Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 4. června 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Je tady opět prostor pro rozhovor o dění kolem nás. Glosovat ho bude Václav Malý, světící biskup pražský, vítejte.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Děkuji, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme například o uznání dávných křivd, proč v jedenadvacátém století musejí lidé v některých zemích skrývat svou víru nebo naopak to, že prostě nevěří. Přeji nerušený poslech. Německo se po šesti letech vyjednávání omluvilo za masakry domorodých obyvatel ve své někdejší africké kolonii na území dnešní Namibie. Berlín uzavřel s namibijskou vládou dohodu a zabíjení domorodých obyvatel označil za genocidu. Západoafrické zemi slíbil investovat do jejich rozvoje během třiceti let více než miliardu EUR. Vidíme, pane biskupe, že na uznání křivd není nikdy pozdě.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Naprosto souhlasím a je dobře, že Německo podniklo tento krok, protože samozřejmě na křivdy by se nemělo zapomínat. Samozřejmě nemělo by to zapomínání vést k nenávisti, ale když ty věci se odhalí, i když je to někdy bolestné, tak přesto je třeba vyčistit tedy prostor a začít se pokusit o nové, lepší tedy vztahy, protože v té paměti různých kmenů, různých společností, národů zůstávají tyto křivdy. To se dotýká každé společnosti a samozřejmě z toho potom rostou předsudky, z toho roste nelibost vůči někomu a ta generace, která tedy se k tomu přizná, že ji přeci něco jako konaly, tak nespravedlivě potom je vnímána jako vinná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Německo uznalo odpovědnost za masakry. Jenom připomenu, že Namibie byla v letech 1884-1915 jako takzvaná německá jihozápadní Afrika kolonií tehdejší německé říše. Svaz náčelníku namimbijských kmenů Hereru a Namu ovšem považuje tu finanční nabídku, kompenzaci za genocidu za urážku tu částku, její výši. Svaz také tvrdí, že do vyjednávání s německou vládou nebyl zapojen včas, aby mohly být zohledněny požadavky těch kmenů. Německo trvá na tom, že není právně vázáno poskytnout kompenzaci, a tu sumu 1,1 miliardy eur považuje za splnění politické a morální povinnosti. Tak mě napadá, pane biskupe, jak lze vůbec vyčíslit mrtvé, utrpení, genocidu?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
To naprosto nelze vyčíslit. A je dobře tedy, že Německo dalo i tuto nabídku. Na druhé straně tedy obdivuji hrdost těch kmenů, které to odmítly. Ale samozřejmě to už se nedá vyčíslit, ani se to nedá odestát. Jediná věc je očista paměti a požádat tedy o pardon, nic jiného tedy nezbývá, ale je to takové očistné, jako jsme o tom mluvili předtím, že zůstane tedy alespoň čistý prostor pro budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kostlivce z minulosti řeší i někdejší koloniální velmoc Francie. Emmanuel Macron jako první francouzský prezident za posledních 11 let navštívil středoafrickou Rwandu a požádal o odpuštění za genocidu, které Francie nebránila. Pouze Rwanďané mohou Francii odpustit její roli ve rwandské genocidě v roce 1994, řekl Emmanuel Macron. Tady máme další příklad, jak nás nebo Francii dohnala minulost?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak je dobře, že Macron požádal o odpuštění, protože Francouzi sice přímo se nezúčastnili té genocidy vlády Hutiů proti Tutsiům. Bohužel tedy v roce 94 zahynulo asi milion lidí, což je hrůza. Ale Francie vyzbrojovala tehdejší vládu Hutiů a v podstatě mlčela k tomu, když se tady ke genocidě schylovalo. A to je opravdu veliké selhání tehdejších francouzských politiků je dobře tedy, že prezident Macron požádal tedy o pardon, já jenom k té genocidě musím říci bohužel, znovu opakuji bohužel, do něj byli zapojeni i někteří kněží, a dokonce i někteří biskupové. Tak kmenová nenávist prostě byla taková, že nad tím tedy nezvítězila víra. Někteří potom byli potrestáni ti kněží, někteří biskupové, ne všichni, to zdůrazňuji, ale já jsem o tom tehdy dost četl a bylo mi velmi smutno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také podle zprávy, kterou zadala rwandská vláda, Francie neučinila nic, nic, aby vraždění zastavila, takže nese za genocidu značnou odpovědnost. Pane biskupe, chybí politikům nějaká prozíravost nebo odhad situace?