Hledá se hrdina. Toronto kdysi hattrickem spasil Keon, naváže na něj Matthews?

Jednou jedinkrát se postavili hokejisté Montrealu a Toronta proti sobě v partii číslo 7. Jde o prastarou historii, dávno pokrytou silnou vrstvou prachu. Psal se rok 1964 a Canadiens se s Javorovými listy potkali v semifinále Stanley Cupu. Toronto nejprve 7. dubna odvrátilo mečbol a uspělo v šesté partii, načež triumfem 3:1 svého rivala vyřadilo. Montreal potopil Dave Keon. Legendární Kanaďan byl tehdy největší hvězdou Maple Leafs a nasázel hattrick. To je hozená rukavice, viďte?

Kdybyste pátrali po dnešním Keonovi v torontském kádru, neomylně byste došli k jednoznačnému závěru.

A ukázali na Austona Matthewse.

Pár vodítek?

Stejně jako Keon má americký snajpr ve sbírce Calderovu trofej. Oba dali ve svých prvních čtyřech sezonách (jako jediní hráči v klubových dějinách) pokaždé alespoň 20 branek. Keonovi bylo v roce 1964 třiadvacet. To samé nyní platí o Matthewsovi.

Je na čase, aby se stal torontským spasitelem. Ač je fantastické, s jakou frekvencí sází góly v základní části, opravdoví hrdinové se rodí během vyřazovacích bojů. A v těch se dosud Matthews nedostal přes první kolo.

Dvakrát se musel sebevědomý kanonýr, jemuž v žilách koluje i díl mexické krve, smířit s porážkou v sedmém mači. Pokaždé ji Javorovým listům uštědřil další tradiční sok: bostonští Bruins.

Podívejte se na Keonův hattrick (v čase 2:24):

Teď sní Matthews i celý mančaft o tom, že konečně překročí svůj stín. Vyhrají rozhodující zápas a postoupí dál. "Jsem připravený přepsat scénář," povídá s narážkou na zmíněné dvě prohry.

Touží po tom, aby tentokrát byla bitva číslo 7 úspěšná. A chce se o to sám výrazně přičinit. Velké věci od něj očekávají také fanoušci i samotný klub. "Musí být rozdílovými hráči," zní ze slavné organizace.

Ta slova se vztahují na Matthewse a jeho parťáka Mitche Marnera. "Je to noc, kdy mohou zachránit svou reputaci," píše o nich pro změnu známý novinář Steve Simmons.

"Oba dva si Montreal hodně hlídá," všímá si další torontský útočník Zach Hyman. Matthews se přesto dostává ke střelám, z celého kádru jich vypálil nejvíc (32). Teď ale nutně potřebuje, aby ty další skončily za Careym Pricem, štítem v kleci Habs.

Příběh Keona, který coby největší hvězda mančaftu rozhodl sedmé utkání hattrickem, pro něj může být inspirací. Je tu ovšem přece jen jedna zásadní věc, která Matthewse od klubové ikony odlišuje.

Keon se blýskl třígólovou show už jako dvojnásobný vítěz Stanley Cupu. Nešel do boje s tím, že by porážka znamenala další škraloup na jeho pověsti a vsypala by sůl do otevřených ran.

V tom to má Matthews složitější. O to větší výzvě čelí. Zdolá ji a pošle Maple Leafs dál?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter