Mýto v Praze zavede normu, že kdo znečišťuje, ten platí. Máme auto na člověka a půl, vadí bývalé náměstkyni Kolínské

Dokument, který koncem května schválili pražští zastupitelé, navrhuje, jak může hlavní město dosáhnout uhlíkové neutrality a reagovat tak na klimatickou změnu.

Čtěte také

Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso

„Město bude využívat moderní zdroje energie, bude energeticky efektivní, bude optimálně využívat veřejnou dopravu a bude mít dobře zvládnutý odpadový management. Nebude tvořit zbytečný odpad. A ten, který vytvoří, bude dobře využit. Bude to město, kde čistírna odpadních vod bude zásobovat teplem novou čtvrť v Bubnech-Zátorech, a bude to město, které bude moci svým občanům garantovat dostupné ceny energie,“ přibližuje vizi Petra Kolínská (Zelení), bývalá náměstkyně pražské primátorky, která dnes působí v organizaci Zelený kruh.

Cílem má být především omezení emisí tak, aby město nabídlo svým obyvatelům čistší vzduch. „Plán počítá s tím, že město bude omezovat individuální automobilovou dopravu, protože ta je výrazným emitentem jak oxidu uhličitého, tak jiných látek, které škodí lidskému zdraví. Takže ano, aut by v roce 2030 mělo být v Praze méně, než jich je dnes,“ dodává Kolínská.

Vysadí se do ulic více stromů, to znamená, že ulice budou chladnější, bude tam vlhčí klima – příjemnější pro pobyt.
Ladislava Fialka Sobková

Naopak podpory by se měli dočkat chodci. „Vysadí se do ulic více stromů, to znamená, že ulice budou chladnější, bude tam vlhčí klima – příjemnější pro pobyt. To je důležité pro pěší pohyb,“ plánuje architektka Ladislava Fialka Sobková a doplňuje:

„Dále se počítá i s tím, že se vybuduje vodní infrastruktura a bude se lépe hospodařit s vodou. Ta je – jak vyplývá z ostatních výzkumů – velkým atraktorem pro pěší pohyb.“

Fantasmagorie, kritizuje Krnáčová

Plán v této schválené podobě má ale i své odpůrce. Mezi ně se řadí například bývalá primátorka hlavního města Adriana Krnáčová:

Čtěte také

Osamu Okamura: Lidé si myslí, že v domě v přírodě budou žít ekologičtěji. Ale tak to bohužel není

„Je to v kategorii fantasmagorie. Nemám nic proti tomu, aby Praha byla zelenější a zdravější. Ale diskutovat o 230 miliardách na to, že je tady nějaký projekt na 230 stránek, který nemá konkrétní výstupy, to si myslím, že je úplná ztráta času. V příštím roce máme komunální volby. S největší pravděpodobností se na tento dokument šťastně zapomene  jako na všechny ostatní strategické dokumenty, které kdy byly schválené Prahou.“

S největší pravděpodobností se na tento dokument šťastně zapomene jako na všechny ostatní strategické dokumenty.
Adriana Krnáčová

A výtky má i opozice v čele s ODS.

„My tomuto plánu vyčítáme to, že je příliš rozplizlý, řeknu-li to trošku hanlivě. A je málo konkrétní. Myslím, že tam jsou dobré projekty, ať se to týká veřejného prostoru, práce s veřejným prostorem, s retencí, s vodou – dělají se nově meandry, to jsou prostě věci, které jsou smysluplné. Ale plán za 236 miliard, to se mi spíš zdá jako laciné PR,“ hodnotí dokument starosta Prahy 9 Portlík.

Vadí mu i to, že není jasné, kde na jednotlivá opatření chtějí zastupitelé vzít peníze.

„Je to nereálné, protože dnes ten předkladatel ani sám neví, kolik peněz se bude financovat z evropských fondů, kolik se bude financovat z takzvaných emisních povolenek. A na tyto peníze klimatický plán spoléhá. To znamená, že zhruba 90 procent financování tvoří zdroje, o kterých vůbec nevíme, jakým způsobem budou poskytnuty,“ kritizuje Portlík.

Je to nereálné, protože dnes předkladatel sám neví, kolik peněz se bude financovat z evropských fondů a kolik z emisních povolenek.
Tomáš Portlík

S tím ale zásadně nesouhlasí Kolínská: „Padlo tady, že tam nejsou konkrétní opatření. Je tam přes sto konkrétních opatření. Dokonce každé to opatření má svou vlastní stránku. Proto to má těch 230 stran. Každé jednotlivé opatření je tam rozepsáno, kdo za něj zodpovídá, jaké jsou odhadované náklady.“

Ani peníze by přitom neměly být problémem. „Ty výdaje hlavního města Prahy nejsou 230 miliard, ale 32 miliardy za deset let. Zbytek peněz jsou peníze, které Praha bude moct díky tomu dokumentu čerpat z mezinárodních zdrojů nebo z národních fondů,“ upřesňuje Kolínská.

Jedno auto v Praze na člověka a půl

Jedním z konkrétních opatření, které dokument zmiňuje, je zavedení mýta pro vjezd do centra města.

Čtěte také

Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové

„Já bych tu pražskou otázku zasadila do kontextu jiných evropských měst. Praha dlouhodobě drží rekord v počtu aut na počet obyvatel. V Berlíně nebo ve Vídni je ten poměr jedno auto na tři lidi. Tady v Praze máme jedno auto na člověka a půl,“ konstatuje Kolínská.

S omezením vjezdu do centra města souhlasí i opozice. Ale má podmínku – musí být dobudovaná alternativa.

„Je prostě potřeba vytvořit objízdnou trasu – v tomto případě nadřazený dopravní skelet, konkrétně vnější okruh a dobudování vnitřního okruhu. Ty věci prostě mají jít ruku v ruce. Jinak pomůžete centru na úkor toho, že vlastně části, které jsou okolo centra bez možnosti objízdných tras, budou trpět. Jinými slovy – ten problém z jedné lokality Prahy přesunete do druhé. To je věc, která nedává smysl,“ říká Portlík.

Cílem mýtného systému je, aby člověk nechal auto doma. A zavést do praxe princip, že znečišťovatel platí.
Petra Kolínská

„Cílem mýtného není, aby člověk neprojížděl kolem hlavního nádraží autem. Cílem mýtného systému je, aby nechal auto doma,“ oponuje Kolínská.

Čtěte také

Doprava v Praze? Je to jako s léčbou obezity, kdy vám pouhé povolení opasku nepomůže, myslí si dopravní expert Benedikt

„A také je cílem zavést do praxe princip, že znečišťovatel platí. To znamená ve městě ten, kdo emituje částice, které tam nechceme, protože je nechceme dýchat, tak zkrátka platí. A ten, kdo využívá šetrné formy přepravy, tak je naopak dotován. Příjem z toho mýtného má také pomoci financovat rozvoj kvalitní, rychlé, bezpečné a čisté veřejné dopravy,“ slibuje si od zavedení mýta Petra Kolínská ze Strany zelených.

Poslechněte si celou debatu Petra Dudka a jeho hostů.

Společně se věnovali také tomu, zda je možné, aby se Praha v otázce zklidnění dopravy inspirovala v jiných evropských metropolích, nebo jak velký rozdíl by mohlo znamenat pouhé prodloužené zeleného intervalu pro chodce na semaforech.