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak především jde o finanční zisk, co si budeme povídat. Podpora prodeje zbraní, no tak to je obrovský kšeft, obrovský byznys. To je třeba mít na zřeteli. Ale samozřejmě velký politik je ten, který dovede také myslit trošku dopředu. A především ten, který, když jsou porušována lidská práva, tak dá stranou trochu ekonomické zájmy. Já vím, že se toliko řekne, ale bohužel u mnohých politiků ta spojitost prosperity a zároveň tedy podmiňovat to respektem vůči lidským právům, tak ta není úplně tak zažitá. A to bych řekl, že byl případ i tehdy Francouzů. Samozřejmě Francouzi byli velkou koloniální mocností. Takže i v jiných zemích nezanechali zrovna vždy nejlepší stopu. Tak alespoň tedy, že teď dochází k té jisté očistě a že to i těm současným generacím Francouzů připomíná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme třeba na události z minulosti, napadá vás, pane biskupe Malý, kde je je ještě prostor nebo nezbytné například na nějaký ten pardon, na prosbu o odpuštění.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, tak teď řeknu záležitost, která ještě probudí jaksi ne vždy dobré pocity u starší generace naší společnosti. Jedná se to vyhnání sudetských Němců. Ten způsob a zároveň jak na tom je současný prezident založil svoji kampaň při první volbě za prezidenta. Je to u těch nejstarších generací pořád ještě bolavé místa. Myslím si, že je třeba i tady vyčistit ten prostor, říci ano, došlo k přestřelkům. Došlo k prosazování kolektivní viny, a to je naprosto tedy nepřípustné, protože je třeba vždycky pojmenovat vinu jednotlivého člověka nebo skupiny, ano potrestat, ale nelze říci jenom ten, který patří k určitému národu nebo k určitému kmeni, no tak je pro mě nepřítelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí světici biskup pražský Václav Malý. Proč i v jedenadvacátém století musejí lidé na mnoha místech světa skrývat svou víru, pane biskupe?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Já jsem teď četl právě takový velmi zajímavý článek, že v muslimských zemích roste počet především mladé generace mladých muslimů, kteří v podstatě nevěří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže je to teď obráceně v podstatě, musejí skrývat, že nevěří.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, protože by je ta rodina vyloučila a v podstatě by ztratili jakýkoliv společenský statut. A to zrovna jako není úplně příjemné. Dokonce v Tunisku se odhaduje, že je to až 30 %, což tedy mě to procento překvapilo. Samozřejmě musí člověk brát velmi opatrně tyto odhady. V Libanonu například 12 %. To jsou lidé, kteří se tedy přizpůsobují těm vnějším povinnostem, ale uvnitř v podstatě se s tou vírou rozešli. A samozřejmě nemusí to být jako radostný proces, ale vyžaduje to také tedy i ze strany té rodiny určité pochopení o těch věcech hovořit. A v podstatě tam neexistuje nějak jako, jak jsem se dočetl diskuzi v těch rodinách, protože se to okamžitě pokládá, že to narušuje čestné rodiny. Já to jaksi nechci posuzovat, ale je to tedy docela zajímavý trend. A dokonce třeba v Íránu, když člověk chce získat nějaké postavení, tak prvotní hledisko není kompetence, zastávat nějakou funkci, ale jestli tedy plní ten, ty náboženské povinnosti. A to vede potom samozřejmě k určenému předstírání a k nepravdivosti. Takže to není úplně tak je nejlepší způsob. Na druhé straně samozřejmě, že lidé musí někde ve světě zase svoji víru skrývat z důvodu pronásledování. To je nejlepší příklad Korejská lidově demokratická republika, kde v podstatě lidé, kteří vlastní bibli, tak ohrožují nejen sebe, ale ohrožují celou tedy rodinu. A je tedy mnoho míst, lidi, kteří jsou pronásledováni pro svoji víru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jsme se dostali ke Koreji, tak tam hraje roli také šamanismus nebo má své stoupence.