Antonín Pelíšek: Zakukalo kukajdo
Na ostrově Hokkaidó, zakukalo kukajdo. Hláška z Werichovy knihy povídek Lincoln 1933 mě napadla okamžitě s prvním letošním zaslechnutím kukačky.
Pak následovala druhá, třetí, čtvrtá a pátá série. Zvuk, který tak nádherně rozsvítil vlhké májové ráno na chalupě u lesa. Úžasná zpráva. Laskal jsem se tím zážitkem až do desáté hodiny, kdy se pravidelně scházíme se sousedy na kávě.
Už přilétly kukačky, zvěstoval jsem nadšeně. Kukají jak pominuté, bude krásně. Sklidil jsem však zápornou reakci.
Na rozdíl od populárního televizního seriálu Kukačky, kde jsou děti nechtěně zaměněny v porodnici a diváci fandí frustrovaným rodičům, uslyšel jsem jen nadávky na ptáky, kteří odloží vejce do cizích hnízd a sami si odletí užívat.
Sobectví v říši zvířat na kvadrát. Jsou to mazané potvory, cizí rodiče aby se ztrhali. Hajzlíci kropenatí. Agresoři, uzurpátoři. Já bych je střílel na potkání, pravil soused a zakvedlal lžičkou v kávě, až vystříkla na ubrus, což dodalo další příděl adrenalinu sousedce. Odcházel jsem s rozpaky.
Cestou pak přemýšlel o tom, že takový je prostě náš svět a jeho geneticky daná pravidla. Po pár krocích se ozvalo kukání znovu a mě obestřel hřejivý pocit, že vlastně všechno je, jak má být. Je jaro a vše živé se raduje. Prostě, na ostrově Hokkaidó, zakukalo znovu kukajdo.
Související
-
Antonín Pelíšek: Zahradní slavnost
Občas se s tím setkáváme všichni. Po hektickém dnu se položíme k odpočinku, zapneme naivně televizi nebo otevřeme knihu a oknem vletí do bytu výskot a agresivní hudba.
-
Antonín Pelíšek: Můj kocour a já
Už jednou jsem ve svém sloupku vyprávěl, jak sdílím domácnost s kocourem, a to navzdory tomu, že jsem vždycky preferoval psy.
-
Antonín Pelíšek: Pohlednice
No, znáte to. Dlouhé večery, venku mrzne, nikam se nesmí, knihovny jsou zavřené. Doba jako udělaná pro probírání se odloženými věcmi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
