Během kuponové privatizace lidé svěřili Harvardským fondům Viktora Koženého přes milion kuponových knížek, které se prodávaly za 1 035 korun a sloužily k nákupu akcií. Kožený tak měl najednou v rukou dobrou miliardu a než se o výnosy z investic stačil podělit s důvěřivými akcionáři, vypařil se do zahraničí pod záminkou, že jede na dovolenou. Dalších devět let si užíval pohádkového života v luxusu; zakoupil přepychové sídlo v americkém Aspenu, navštěvoval nejdražší londýnské podniky, válel se u moře na Bahamách.

Teprve poté spadla klec: pražský soud na něj konečně vydal zatykač a na listině hledaných osob se ocitl i ve Spojených státech, tentokrát v souvislosti s machinacemi v Ázerbájdžánu, při nichž údajně podvedl americké občany.

Bahamské ostrovy se pro něj staly jedinou lokalitou, která ho dodnes chrání před rukou spravedlnosti. Rok a půl sice strávil v tamním vězení, ale to se zdá být zanedbatelné ve srovnání s deseti lety, jež mu hrozí v Česku.

Koženého život v Karibiku je přesto růžový jen na svém povrchu. Jakmile se nabažil úžasných pláží, začal mu chybět normální rodinný život. A právě rodina s ním v karibském ráji odmítla zůstat.

Manželka Luďka dala přednost životu v Londýně, kde našla vhodnou školu pro dcery. Tatínek od té doby jen platil a své nejbližší vídal stále méně. Manželství skončilo rozvodem a Kožený zůstal na Bahamách zcela osamělý.

Do toho musel vynaložit obrovské finanční prostředky, aby ho jeho právníci na Bahamách vůbec udrželi a nehrozilo mu vydání do USA, kde by ho čekalo až dvacet let za mřížemi. Pohádkové jmění se začalo tenčit: tučnou část ztratil rozvodem, něco investoval do pěti dcer, a vysoké účty od advokátů do dokonce přiměly k prodání několika nemovitostí. Co mu zůstalo, chytře převedl na svou matku, aby už po něm nikdo nemohl nic chtít.

V posledních rozhovorech poskytnutých českým novinářům Kožený tvrdil, že se o byznys už dávno nezajímá a věnuje se projektům v oblasti uprchlické krize a automatizace práce. Jednu dobu dokonce zvažoval kandidaturu do Evropského parlamentu, to by ale připadalo v úvahu jen v případě, že by se mu podařilo očistit se od všech vážných obvinění. Redaktorce iDnes se před časem svěřil, že si na Bahamách připadá jak ve vyhnanství. Očividně se mu stýská po veřejném životě a kontaktu s lidmi. Ve své zlaté kleci nemůže dělat nic jiného než čekat, až ho někdo přijede navštívit. Máme důvod předpokládat, že takto si svůj miliardářský sen nepředstavoval.

(Zdroje: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/viktor-kozeny-kuponova-privatiza, https://tn.nova.cz/clanek/viktor-kozeny-je-na-mizine-jeho-dcery-si-uzivaji-luxusu-galerie.html, https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/jak-sel-cas-s-vikotrem-kozenym.A151020_175957_ekonomika_fih)