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, to je naprosto něco nového, co jsem se dozvěděl v jednom velmi solidním francouzském časopise, že dnes v Koreji právě je rozšířen šamanismus, a dokonce že těmi šamany jsou především tedy ženy. Jde o to, že v podstatě údajně se spojují tedy tyto osoby s duchy. A zároveň tedy mají jako vhled do minulosti jednotlivého člověka nebo i do budoucnosti. A zároveň mají i některé schopnosti uzdravovat. A ten režim proti tomu tolik nezasahuje. To je velmi zajímavé, protože když se mluví o Severní Koreji, tak pronásledování křesťanství pronásledování víry, jaderné zbraně. Ale režim to nepřímo podporuje, protože v podstatě ten nepříznivý stav, který tam zažívá většina obyvatelstva, tak se může svézt na duchy, že je to osud, že je to fatum a že v podstatě se s tím nic nedá dělat, protože ten člověk je předurčen, že holt musí třeba trpět. Také je zajímavé, že tam lidé chodí za těmi šamankami, když jako se rozhodují pro co jako pro další život, jakou cestu zvolí. Nebo když mají uzavřít manželství nebo když jsou nějaké nemoci, proč ty nemoci jsou. Jestli se vyléčí. Takže ta šamanka jaksi vyvolá ty duchy a ty jí řeknou, no je to nevyléčitelné, nebo to je holt osud, že to je tomu člověku nějak tak přiřčeno. Takže to je velmi zajímavý moment a dokonce to má i vnější znamení, že třeba na některých domech jsou nápisy, které mají tedy nějak bránit tomu, aby ten zlý duch na tom domě nepůsobil, nebo že jsou na cestě rozhazovány kamínky, po kterých tedy mají kráčet ty duchové, aby se jim zabránilo nebo naopak, aby mohli jaksi vstoupit s dobrou zprávou nebo zrnka rýže či sezamový olej. Nebo šlápnout na prach, no tak to skutečně jako nemá, protože to by ty duchy rozhněvalo nebo dokonce někdy se sype na cestu i ostří nehtů a sůl. Takže to je velmi zajímavý jev, který tedy v Severní Koreji je a čím dál tím víc lidí tam je psáno, že se těch šamanek ptá co a jak. A samozřejmě jak už jsem řekl, je to výhodná výmluva pro ten režim, ne za to můžou duchové. My tady chceme pro vás to blaho, ale je to vlastně předurčený. To ne, že by to stát přímo podporoval, ale prostě proti tomu moc jako nezasahuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přihlíží k tomu?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Přihlíží k tomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posílila možná víra nebo narostl počet věřících?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Protože slýcháme v posledních letech, že naopak ten trend je nějaký sestupný, ale nevím jestli máme relevantní data, abychom mohli to rozebrat.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Co se týká naší vlasti, já bych řekl, že věřících nepřibývá, že spíše věřících, kteří jsou vázáni na určitá církevní společenství, že ubývá. Ale na druhé straně musíme brát na zřetel touhu po nějakém duchovním zakotvení. Ale to není vázáno na nějakou instituci, na nějaké společenství. Je to hodně individualizované. A to je důležité tohle si uvědomit a zároveň vzít tedy na zřetel, když třeba jako věřící, ať už křesťané nebo jiných tedy náboženských tradic, když chceme tyto lidi oslovit. Takže počet těch, kteří se vysloveně hlásí k nějaké tradici, tak bych řekl, že alespoň v našich končinách klesá. Je to i trend v Evropě, ale zároveň neznamená to, že by úplně vymizela touha po spiritualitě. Ale znovu říkám, jako je individualismus i někdy ve společenských vztazích, tak to se týká i této duchovní roviny. Ve světě je samozřejmě třeba, co se týká křesťanů, také jich přibývá. Ale ono zase záleží na tom, jaké to křesťanství. Víte třeba v Africe, že jo, tam je radost, že přibývá křesťanů. Já jsem trošičku do toho afrického kontinentu někde nahlédl, ale nejsem žádný znalec. Jsem velmi opatrný. Ale je málo platné, tam třeba teď kmenové vazby jsou tak silné, že převažují potom nad tou sounáležitosti ve víře a tak dále. Takže ono to není tak jednoduché, i když třeba kvantitativně roste ten počet, tak na druhé straně je třeba se ptát po kvalitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem víra je velmi intimní záležitost. Určitě ne každý se taky veřejně přihlásí, například v co věří.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano někdy to jsou jako rozpaky. Já bych viděl v této oblasti hlavně jednu záležitost, která není úplně jednoduchá. Synkretismus, víte, tak si vybírat jako třešničky z různých duchovních nabídek. Ale v podstatě je to potom taková nezakotvenost, že hledám jenom nějaké zážitky, jenom něco co mi konvenuje, ale samozřejmě, když člověk jaksi vezme vážně nějakou náboženskou tradici, no tak z toho vyvěrají i určité tedy postoje. A to někdy chybí, protože ono nelze jenom vybírat ty třešničky. Ta víra vyžaduje také každodenní rozhodování. Tohle bych řekl, že je určité bolavé místo současného hledání spirituality.