Kaddáfí se rád světu prezentoval jako prostý beduín a při cestách na mezinárodní setkání odmítal spát ve špičkových hotelech. Místo toho si s sebou vozil vlastní neprůstřelný stan, který neváhal vztyčit kdekoli, kde na to byl aspoň trochu příhodný prostor. Během newyorského zasedání OSN v roce 2009 se však kvůli tomu dostal do křížku s místními úřady. Právní zástupci New Yorku označili postavení stanu ve městě za nelegální a nechali ho strhnout. O den později však diktátorův přístřešek na stejném místě tvrdošíjně vyrostl znovu. Není bez zajímavosti, že pozemek Kaddáfímu poskytl Donald Trump, tehdy ještě označovaný jen jako "miliardář".
Tuto drobnou epizodu však na stejném Valném shromáždění OSN zcela zastínil Kaddáfího vážný návrh vymazat z mapy Švýcarsko a jeho území rozdělit mezi sousední státy. Podle jeho argumentace nebylo logické, aby v jedné zemi společně koexistovaly čtyři jazykové skupiny. Ve skutečnosti si však s malou alpskou zemí jen vyřizoval osobní účty - Švýcarsko totiž rok předtím zadrželo jeho syna a snachu pro podezření z týrání služebných.
Ačkoli byl Kaddáfí dvakrát ženat a kromě toho udržoval poměr s nesčetným množstvím milenek, netajil se zvláštním romantickým citem vůči někdejší americké ministryni zahraničí Condoleezze Rice. Když ho v roce 2008 při návštěvě Libye navštívila v jeho stanu, zahrnul ji dary v hodnotě 4,5 milionu korun a nechal pro ni složit píseň nazvanou Černá květina v Bílém domě.
Condoleezza Rice
Teprve po jeho smrti v roce 2011 vyšlo najevo, že byl americkou ministryní až úchylně posedlý. Ve své rezidenci měl schované celé album fotografií, které zachycovaly půvabnou Condoleezzu ze všech úhlů při nejrůznějších projevech a setkáních.
Kaddáfí však nebyl jen státníkem, ale také spisovatelem a odborníkem v oblasti techniky, náboženství i historie. Vynikal zejména tvořivostí - mezery ve vědomostech tvořivě zaplňoval informacemi, které si sám vymyslel. Svému lidu přednášel o tom, že americký kontinent objevil jistý Emír Ká a anglický dramatik William Shakespeare se ve skutečnosti jmenoval šejk Espír. Z psychologického hlediska by bylo jistě zajímavé zjistit, zda těmto historickým inovacím Muammar Kaddáfí sám věřil. Dnes to už ale nikdo nezjistí.
(Zdroj: https://abcnews.go.com/International/weirdest-things-moammar-gadhafi/story?id=14779142)
