Země skupiny G7 (Spojené státy, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie a Francie) uzavřely dohodu o minimální sazbě daně z příjmů platné pro zdanění globálních společností. Během letních měsíců bude z G7 tato dohoda předána na G20 a OECD, kde bude následně s vysokou pravděpodobností schválena.
Je to vnímáno jako první krok, který bude následovat celá řada dalších. Důvodem je dlouhodobý vývoj, či lépe řečeno pokles průměrné celosvětové sazby daně trvající již více než 40 let (viz následující graf) s cílem nastavit její pevné dno.
Účel této dohody je zřejmý – znevýhodnit nadnárodním společnostem operace v daňových rájích nebo „alespoň“ v zemích s výhodným zdaněním, které nejsou přímo označovány za daňové ráje – např. Irsko nebo Nizozemsko. Takový proces vítá většina evropských zemí, včetně České republiky. Je třeba dodat, že v ČR je ve třetím kole Poslanecké sněmovny návrh zákona o zavedení digitální daně, kde by základem daně byl obrat dosažený v České republice.
Jednání o výši daně muselo být velmi zajímavé. První návrh vzešel ze Spojených států ve výši 21 % (což není nijak překvapující, neboť se jedná o aktuální sazbu daně příjmů platnou v USA), schválená sazba přitom činí 15 %, což se nelíbilo například Velké Británii. Na druhou stanu, snížení sazby z daně z 21 % na 15 % významně snižuje zájem o daňové ráje.
Různé země daný krok vnímají různě. Například irský ministr financí uvedl, že Irsko se stávající sazbou daně z příjmu ve výši 12,5 % tímto krokem ztratí ročně daňové příjmy ve výši 2 miliard dolarů, což odpovídá jejich pětině. Může se to zdát paradoxní, avšak podle jeho slov k tomu skutečně dojde. Na druhou stranu Španělé očekávají až zdvojnásobení příjmů ze zdanění společností. Ministr financí Francie vnímá 15% sazbu jako naprosté minimum, přičemž očekává její postupné zvyšování.
Co se týče konkrétních společností, jedná se primárně o korporace s globální působností. V řadě případů se jedná o společnosti poskytující elektronické služby, největší z nich je pak skupina přezdívaná jako „FANGMAN“ – tedy Facebook, Amazon, Netflix, Google (Alphabet), Microsoft, Apple a Nvidia.
Společnosti budou povinny zdaňovat v zemích, kde své zisky skutečně generují. Nebude tedy možné služby poskytované celé Evropě fakturovat prostřednictvím jedné společnosti se sídlem například v Irsku. Řada společností (včetně výše uvedených) tedy bude muset odvádět daně ve státech, kde skutečné působí, i když tam nemají dceřinou společnost.
Vedení společností, kterých se tato daň týká, tento krok (alespoň oficiálně) uvítalo. Může se to zdát divné, avšak logiku to má. Zmizí otázky typu – má cenu dělat to či ono, když výsledná úspora na dani příjmu bude taková či jiná?
Investoři to akceptují a nepředpokládáme tedy velký dopad na samotné akciové trhy. Vyšší daně sice sníží čistý zisk, ale dotčené společnosti nejspíše nepřistoupí ke snižování vyplácených dividend.
