Tomáš (34) s partnerkou Michaelou (31) - Z balonků udělají psa i traktor
Patří mezi nejlepší balonkové mágy. Michaela Štěpničková (31) a Tomáš Okurek (34) z Brna jsou partnery v soukromí i podnikání. Tomášovo výrobky slavily úspěch i v americkém Las Vegas. Nedávno si v moravské metropoli otevřeli unikátní Balonkový Palác, kde mohou jejich výtvory obdivovat malí i velcí zájemci. Oba dva také rádi vzpomínají na svoje první rande, na které musela Míša dorazit s nůžkami…
Michaela se s Tomášem poznala přes internetovou seznamku, v tu dobu už měla malou Evičku (6). „Hned mi navrhl, abychom se potkali. Byla jsem skeptická, ale zaujal mě na něm smysl pro humor i jeho styl vyjadřování. Ještě před schůzkou mi řekl, abych na ni dorazila s nůžkami. Chtěl asi ve mně vzbudit větší zvědavost. Na první rande si přinesl pumpičku a balonky a vytvořil mi z nich tučňáka. Nůžky chtěl, abych z tučňáka odstřihla zbylé kousky, které k němu nepatřily,“ vzpomíná Míša na první okamžiky nového vztahu. „Důvodem, proč jsem odpověděl na inzerát, bylo, že mi na seznamce dávala srdíčka a už na fotce vypadala roztomile. Hned mi padla do oka i její dcera Evička. Míšu jsem vlastně sbalil na tučňáka, risknul jsem to, protože už v komunikaci mi přidala velmi hravá,“ doplňuje Tomáš.
Sázka o korunu
Asi po dvou měsících spolu začali žít. V tu dobu ještě Michaela pracovala v kanceláři. Tomáš však tehdy potřeboval na svoje akce s balonky někoho, kdo by při tom maloval zájemcům obrázky na tělo. A to šlo jeho nové partnerce od ruky, vždyť už na škole Míšiny malby putovaly po soutěžích. „Pracoval jsem léta jako obchodní poradce pro domácí a zahraniční společnosti. V době seznámení s Míšou jsem už ale taky jezdil po akcích, kde děvčata malovala na tělo a já si s balonky tenkrát víceméně jen hrál,“ usmívá se Tomáš. Jeden z důvodů, proč s balonky začal, byla sázka s bývalým šéfem, že se nedokáže prosadit v jakémkoliv podnikání. A už vůbec ne s malováním na obličej a nafukovacími balonky. Sázku o korunu nakonec Tomáš Okurek vyhrál. „Odmalička jsem miloval stavebnice. U Merkuru mi však občas vadilo, že musím hodně času strávit šroubováním jednotlivých dílů, abych vůbec něco vytvořil. Když se člověk naučí s balonky pracovat, tak je to skoro jako se stavebnicí. Z jednoho se dá udělat pejsek, ale současně může nafouknutý balonek posloužit i jako jediná kostka ve velkém díle. To mě zaujalo. Dnes si tak mohu postavit, co chci a o co je zájem. Čekám, až se svět otevře a chtěl bych předvést nábytek z balonků, kdy na sedačce nebo křesle se bude dát běžně sedět,“ říká podnikatel.
Celý příběh čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 22.