Stát nabere další tisíce lidí. Na platy zaměstnanců vydá čtvrt bilionu

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí Zdroj: E15 Michael Tomeš

Ministryně financí Alena Schillerová
Alena Schillerová, ministryně financí
Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová
11
Fotogalerie

Téměř 5800 nových učitelů, policistů a vojáků chce v příštím roce zaměstnat stát. Oproti tomu přijde o místa necelých dvě stě úředníků. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na rok 2022. Výdaje na platy zhruba půl milionu lidí, kteří pracují ve státní správě, budou atakovat hranici 250 miliard korun. Zeštíhlení aparátu o pět až deset procent chystá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) až v dalších letech.   

„Kromě úspor a také investic, růstu důchodů a zachování patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců je prioritou rozpočtu zvýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků,“ uvedla Schillerová. Učitelů hodlá přijmout 4235, strážců zákona rovnou tisícovku a příslušníků ozbrojených sil 550.

Se stovkami úředníků se naopak šéfka státní pokladny chce rozloučit. Bude však záležet na ostatních ministrech, zda zeštíhlení odsouhlasí. Jisté je zatím pouze to, že odejde 188 zaměstnanců Finanční správy.

Předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou zaráží, že snaha škrtat místa není ambicióznější. „Snižování výdajů na státní správu považuji za jednu z nejdůležitějších součástí konsolidace veřejných financí a určitě by se na tuto oblast nemělo při hledání úspor zapomínat,“ řekla.

Vzhledem k tomu, že letošní deficit státního rozpočtu je naplánován na 500 miliard korun a v dalším roce má dosáhnout 390 miliard, nemůže redukce na úřadech sama o sobě stačit. „Pokud by se skutečně podařilo snížit počet státních zaměstnanců o pět až deset procent, ušetřilo by se nejvýše 25 miliard korun ročně,“ odhadla Zamrazilová. Proto bude podle ní nutné snižovat i další výdaje a přijmout opatření na straně příjmů v podobě zvýšení některých daní.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček poukázal na to, že služby státu se přijímáním stále dalších lidí nezlepšují. „Do očí bijící je situace ve školství. Z mezinárodních srovnání je patrné, že úroveň českých žáků a studentů se zhoršuje, přestože se jim věnuje stále více pedagogů i nepedagogů,“ uvedl Křeček s tím, že problém nespočívá v kvantitě, nýbrž v kvalitě. „Potřebujeme reformy, nikoli nové zaměstnance,“ dodal.

Spolu s bobtnáním státní správy vláda svým pracovníkům přilepšuje. Loni jejich platy meziročně vzrostly o více než desetinu. Průměrný hrubý plat zaměstnance státu se meziročně zvýšil o 2686 korun na 39 747 měsíčně, uvádí se ve státním závěrečném účtu.

V nominálním vyjádření rostla mzda v celé ekonomice o 4,4 procenta, ve státní sféře to bylo o 7,2 procenta. Ministryně financí Schillerová však plánuje platy zmrazit.

„Samotné zvyšování úrovně mezd v sobě mimo jiné odráží vládní priority, jako je například růst platů učitelů. A to už je především politická otázka,“ míní šéfka Národní rozpočtové rady Zamrazilová.

Připomněla, že firmy, živnostníci i lidé zaměstnaní v soukromém sektoru často s ohledem na zhoršení ekonomických podmínek počítají každou korunu. „Za takové situace není rozevírání nůžek mezi privátní a státní sférou nic, co bych viděla ráda. Setrvačnost státní správy je ale v tomto ohledu bohužel příliš velká,“ dodala Zamrazilová.