První studie srovnala prodejce v Česku podle udržitelnosti, zvítězil Kaufland

„Aktivně se zapojilo 11 řetězců. Poptávali jsme jich více, ale zbylí nám neposkytli žádná data. Proto Albert, Globus a Billa vyšli bez bodu. Pokud by data zveřejňovali, tak by měli samozřejmě mnohem lepší výsledky,“ říká Dan Heuer, který má ve společnosti Impact Metrics na starosti metodiku, porovnávání dat a jejich interpretaci.

Porovnávané řetězce Kaufland CZ Makro CZ Ikea CZ ASKO Tesco CZ Kaufland SK Penny CZ Lidl SK Rossmann CZ Lidl CZ DM Globus Albert Billa

Studie hodnotila jednotlivé řetězce ve třech oblastech, a to v environmentální, sociální a z pohledu řízení firmy. V environmentální kategorii společnost posuzovala data o uhlíkové stopě, spotřebě elektřiny, spotřebě vody, množství potravinového odpadu a jídla darovaného potravinovém bankám.

Jako největší problém se ukázal nedostatek potřebných dat. Proč některé společnosti nezveřejňují například data ohledně potravinového odpadu, se podle Heuera lze pouze domnívat. „Většinou se jedná o nadnárodní korporace. Data tak mohou počítat za celou skupinu a nemají je očištěné na ČR. Jiné firmy to vůbec nesledují. A samozřejmě jsou asi i firmy, které to sledují, ale nezveřejňují, protože si výsledkem nejsou jistí a nebo se tím nechtějí chlubit,“ říká.

Ze čtrnácti oslovených řetězců disponovalo alespoň nějakými veřejnými daty pouze sedm z nich. Všechny společnosti například usilují o snižování uhlíkové stopy, avšak pouze Kaufland a Makro zveřejňuje emise v kompletní sestavě, to znamená Scope 1, 2 a 3. Tesco a Ikea publikují omezenější výčet (Scope 1 nebo Scope 2).

Rozdělení emisí Scope 1  - přímé emise - emise z vlastních zdrojů Scope 2 - nepřímé emise z energie Scope 3 - emise třetích stran (například dodavatelů)

Co se týče spotřeby energie, nepotravinové obchodní řetězce jsou na tom obecně lépe než potravinové. „V přepočtu na tržby deklaruje nejnižší spotřebu Asko a v závěsu s IKEA. Je zajímavé, že spotřebu energie má velmi dobře podchycenou řetězec Kaufland. Přepočteme-li jejich spotřebu na prodejní plochu, nejlépe je na tom slovenský Kaufland v závěsu s českým Kauflandem,“ popisuje Dan Heuer.

Kromě oblasti týkající se životního prostředí společnost Impact Metrics hodnotila i sociální aspekty, konkrétně vyváženost pohlaví mezi všemi zaměstnanci a managementem. „V této kategorií dopadla nejlépe IKEA. Tam byl rozdíl mezi zastoupení žen v managementu a v celé firmě nejnižší,“ zmiňuje Dan Heuer.

Podle Heuera nemusí být zastoupení mužů a žen ve firmě vždy rovnoměrné. V některých odvětvích jsou zastoupení více muži, v jiných zase ženy. „Proto jsme sledovali zastoupení žen ve společnosti a zda se vyšší počet žen ve firmě projevuje i v managerských pozicích. Jinými slovy, zda se ve firmě ženám daří stoupat i na vyšší pozice,“ doplňuje Heuer.

V kategorii řízení firmy byla hodnocena transparentnost dat, tedy kolik sledovaných dat firma aktivně zveřejňuje ve svém CSR reportu (zpráva o udržitelnosti – pozn. red.) „Transparentnost je jedním ze základních předpokladů udržitelnosti, proto jsme to považovali za nezbytné,“ komentuje Heuer.

„Kauflandu pomohlo k vítězství především to, že aktivně zveřejňuje všechny důležité informace ve svém CSR reportu. To je základní předpoklad, ze kterého jsme vycházeli, a domníváme se, že by to měl být již standard. U jiných řetězců jsme se museli dotazovat a někde jsme ani po aktivním doptávání informace nezískali vůbec,“ uvádí k celkovým výsledkům Dan Heuer.