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěn Český rozhlas. Na svět se díváme pohledem světícího biskupa pražského Václava Malého. V Berlíně byl položen stavební kámen pro House of One. Je to budova, pod jejíž střechou bude evangelický kostel, muslimská mešita, židovská synagoga. Chrám vzniká na základech jednoho z prvních berlínských kostelů, který za války zničilo bombardování. Jak se vám, pane biskupe, zamlouvá tento projekt?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Mně osobně se velmi zamlouvá, já jsem to náhodou četl a říkám si, to je viditelné znamení ta snaha, vždyť i když patříme k různým náboženským tradicím, jsme především lidé. Samozřejmě my jsme mluvili nedávno o zemřelém teologovi Hansi Kingovi, který byl zakladatelem takzvaného světového étosu. A tam jedna ze zásad je, nemůže dojít k míru ve světě, pokud nedojde k mírovému k pokojnému soužití náboženských tradic. A tohle je pěkné znamení. Německo samozřejmě se s tím musí více vyrovnávat než třeba u nás, protože u nás těch uprchlíků zdaleka není tolik jako v Německu. Je to pěkný znamení, podpořil to třeba předseda Bundestagu Schäuble, který řekl, ano je to znamení tolerance. Je to znamení otevřenosti a lidé se mohou setkat, aniž ztrácejí tedy svoji identitu. A zároveň to vede i k tomu, abych já vnímal, když patří k nějaké náboženské tradici, že i ta jiná náboženská tradice má určité momenty, které mně mohou obohatit, které mohou tedy prohloubit i moje úsilí ve víře. Takže je to velmi dobré, že v jedné budově mně se tam ty lidé tedy sejdou a rozhodně to nebude jenom při nějakých bohoslužeb líh setkáních v jednotlivých teda částech, ať už to je synagoga, mešita nebo kostel. Ale předpokládám, že tam bude docházet i k setkání, aby ti lidé spolu hovořili, protože je důležité spolu hovořit. Víte, jako jenom když člověk posuzuje, podle vnějšku toho člověka. Jo hned řekne, ten patří tam, tak to je podezřelé a nehovoří s ním. No, tak to potom samozřejmě vede k určitému napětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Může tedy tento společný chrám sehrát roli i třeba v boji proti extremismu?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak já bych to nepřeceňoval, ale je dobré na to poukázat a ukázat tedy i těm extremismům, vždyť my se můžeme setkat. Vždyť my nemusíme soupeřit nebo bojovat. My můžeme volit tedy cesty, přesvědčit ty druhé o své tradici pokojnou cestou, ne tedy násilím. Takže nepřeceňoval bych to, to už se tedy opakuji, ale zároveň je dobré, že i toto viditelné znamení bude existovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jste hovořil o tom, že například v Tunisku nebo Libanonu ubývá věřících, jak je to vlastně s křesťany v pásmu Gazy? Vracím se ještě zpět tohoto regionu.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak tam je to velmi vážné. Teď jsem nedávno četl zprávu, že v Gaze, která má asi 2 miliony obyvatel, je velmi tedy tvrdý režim šarij, že jo vládne tam na Hamás. Teď byl nedávno zase ten konflikt izraelsko-palestinské Gazy. Že jo Gaza a stát Izrael. Křesťanů ubývá. V současné době jich tam je jenom asi jeden tisíc a křesťané chtějí většinou tento zbytek opustit Gazu. Protože oni nejsou pronásledováni v tom smyslu, že by nemohli veřejně chodit na bohoslužby. Je tam dosud kostel, kam chodí tedy pravoslavní i katolíci. Ale na druhé straně ta atmosféra je tak dusná, i ekonomicky velmi těžká, že oni chtějí jít na západní břeh. A jak jsem se dočetl, ne vždy tedy dostanou povolení, aby se mohli přesunout na západní břeh, což pro mě dost jako nevysvětlitelné, protože přece ty křesťané rozhodně nepatří mezi radikály, mezi nějaké ozbrojené skupiny. Byly tam, byly tam dříve dokonce křesťanské školy. Měly tam i křesťanská centra. Dokonce fotbalový tým. To všecko už je pryč a teď to jenom přežívání. A zase pokud křesťané zmizejí z Gazy. Tak to je velmi nebezpečné, když je takové jednolité území, kde jsou jenom lidé, kteří se hlásí tedy k určitému životnímu směru. Vždycky je dobré, když ta společnost je pestřejší, když se setkám s jinakostí někoho jiného. Takže i z tohohle důvodu to je velmi jako nebezpečné. Pokud ty křesťané úplně odejdou. Je to takový svatý zbytek, ale znovu říkám, nejsou pronásledováni, aby byli zavírání. Mohou veřejně jít na bohoslužby, ale na druhé straně ta atmosféra je tak tísnivá, protože ta šaríja, když tam jako vládne, no tak je to, není něco, kde si člověk úplně lehko může tedy vydechnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Izrael bude mít od července nového prezidenta Jicchaka Herzoga. Bude mít podle všeho i nového premiéra a bude to Benjamin Netanjahu. Jak vidíte vůbec případné, nechci říct řešení, protože k tomu zatím nedospělo nebo vývoj těch izraelsko-palestinských vztahů, když jste se zmínil o tom nedávném konfliktu.