Nejlepší jsou v docházce Švédové, jejichž ministři vynechali pouze 14 jednání. Česko je ze čtveřice posuzovaných zemí jediné, které své náměstky a náměstkyně posílá častěji než samotné hlavy ministerstev.
Analýza AMO porovnává totiž docházku českých ministrů a ministryň na pravidelná oficiální zasedání Rady EU s přítomností jejich protějšků z ostatních států. Z analýzy však vyplývá, že čeští ministři a ministryně nejeví o jednání s ministry ostatních unijních zemí příliš velký zájem. Za poslední rok chyběli na více než polovině jednání.
Z 97 zasedání Rady EU, která se uskutečnila od 20. května 2020 do 18. května 2021 a která měla doložitelný seznam účastníků, se hlavy českých ministerstev účastnily pouze 40 z nich – tedy méně než poloviny. Francouzští ministři či ministryně nechyběli na 51 setkáních, slovinští na 66 a švédští se účastnili téměř vždy.
Benešová se neúčastnila ani jednou
I když je ministryně Alena Schillerová kritizována kvůli své neznalosti angličtiny, nijak jí to nebrání, aby se účastnila všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Naopak ministryně Marie Benešová se zasedání ministrů spravedlnosti neúčastnila ani jednou.
Stejnou bilanci má i ministr školství Robert Plaga, i když se v minulém roce konalo hned několik jednání zaměřených na školství, výzkum, sport nebo mládež. Ministři na nich řešili například sdílení praxí při zvládání dopadu pandemie na vzdělávání.
EU se dohodla na podobě covidových pasů. Peníze na testy půjdou z fondů |
I když má každý ze států odlišnou dělbu práce na ministerstvech, například ve Švédsku k jednomu ministerstvu připadá i několik ministrů, analýza přesto ukazuje poměrně malý zájem o evropskou agendu z české strany.
Česko je ze zkoumaných zemí jediné, které posílá na jednání ministrů častěji své náměstky než ministry. Oproti ostatním zemím také Česko často zastupovali velvyslanci ze Stálého zastoupení ČR při EU. Častěji velvyslance posílala pouze Francie.
Docházka českých ministrů a ministryň na Radu EU. | foto: AMO
„Češi mají často pocit, že v Evropské unii není náš hlas dostatečně slyšet a že o našich zájmech rozhodují úředníci ve vzdáleném Bruselu. Jednání Rady EU jsou přitom příležitostí, kdy se mohou jednotliví ministři vyjádřit, předkládat své návrhy a spoustu věcí ovlivnit,” uvedla Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Česko bude předsedat Evropské unii
Přitom již za rok bude Česko podruhé v historii šest měsíců řídit Evropskou unii. Podle Karáskové by mělo Česko projevit větší zájem právě proto, že brzy bude předsedat Evropské unii a tato setkání budeme sami organizovat a vést.
„Je pravda, že někdo za naši zemi se každého jednání účastní – jenom to v našem případě bohužel často nejsou největší politické váhy, ale pouze jejich zástupci. Když české ministry evropská agenda nezajímá a nechávají ji na úřednících, sami se vzdávají svého hlasu v Evropě a možnosti ovlivnit a prodiskutovat návrhy, které se v konečném důsledku dotknou i českých občanů,” dodala Vendula Karásková z AMO.
Na pragmatické vztahy s Ruskem je brzy. Zkouší nás provokovat, říká Kulhánek |
K přípravám neodmyslitelně patří i formulace priorit a cílů, která je možná především díky sledování evropské agendy. Tu by měli čeští úředníci a ministři sledovat z popisu své práce, v čase příprav předsednictví však o to bedlivěji – v jejich rukou koneckonců bude legislativa s dopadem nejen na předsedající stát, ale i celou Unii. Příležitost ovlivňovat evropskou legislativu představují především jednání ministrů v rámci Rady EU.
Na těchto jednáních se pravidelně scházejí ministři a ministryně zemí EU, kteří se věnují určité oblasti, třeba zdravotnictví, zemědělství, školství nebo zahraničním věcem. Zároveň domlouvají společnou pozici k návrhům evropské legislativy, o níž poté vyjednávají s Evropským parlamentem. Jednání se tak týkají i všech ministrů české vlády.
