'Všechny strany debaty mohou být svým způsobem spokojené.' Se zpravodajkou o hlasování o nedůvěře vládě

Je devět hodin ráno, začíná schůze Poslanecké sněmovny, která by měla rozhodnout o tom, jestli bude dál pokračovat vláda předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše. Co se v tuto chvíli, na začátku toho všeho, ve Sněmovně děje?
Předsedající schůze Radek Vondráček před malou chvílí dnešní schůzi zahájil oficiálně.

Je tady napjatá atmosféra, plná očekávání. Poslanci jsou zatím čerství, připraveni na dnešní jednání, které bude velmi pravděpodobně velmi dlouhé. V lavici určené pro členy vlády je teď aktuálně velmi plno. Jsou tu skoro všichni členové vlády, premiér Andrej Babiš, skoro všichni ministři, což je poměrně nezvyklý pohled, protože při běžných jednáních Poslanecké sněmovny jsou ta místa spíš poloprázdná. Často je problém, že Sněmovna vůbec nemůže jednat, protože třeba není přítomen ani jeden člen vlády. Do rozpravy už je přihlášena celá řada řečníků. Jako první by měl vystoupit šéf ODS Petr Fiala, který je šéfem jedné z těch pěti stran, které svolaly dnešní jednání a iniciovaly mimořádnou schůzi k jednání o nedůvěře vládě.

Hlasování kromě ODS vyvolali také Piráti s hnutím STAN a koalice SPOLU. Proč zrovna teď? Není to přece poprvé, co se o takové možnosti mluví. Země za celý ten loňský rok prošla poměrně dramatickými momenty. Proč na to hlasování dochází teď?
Důrazněji se o něm začalo mluvit poté, co před časem komunisté vypověděli toleranční dohodu s hnutím ANO o toleranci vlády hnutí ANO a ČSSD. Tím pádem vláda ztratila oficiálně ve Sněmovně podporu, protože jak víme, je to menšinová vláda, která nemá většinu. A koalice SPOLU – tedy ODS, lidovci a TOP 09 – se v té chvíli snažili vyvolat to hlasování o nedůvěře vládě. Původně na to neměli dostatek hlasů, protože jejich kolegové z Pirátské strany a z hnutí Starostů a nezávislých původně říkali, že nechtějí jít touto cestou, ale že chtějí jít cestou rozpuštění Poslanecké sněmovny, což by mělo automaticky znamenat předčasné volby. K rozpuštění Sněmovny je ale potřeba větší počet hlasů, třípětinová podpora ve Sněmovně, tzn. 120 hlasů. Bylo jasné, že takový počet hlasů tyto strany určitě nezískají, protože by se k nim museli přidat i někteří vládní poslanci, což bylo velmi nepravděpodobné. A Piráti a hnutí STAN se tedy následně po několikatýdenním váhání rozhodli, že se přidají ke svým kolegům z koalice SPOLU a podpoří jejich návrh na svolání mimořádné schůze k tomu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Tím pádem sesbírali potřebný počet podpisů. Tento týden je odevzdali předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi. A ten svolal na dnešní den mimořádnou schůzi.

Klíčová je role komunistické strany, která vypověděla tzv. smlouvu o podpoře menšinové vládě Andreje Babiše. Co víme o tom, jak se chtějí zachovat?
O tom se spekuluje už posledních několik týdnů. Postoj komunistů je velmi kolísavý. Když vypověděli toleranční dohodu, tak Vojtěch Filip prohlásil, že komunisté sami nebudou iniciovat vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, ale pokud ho svolají jiné opoziční strany, tak že se k němu nejspíš připojí. Z tohoto postoje následně tak trochu vycouvali a řekli, že o tom ještě budou dále uvažovat. Vyžádali si názor členské základny. To znamená, že v uplynulých týdnech se vyjadřovaly všechny stranické buňky napříč kraji a okresy. Včera zasedl Ústřední výkonný výbor strany, kde vyhodnotili hlasy z té členské základny a dali poslaneckému klubu doporučení, aby poslanci KSČM při dnešním zásadním hlasování odešli ze sálu, zdrželi se – a tím pádem nepřímo podpořili současnou vládu, protože jak víme, tak k vyslovení nedůvěry je potřeba, aby aktivně hlasovalo 101 poslanců. Pokud komunisté odejdou ze sálu, znamená to vlastně podporu vlády. Dnes ráno ještě k tomu jednal poslanecký klub strany, protože ten by měl mít úplně finální slovo – a tedy rozhodne. Klub zatím stále neřekl svoje finální stanovisko. Je velmi pravděpodobné, že bude respektovat doporučení Ústředního výkonného výboru strany. Ale jisté samozřejmě není nic.