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak samozřejmě jsou znalci, já jsem člověk, který sice dění sleduje, ale nejsem znalec. Nicméně si myslím, že je špatné, když Izrael stále podporuje rozšiřování těch osad na těch palestinských územích. To opravdu tedy není dobré. A opravdu by to mělo nějak tak zpět k tomu dvoustátní. Na druhé straně bohužel tedy ti Palestinci jsou rozdělení, protože jak Fatah tak Hamás, nemají úplně nejlepší vztahy. A rostou tam různé radikalismy. Na druhé straně je opravdu dráždit pořád ty Palestince výstavbou těch osad. To rozhodně není tedy moudré. Na druhé straně, jak by fungoval ten samostatný stát, když v podstatě tedy Gaza je oddělena od toho západního břehu. Takže ten styk by musel být přes izraelské území. To jsou opravdu tedy zapeklité záležitosti. Nicméně i na palestinské straně by bylo třeba, aby byl rozhodnější tedy vůdci třeba ve Fatahu, kteří jsou ochotni teda nějak tak prozřetelně jednat. Ale já zase bych úplně tak neřekl, že Izrael je úplně čistý, protože někteří politici zase vystupují proti těm Palestincům, ne z úplně takového bych řekl nadhledu humanistického.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pojďme na závěr k jednomu prý až revolučnímu verdiktu Nejvyšší správní soud před několika týdny rozhodl, že použití fotografií nahé ženy k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží představuje diskriminaci. Šlo o reklamní plakát. Cituji vyjádření Nejvyššího soudu, správního soudu. Takové zobrazení ženu redukuje na pouhý objekt a vytváří představu, že vnímat a jednat s osobami tímto způsobem je přijatelné. Tak je to vlastně poprvé, pane biskupe, co soud definoval sexistickou reklamu.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, velmi se ze zájmem jsem si přečetl tuto zprávu, bohužel jí nebylo věnováno více prostoru. A myslím, že je dobře, že Nejvyšší správní soud měl tuto odvahu, protože víte dneska, když se má propagovat nějaký výrobek, tak vždycky přitom je nějak poodhalená žena. Ať už je skoro celé nebo tak jako dráždivě. A je to takové nedůstojné, že ta žena se stává pouhým dekorem. Jo, když například se prodávají auta, tak to člověk vidí v těch reklamách. Vždycky vedle toho stojí nějaká modelka, pokud možno, že tedy v minisukních, že jo, aby ten chlap okamžitě si více všiml, že to auto asi za to stojí, když vedle toho stojí taková modelka. A myslím, že je to opravdu nedůstojné a že je dobře, že Nejvyšší správní soud se proti tomu vyslovil. Ono se jednalo o nějakou firmu v Brně, že jo, která dostala tedy pokutu a v podstatě potom při odvolání správní soud potvrdil rozhodnutí toho soudu v první instanci. Protože, víte, je třeba mít úctu k ženě jako člověku. Samozřejmě žena se má líbit proti tomu nic. Ale být jenom takovým doplňkem. Člověk jako neví potom co v té ženě je, protože jenom ten vnějšek, ale přece jako člověk je člověkem, že se tak nějak projevuje, že má nějaké vztahy a nejenom tak jako vypadá. A je to často všecko tak jako umělé a myslím, že bychom měli trošičku se bránit tomuto umělému světu. Ať se ženy líbí, to je naprosto v pořádku. Ale ať to má tedy jisté meze a myslím, že tedy udělal Nejvyšší správní soud a za to ho já osobně chci pochválit správné rozhodnutí. To není diskriminace. To není omezování svobody projevu, ale to je opravdu vyjádření, že bychom měli mít úctu k druhému člověku jako k takovém, ať je to muž nebo žena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Světici biskup pražský Václav Malý a jeho pohled na svět, děkuji vám za to, mějte se hezky.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Vy taky a děkuji za příjemné chvíle a přeji hezký pokojný víkend všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje. Užijte si další pořady Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.