka. Mé dítě je přece tím nejsladším dítětem na světě. Se mnou se ale Violet chová jinak. Něco se pokazilo, přísahám. Je to v ní? Ve mně? Je ona ta zlá? Nebo jsem to já?
Britský deník Daily Mail román označil jako „opravdovou lahůdku pro fanoušky žánru ‚mum noir‘“.
Ukázka z knihy:
„Jsi příliš úzkostlivá. Ona to vycítí,“ řekl jsi. Plakala už pět a půl hodiny. Já plakala čtyři. Přiměla jsem tě zvednout hlavu od kapitoly o kolice v jedné z těch knih o dětech.
„Víc než tři hodiny po tři dny za týden po tři týdny za sebou.“
„Ona pláče už déle.“
„Je tu jen pět dní, Blythe.“
„Myslela jsem hodin. Déle než tři hodiny.“
„Podle mě to jsou jen větry.“
„Musíš zrušit tu návštěvu svých rodičů.“ O Vánocích, které byly za pár týdnů, bych jeho dokonalé matce ještě nedokázala čelit. Neustále telefonovala a každý rozhovor začínala slovy: Já vím, že je teď všechno jiné, ale důvěřuj mi… Bylinkové kapky. Pevněji zavinout. Rýžový odvar do láhve.
„Oni ti moc pomůžou, drahoušku. Nám všem.“ Ty jsi chtěl mít svoji dokonalou matku tady.
„Pořád ještě krvácím. Smrdím jako shnilé maso. Nemůžu si obléct tričko, protože mě bolí kozy. Podívej se na mě, Foxi.“
„Dneska večer jim zavolám.“
„Nemohl by sis ji vzít?“
„Dej ji sem. Potřebuješ se trochu vyspat.“
„Ona mě nenávidí.“
„Pššt.“
Ohledně těch těžkých dní krátce po porodu mě varovali. Věděla jsem o prsech jako pytle cementu. O kojení. O odsávací láhvi. Všechno jsem si to přečetla v knihách. Nikdo se nezmiňoval o tom, co cítíte, když vás probudí po čtyřiceti minutách spánku v zakrvácených povlacích a vy víte, co bude nutně následovat. Připadla jsem si jako jediná matka na světě, která tohle nepřežije. Jako jediná matka, která se nedokáže zotavit z toho, že jí sešili hráz od konečníku až po vaginu. Jako jediná matka, která nedokáže snášet bolest, když se dásně novorozence zakusují jako žiletky do jejích citlivých bradavek. Jediná matka, která neumí předstírat, že jí po bezesných nocích ještě funguje mozek. Jediná matka, která se podívá na svou dceru a pomyslí si: ,Prosím, jdi pryč.‘
Violet plakala, jenom když byla u mě. Pociťovala jsem to jako zradu.
Měly jsme přece jedna po druhé toužit…
Ashley Audrain (*1982) je kanadská autorka. Původně pracovala v nakladatelství Penguin Books Canada, kde spolupracovala například s Khaledem Hosseinim, Elizabeth Gilbertovou a Meg Wolitzerovou. Svou práci opustila, aby se mohla naplno věnovat svým dětem, a právě tehdy začala psát svůj debut Druhá tvář. Nyní žije v Torontu.
Knihu za zvýhodněnou cenu koupíte zde: https://www.euromedia.cz/druha-tvar/kniha/12339/