Takže teď, po deváté hodině ráno, se zdá největší intrikou dne být to, jak se zachovají komunisté.
Je to tak a zdá se, že komunisté nás i své poslanecké kolegy budou napínat zřejmě až úplně do konce.

Pokud se tedy ten pokus zdaří a vláda bude sesazena nebo bude odsouhlasena nedůvěra, co bude dál?
V tu chvíli bude na tahu pan prezident Miloš Zeman, který rozhodne, co se bude dít dál. A prezident už před časem naznačil nebo řekl, prohlásil, že kdyby Sněmovna vyslovila vládě čtyři měsíce před volbami nedůvěru, nechal by dovládnout vládu Andreje Babiše bez důvěry do parlamentních voleb, které budou v říjnu.

V úvodu jsi popisovala, že tento typ hlasování většinou bývá hodně dlouhý, že se vleče celý den a že ta atmosféra dnes je tam docela jiná než při běžných jednáních. Na co se ty osobně připravuješ? Na co se máme připravit za ten celý den?
Já osobně se připravuju na velmi dlouhé jednání. Samozřejmě poslanci mohou překvapit, mohou nakonec skončit v nějaký rozumný čas, ale nebývá to tak. Já si třeba vzpomínám, že při posledním hlasování o nedůvěře, které bylo v roce 2019, tak jsme tady ve Sněmovně v našem rozhlasovém studiu trávili čas až do čtyř do rána, protože skutečně ty projevy bývají velmi dlouhé, není tam časové omezení. Když se potom dospěje k finálnímu hlasování, tak i to je velmi dlouhé, protože při hlasování o nedůvěře se hlasuje po jménech. Každý poslanec prostě za sebe řekne „pro“ nebo „proti návrhu“, čili ta procedura trvá určitě déle než hodinu.

No tak vzhůru do toho. Jdeme na to. Uslyšíme se ještě během dne, zatím moc díky a hodně štěstí při reportování.

...

Zdeňko, teď je 12 hodin a 14 minut. To projednávání se zjevně posunulo dál.
Je to tak. Máme za sebou docela dramatický vývoj, právě mluví předseda SPD Tomio Okamura, jeho projev trvá už asi půl hodiny.

Jaké byly nejdůležitější momenty od devíti hodin od rána?
Kdybych to vzala postupně, tak ráno, když začala schůze, proběhly úvodní projevy šéfů skoro všech stran. Myslím, že už téměř všichni vystoupili. Začínal Petr Fiala z ODS, který vysvětloval, proč chce opozice vládě vyslovit nedůvěru.

Mluvil o tom, že jeho koalice SPOLU sestavila seznam asi 40 důvodů. Mezi nimi je zadlužování země, absolutně nezvládnutá pandemie koronaviru, střet zájmů premiéra Babiše atd.

A mluvil také o tom, že ten dnešní den zkrátka musí ukázat, kdo tu současnou vládu reálně podporuje a kdo za ní stojí, a je tak zodpovědný za její kroky – a bude ještě další čtyři měsíce do voleb, kdo zkrátka tu vládu drží u moci.

Hned po projevu Petra Fialy se přihlásil o slovo premiér Andrej Babiš.

