První soustava tůní vznikla loni v květnu na svazích Velkého Javorníku na již nevyužívaných přibližovacích linkách, po nichž se v lese stahovalo dřevo. Na staré svážnici vyhloubil bagr řadu jam, v nichž se zachytává dešťová voda, která by jinak po zpevněném povrchu prakticky okamžitě odtekla pryč.
„Tůně mají rozměr tři krát čtyři metry a sahají až šedesát centimetrů hluboko. Díky tomu, že v hloubce není půda tak zhutněná, umožňují i lepší vsakování vody,“ vysvětlil Miroslav Kubín ze správy CHKO Beskydy, který za projektem stojí.
Metodu, která je jednoduše proveditelná a zároveň nevyžaduje vysoké náklady, pak loni v Beskydech využili i na několika dalších místech, kromě Velkého Javorníku také na Jablunkovsku a na Rožnovsku.
Celkem se podařilo upravit 3,5 kilometru přibližovacích tras a vyhloubit více než 500 tůní schopných zadržet dohromady až 3 600 kubíků vody.
„Letos pokračujeme dále. Chceme rekultivovat dalších pět kilometrů nepoužívaných přibližovacích linek na stahování dřeva, a tím zadržet v krajině desetitisíce kubíků vody v místě dopadu srážek. Můžeme tak snížit negativní dopady sucha na krajinu, zpomalit odtok vody během povodní a zabránit erozi půdy,“ popsal Kubín.
Účinnost metody měří vědci
Projekt nyní sledují i vědci z Ostravské univerzity, kteří chtějí zhodnotit účinnost zmíněných opatření. „Víme, že rekultivované přibližovací linky vodu zadržují, my se na vědecké bázi snažíme zjistit, kolik jí konkrétně je,“ informoval Matěj Horáček z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Výzkum začal před několika týdny a potrvá až do konce letošní sezony. „Zkoumáme stav na rekultivovaném úseku a pak stav na úseku, který upravený není. Doufáme, že se nám podaří vyvodit nejen relativní, ale i absolutní množství vody, která tato opatření pomohou zadržet,“ sdělil Horáček.
Druhá věc, kterou vědci budou zjišťovat, je množství vody, které z lesa odteče po zpevněné neupravené svážnici. „Chceme požádat o spolupráci meteorology, aby nám poskytli data o srážkách. Mohli bychom tak zjistit, kolik vody odteče při přesné znalosti velikosti srážek,“ doplnil Horáček.
V Jizerských horách vytipovávají trasy
Projekt je první v republice, už nyní si z něj berou inspiraci jinde, například v Jizerských horách, kde letos připravují podobné kroky.
„Přemýšleli jsme, jak by se dala zadržet voda u nás v horách bez toho, že by se musely stavět betonové hráze, a zaujalo nás, co se dělá v Beskydech,“ popsal Daniel Honzig ze spolku Milujeme Jizerky, který aktivitu inicioval. „Nyní spolu s CHKO a Lesy ČR vytipováváme přibližovací trasy u nás, kde by se dala tato opatření udělat. Chceme to stihnout ještě letos,“ uvedl Honzig.
Podle Tomáše Korytáře ze správy CHKO Jizerské hory to však bude v této oblasti složitější. „V současné době zde dochází k rozsáhlé kůrovcové těžbě a zároveň i nové výsadbě. Většinu cest tak nyní lesní hospodáři aktivně využívají a bude náročnější nějakou vhodnou vybrat,“ řekl Korytář.
Nápad zaujal také v národním parku Slovenský ráj. „Jezdíme se dívat do národních parků a chráněných krajinných oblastí a způsob, jak citlivě se daří v Beskydech spojovat ochranu přírody s hospodařením s vodou, je výjimečný i v evropském hledisku. Uvažujeme, že něco podobného provedeme i u nás,“ sdělil ředitel slovenského národního parku Tomáš Dražil.
Autor: Martin Pjentak
Zdroj: Idnes.cz