Rozhodnutí ministerstva komplikuje očkovaní u praktiků. Často musejí své pacienty přemlouvat |
Iniciativa Cesta ven složená z předních tuzemských marketingových agentur rozjela kampaň, která má za cíl dostat „pod jehlu“ s očkovací látkou alespoň 75 % obyvatelstva. Jeden ze základních hybatelů iniciativy Eduard Piňos pro Lidovky.cz popsal, že během práci na informační kampani se jeho spolupracovníkům povedlo najít tři hlavní obavy, které Čechy trápí.
Vakcína tu byla moc rychle
Prvotní pochybnosti podle marketingového stratéga vyvolala rychlost, s jakou farmaceutické společnosti přišly s fungující vakcínou. „To není věc žádných dezinformací. Už od loňského jara ve všech médiích kolovalo tvrzení, že pokud by se očkovací látku podařilo vyvinout za rok a půl, bude to zázrak. Najednou tu byla za osm měsíců, takže lidé měli logicky spoustu otázek,“ vysvětlil.
V rámci osvětové kampaně tuto záležitost osvětlil epidemiolog a krátce i ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle toho naléhavost situace zkrátila obvyklé harmonogramy vývoje vakcín na pouhé měsíce, což umožnilo dvojici firem Pfizer a BioNTech přijít s látkou, která byla schválena jako první už 2. prosince 2020. Prymula navíc připomněl, že při vývoji zužitkovali vědci také zkušenosti s viry SARS a MERS.
Podle Prymuly i dalších odborníků na vakcíny covid změnil způsob, jakým se na vakcinaci díváme. Ukázal totiž, že s bezpečnou a efektivní látkou jde přijít v případě nutnosti i mnohem rychleji.
  |
V dezinformačním podhoubí je relativně bleskový vývoj vakcíny pro konspirační teoretiky šťavnatým soustem. „Je zde klasický narativ o nadvládě světa. Oni – myšleno různé elity – nás chtějí naočkovat co nejrychleji, dokud je zde strach z covidu, aby nás mohli co nejlépe ovládnout,“ popsala LN Veronika Batelková, šéfka organizace Zvol si info zabývající se mediální gramotností a dezinformacemi.
Dodala také, že velmi častým motivem bývá smyšlená složitá korupční síť zahrnující vlády, politiky a farmaceutické firmy.
Strach z vedlejších účinků
Druhý okruh strachu z očkování způsobily údajné vedlejší účinky vakcín. I to byla dle Piňose legitimní obava, jelikož zprávy o možných krevních sraženinách po aplikaci látky od AstraZeneky se v médiích množily závratnou rychlostí.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJenže spojitost s vakcínou se neprokázala a vyhnout se očkování tak nepředstavuje žádný chytrý tah. „Ve srovnání s nemocí covid-19 je riziko spojení s aplikací vakcíny minimální,“ mírnil obavy imunolog Zdeněk Hel a připomněl, že testů se účastnily desítky tisíc lidí z celého světa.
Často skloňovaným dopadem očkování prý bývá údajná neplodnost. „Tento mýtus se už hojně začal vyvracet, a tak se dezinformační narativ postupně proměnil na neurčité ‚Nevíte, co to s vámi udělá za 5/10 let,‘, což se samozřejmě vědecky hůře vyvrací,“ doplnila k tomu Batelková.
Cizinci si za očkování zaplatí, cena nepřesáhne 850 korun. Registrovat se mohou koncem týdne |
Obavy o neplodnost byly tak frekventované, že je musela v rámci kampaně pro vládu vyvracet i primářka kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. Ta popsala, co k vzniku fámy vedlo. Genetická informace viru, na kterou vakcíny míří, totiž obsahuje protein, který je podobný struktuře děložní sliznice. A tak vznikla domněnka, že vakcína sliznici poškodí. „Očkovací látka nemůže působit na změnu děložní sliznice a tedy zasahovat do plodnosti lidského organismu,“ zdůraznila primářka.
Nebylo to dost otestované
Třetí největší identifikovanou obavou pak podle Piňose byl způsob, jakým se látky testovaly. Běžně se totiž uváděla čísla okolo 30 až 40 tisíc dobrovolníků, na kterých farmaceuti látky vyzkoušeli. Jak ale říká marketingový specialista, pro většinu lidí je prostředí vakcinologie španělskou vesnicí. A jelikož se vakcína aplikuje stovkám milionů lidí, mohou počty dobrovolníků působit trpasličím dojmem.
Pokud vám tedy tato čísla „neseděla“, vězte, že u běžných vakcín obvykle vystačí pouhé jednotky tisíc dobrovolníků.
Vůbec nejčastěji se podle Batelkové objevuje tvrzení, že se jedná o zcela nevyzkoušený a především nový typ vakcíny. Což není pravda, vědci na tomto typu látek pracují už dlouhé roky. „A navíc se tvrdí, že lidi, na kterých se testovalo, už nadále nikdo nesleduje – neví se, co se s nimi stalo,“ popsala odbornice jednu z fám. Přitom účastníci studií jsou v hledáčku vědců běžně i nadále.
Dezinformace mezi Čechy bují
Batelková se také odkazuje k průzkumu agentury STEM z letošního března, podle jehož výsledků věří do určité míry dezinformacím spojeným s covidem až 40 % české populace. To vyvrací zažitou představu o malých skupinkách pomatenců v hloubi internetových diskuzí. Podle Batelkové otevírá dveře alternativním informačním kanálům především strach, který pandemie generuje.
O viru vědí Češi hlavně z televize, říká tvůrce kampaně na podporu vakcinace. Spojit odborníky podle něj nejde |
Důvody leží podle předsedkyně spolku Zvol si info v samotné psychice člověka. Jako příklad uvádí efekt kotvení, jež má za výsledek preferenci informací, které jsme se dozvěděli jako první. Tak například podle Batelkové zafungovala hysterie okolo vakcín AstraZeneky. Jakmile lidé zaregistrovali alarmující zprávy o krevních sraženinách, šlo jim už jen těžce něco vyvracet. Ještě více tomu nahrává tzv. konfirmační zkreslení. Kvůli tomu si jako relevantní vybíráme ty informace, které sedí k našemu již zaujatému postoji.
Úplně samostatnou kategorií, nad níž by žasnul i vědecký fantasta Jules Verne, je tzv. čipování. Jedná se o mýtus, že součástí vakcín jsou čipy, pomocí kterých je možné očkovaného ovládat. Na dezinformační scéně jsou běžná tvrzení, že v místě vpichu vakcíny drží na kůži magnet, že po návratu domů přestávají fungovat spotřebiče nebo že můžete od vakcinovaného člověka „chytit“ nanoroboty.