Jak Andrej Babiš k poslancům mluvil? Jak fungování své vlády obhajoval?
Mluvil o tom, že jeho vláda funguje velmi dobře a v tom svém poměrně dlouhém projevu vyjmenoval všechny věci a kroky vlády, které považuje za své úspěchy nebo za úspěchy této vlády.

Mluvil o navyšování důchodů, platů, o investicích do infrastruktury, kultury, sportu atd. Potom se v té emotivnější části projevu obracel k opozici a mluvil o tom, že se ho opoziční strany snaží doslova zlikvidovat, že se ho snaží za každou cenu odstranit z politiky a že jednají nezodpovědně.

My jsme to tady také sledovali a musím říct, že i reakce třeba na Twitteru atd. připomínají, že opravdu premiér mluvil hodně emotivně. Zaznamenala jsi nějaké reakce v Poslanecké sněmovně? Je to běžný styl vystupování Andreje Babiše?
Andrej Babiš bývá občas emotivní, ale je pravda, že tento projev byl, řekla bych, hodně emotivní. On při něm i zvyšoval hlas. Vlastně to trochu působilo jako takový předvolební projev. Velmi kriticky se obracel k opozičním stranám a řekla bych, že to chvílemi připomínalo až rétoriku SPD.

On z nějakého důvodu mluvil o uprchlících, o tom, že v České republice hnutí ANO rozhodně nechce uprchlíky, že tady nechce, když budu citovat, zelené fanatiky, nechce sdílet naše auta, byty, zemi. No a zdálo se, že se tím snaží oslovit nejen své poslanecké kolegy, ale i své voliče. Zároveň bych k tomu ještě řekla, že opoziční poslanci následně začali ten jeho projev rozebírat a upozorňovali na to, že v tom jeho vystoupení bylo několik dezinformací. Jako příklad uvedu toho, že Mikuláš Ferjenčík, pirátský poslanec, na Twitteru uvedl, že se například Andrej Babiš chlubil tím, že jeho vláda snížila DPH na hromadnou dopravu – ale ve skutečnosti to bylo tak, že hnutí ANO při tomto konkrétním hlasování bylo proti.

Poté vystoupili další poslanci a vládní představitelé. Můžeš nás uvést do té debaty, jak to pokračovalo v Poslanecké sněmovně po projevu Andreje Babiše?
Ještě během toho projevu Andreje Babiše jsme tady zničehonic zaznamenali, že v tiskovém atriu Poslanecké sněmovny se koná taková zvláštní tisková konference, na které byli, mám dojem, všichni poslanci ČSSD v červených svetrech a komentovali to dnešní aktuální dění.

(https://youtu.be/mFUGWL37ypA)

Jan Hamáček, předseda ČSSD mluvil podobně jako premiér o tom, že kroky opozice, vyvolání nedůvěry čtyři měsíce před volbami, že to je zkrátka nezodpovědné.

(https://youtu.be/mFUGWL37ypA)

Mě trochu překvapilo, že zrovna Jan Hamáček si vybral čas pro svoji tiskovou konferenci v době, kdy vystupoval na plénu premiér Andrej Babiš. Nevím, jestli to byl z jeho strany nějaký záměr nebo prostě náhoda. Ale každopádně tady na plénu přímo na schůzi v Poslanecké sněmovně zatím do této chvíle, pokud se nemýlím, Jan Hamáček ani nikdo jiný z ČSSD nevystoupil.

Vystoupili ale mezitím další představitelé opozice, třeba předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Co zaznělo od něj?
Jeho argumenty se do jisté míry překrývaly se zmiňovanými argumenty Petra Fialy

Ivan Bartoš zopakoval, že vláda Andreje Babiše už ztratila důvěru veřejnosti a Sněmovna na to podle něho musí jasně a srozumitelně zareagovat.

Důležitý moment přišel kolem 11. hodiny, kdy KSČM oznámila, že její poslanci odejdou ze sálu. Jak zásadní je tato zpráva v celodenním kontextu hlasování?
Řekla bych, že to je úplně nejzásadnější zpráva, protože tím, že komunisté oznámili tento svůj postoj, tak vlastně oznámili, jak dnešní hlasování o nedůvěře dopadne. Protože opozice – pět opozičních stran spolu s SPD a s nezařazenými poslanci – nemají dohromady dostatečný počet, tedy 101 hlasů, které potřebují pro vyslovení nedůvěry. Takže skutečnost, že se komunisté rozhodli odejít ze sálu, a tím de facto nepřímo podpořit současnou vládu, rozhodli o tom, jaký bude výsledek dnešního jednání. Začalo to tím, že poslanec Jiří Dolejš dal na Twitter zprávu o tom, že se komunisté rozhodli k tomuto kroku. Následně na plénu ve Sněmovně vystoupil předseda strany Vojtěch Filip, který svůj projev začal tím, že velmi dlouho, důkladně a podrobně kritizoval kroky současné vlády, ale uzavřel to tím, že přestože současná vláda hnutí ANO a ČSSD důvěru KSČM nemá, tak opoziční strany ji nemají už vůbec.

Čili v tuto chvíli – po 12. hodině – už komunisté opustili Sněmovnu, anebo možná tady někde sedí ve svých kancelářích, ale každopádně nejsou v jednacím sálu a nebudou se už toho dnešního jednání vůbec účastnit.

Nyní je 12 hodin, 26 minut. Pokud je tedy o výsledku tímto způsobem rozhodnuto, znamená to, že až do konce toho projednávání půjde o show?
Je to tak. Dá se předpokládat, že teď tady budou jednotliví poslanci vystupovat se svými projevy, dále kritizovat vládu. Naopak vládní poslanci ji budou hájit a budou kritizovat opozici. Už to bude jen takové celodenní rétorické cvičení s předem jasným výsledkem.

...

Mluvily jsme spolu naposledy před pěti a čtvrt hodinami. Je to možné?
Je to tak, je to tak. Po 12. hodině jsme nějak spolu mluvily. Teď je 17.40.

Pak přišla obědová pauza. Co se od té doby v Poslanecké sněmovně stalo a děje?
Od té doby probíhá dál a dál diskuze. Poslanci se střídají u řečnického pultu. Změnilo se to, že už promluvili všichni poslanci s přednostním právem a teď tedy vystupují řadoví poslanci. A dost dopodrobna se zabývají různými oblastmi, nejčastěji těmi, kterým se sami věnují.

Je tam pořád ještě vláda? Jsou tam její představitelé?
To se změnilo, protože zatímco ráno, když jsme spolu mluvily, tak jsem říkala, že lavice určená pro členy vlády je překvapivě plná, tak teď je tedy skoro prázdná. Pokud správně vidím na obrazovce před sebou, tak momentálně v sále sedí pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a možná i paní ministryně financí Alena Schillerová, ale jinak tady skoro nikdo z členů vlády není, na což už v diskuzi párkrát upozorňovali i sami poslanci. Například poslankyně Jana Černochová z ODS dokonce v jednu chvíli navrhla, aby se jednání přerušilo alespoň do přítomnosti poloviny členů vlády.

O tomto návrhu tedy Sněmovna hlasovala, ale neprošlo to. Na nepřítomnost ministrů tady upozorňoval také šéf lidovců Marian Jurečka, který si vyloženě vyžádal, aby byl na jeho projev byl v sále přítomen pan premiér Babiš.

Andrej Babiš v tu chvíli byl pouze někde na chodbě v předsálí, takže velmi rychle dorazil zpátky a pan Jurečka pokračoval ve svém projevu. Ale každopádně ta ministerská lavice je teď poloprázdná.

Komunisté oznámili, že na to zásadní hlasování odejdou ze sálu. Pomohou tak de facto kabinetu premiéra Babiše. Snaží se v tuto chvíli ještě opoziční strany, které to hlasování o nedůvěře vyvolaly, poslance KSČM přesvědčit, aby své stanovisko změnili?
Samozřejmě možné je všechno, ale upřímně řečeno si to nemyslím, protože zaprvé komunisté už odsud odešli. Pokud vím, tak se tady po směně po sněmovně už ani nepohybují – nebo alespoň já už jsem tady velmi dlouho žádného komunistického poslance nezahlédla, a to ani teď, když jsem se byla docela dlouhou dobu v předsálí. A za druhé ráno se novináři ptali opozičních stran na tiskové konferenci, zda se budou ještě nějak snažit komunistické poslance přesvědčit, aby pro nedůvěru nakonec hlasovali. Petr Fiala jasně odvětil, že ne – nevidí prý důvod a ta otázka je naprosto jasná. Každý poslanec má zkrátka sám za sebe vyjádřit, zda této vládě důvěřuje, nebo ne, a že tedy nevidí důvod, proč by se opozice měla snažit komunistické poslance k něčemu přesvědčovat.

O výsledku je tedy jasno, situace zůstává několik hodin stále stejná. Neovlivňuje to přece jen nějak debatu, která se tam odehrává? Je možné, že ji třeba poslanci nakonec přece jen zkrátí?
Mám pocit, že to dopolední rozhodnutí a oznámení komunistů dnešní debatě trochu ubralo na napínavosti, protože skutečně už všichni vědí, jak to dopadne. Možná je to jen můj subjektivní dojem, ale zdá se mi, že atmosféra je tady poměrně klidná, to platí i pro jednotlivé projevy, nikdo na sebe nekřičí nebo se neuráží, což při některých jiných diskuzích ze Sněmovny známe. Nechci to ale zakřiknout, může se to ještě změnit, ale zdá se tedy, že to není tak napínavé. Do diskuze je v tuto chvíli přihlášeno zhruba 14 řečníků. S největší pravděpodobností budou ještě další přibývat. Určitě to není finální počet. Před chvilkou jsem mluvila s místopředsedou ODS Martinem Kupkou a ptala jsem se ho, jak to časově odhaduje. Podle něj by Sněmovna mohla dnešní jednání skončit kolem půlnoci, ale je to opravdu těžké odhadovat.

V médiích se objevila informace z kuloárů, píše o tom třeba Seznam zprávy – řeší se prý, jestli se debata stihne ještě před hokejem. Je to pravda?
To se opravdu řeší. Mně jedna poslankyně řekla – nebudu říkat která, protože mi to nechtěla oficiálně potvrdit – „no, kluci se tady bavili, jestli to nepřerušit, když začne hokej.“ Ten tuším začíná v 19:15. Ale tato poslankyně mi říkala, že ona s tím tedy nesouhlasí a doufá, že se to nestane. Takže to snad není seriózní návrh, ale hodně se o tom tady mluví. Ptala jsem se i pana poslance Kupky. Ten mi tvrdil, že si myslí, že přestože hokej zajímá spoustu poslanců, nemyslí si, že by to to dnešní projednávání nějak ovlivnilo. A koneckonců i vicepremiér Jan Hamáček z ČSSD také ve svém projevu narážel na to dnešní hokejové utkání.

...

Naše závěrečné zastavení začíná ve 23 hodin 10 minut, ještě pořád je čtvrtek. Zdá se, že jsme u konce s hlasováním. Co se stalo? Jak to proběhlo?
Po dnešní čtrnáctihodinové schůzi jsme se dostali na konec. Vlastně je to trochu dřív, než jsem čekala, obávala jsem se, že to hlasování bude až do pátečního rána. Odpolední poklidná atmosféra nevydržela, hlavně proto, že v podvečer se do debaty přihlásil poslanec Lubomír Volný. To je ten, který ve Sněmovně chodí bez roušky a například před týdnem zablokoval na několik hodin jednání Sněmovny, když předčítal během projednávání zákona různou literaturu asi tři hodiny v kuse. Když se pan Volný přihlásil do diskuze, tak na návrh předsedy poslanců z ODS Zbyňka Stanjury Sněmovna preventivně odhlasovala, že každý poslanec bude moci vystupovat maximálně dvakrát 15 minut. Přesto ale Lubomír Volný vystupoval i s faktickými poznámkami, a jednání se tak na nějaký čas zvrhlo v kolotoč, kdy tento poslanec urážel a napadal ostatní poslance z různých stran – jak z vlády, tak z opozice. Ti na něho následně reagovali, snažili se uvádět na pravou míru různé výroky atd.

Kolem půl jedenácté se poslanci dostali konečně k hlasování – a jak to bývá vždy při hlasováních o nedůvěře vládě, hlasovali po jménech.

Každý poslanec se tedy vždy postavil a řekl buď: „pro návrh“ nebo „proti návrhu“.

Výsledek je takový, jaký jsme čekali už od dopoledne. Komunisti dali najevo, jak se k tomu hlasování postaví. Zúčastnilo se toho 171 poslanců. Pro návrh, tedy pro nedůvěru vládě, bylo 89 poslanců, proti 82. Vládě tedy nedůvěra vyslovena nebyla.

Pro premiéra Babiše to bylo už třetí hlasování o nedůvěře, kterým jeho kabinet prošel. Není nakonec vzhledem k tomu výsledku pevnější v kramflecích, než opozice předpokládá?
Do určité míry asi ano, protože se dnes vyvrátilo tvrzení opozice, že vláda nemá podporu a důvěru Poslanecké sněmovny, a je tedy nelegitimní. Tím, že vládě nebyla vyslovena nedůvěra, tak tyto argumenty jednoznačně padly. Jasně se ukázalo, kdo svými hlasy vládu drží u moci, a kdo je tedy – jak o tom opozice mluvila už předem – spoluzodpovědný za její kroky. Z pohledu opozice to nebyl ztracený čas, přestože už od dopoledne byl výsledek dnešního hlasování jasný. Zástupci opozičních stran mluvili o tom, že dnešní jednání je pro ně principiální záležitostí a že bylo povinností hlasování o nedůvěře vyvolat.

Co jsme se po dnešním čtrnáctihodinovém sněmovním maratonu dozvěděli?
Dnešní dlouhá diskuze ilustrovala podobu vztahů mezi vládou a opozicí. Ukázalo se, že všechny strany dnešního sporu – dá-li se to tak dá říct – mohou být z určitého úhlu pohledu spokojeny s tím výsledkem. Andrej Babiš proto, že se ukázalo, že jeho vláda má stále důvěru. Bez ohledu na to, co komunisté říkají, totiž svými reálnými kroky pomohli udržet vládu u moci. Ukázalo se, že sice před časem vypověděli toleranční dohodu vládě, ale tento krok byl spíše naoko – při nejdůležitějších chvílích tato vláda zkrátka podporu komunistů má – a právě oni umožňují, aby dokončila volební období. Zároveň může být svým způsobem spokojená i KSČM, protože dnes znovu demonstrovala svoji důležitost, že na rozhodování komunistů zkrátka stojí a padá vláda Andreje Babiše. Spokojená může být také ČSSD, která zůstává ve vládě, a může tak být těsně před volbami stále na viditelné pozici. Dá se říct, že paradoxně mohou být spokojené i opoziční strany. Je možné, že se jim dokonce tak trochu i ulevilo, což může platit zejména pro Piráty a hnutí STAN, kteří dlouho váhali, jestli se ke koalici Spolu připojí a pomohou hlasování o nedůvěře vládě vyvolat. Kdyby totiž Sněmovně dnes skutečně byla vyslovena nedůvěra, byl by na tahu prezident Miloš Zeman, čehož se část opozice obávala. Takže opoziční strany dnes dosáhly toho, že se odkryly karty, ukázalo se, kdo vládu reálně podporuje, ale zároveň bez riskantních důsledků, které by mohly následovat případě skutečného vyslovení nedůvěry vládě. Dá se tedy říct, že všichni mohou být s výsledkem čtvrteční mimořádné schůze svým způsobem spokojeni, do říjnových voleb už by se ve Sněmovně nemusela konat žádná další velká revoluce.