Marta Kloučková v poslechovém testu: Láká mě zpěv beze slov

Skladbu Wave v podání Elly Fitzgerald poznala Marta bez problémů. A to pro nás byl ideální moment, abychom se zeptali, jak se vlastně k jazzovému zpívání dostala?

„V Jablonci je klub Na Rampě, který v r. 2005 pořádal pěveckou soutěž. V porotě byla paní Milana Havlíčková, která mě doporučila do kapely Jazz H Factor, kde zrovna hledali zpěvačku. A tak jsem se dostala k jazzu. Šla jsem k panu Františku Kozderkovi, ten si mě poslechnul, dal mi nahrávky (právě Elly Fitzgerald, Diany Krall i Patricie Barber) - no a řekl, ať se to naučím! (smích).“

Marta Kloučková původně studovala na muzikálovém oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka, kam se přihlásila na radu pedagožky Pavly Fendrichové.

„Já jsem vyrostla spíš na muzikálech, než na jazzu. My jsme byli na Dracullovi, Jesus Christ Superstar, Johance z Arku. Líbil se mi ten příběh a to že jednotlivé písničky na sebe navazujou. A když jsem si pak pustila ‚normální’ CD, nebavilo mě to poslouchat, protože ty písničky neposunovaly děj dopředu (smích)…“

O muzikálech jsme se bavili nad písní I Don’t Know Hot To Love Him z legendárního Jesus Christ Superstar (tak, jak ji nahrál Roy Ayers) - což Marta hbitě odhalila. A nenachytali jsme ji ani na Beccu Stevens. Ta nás inspirovala k otázce, jak se vyvíjel Martin přístup k autorským skladbám:

„Něco tvořit jsem začala zhruba ve druháku na gymplu. Ale nejdřív jsem psala texty a k těm mě hodně inspiroval Dan Bárta a Illustratosphere. Pak jsem psala i na konzervatoři, vznikla kapela Nano Ilusions - a já místo angličtiny zvolila češtinu, protože mi to přišlo bližší kvůli výrazu.“

Cesta k jazzovému zpěvu

Nebojí se Marta, že s češtinou ztratí potenciál úspěchu ve světě?
„To spíš přemýšlím o tom, jestli se textu úplně nezbavit, nevyjadřovat se slovy. Dělá to například Grzegorz Karnas, Natalia Kordiak, Anna Gadt a je to docela blízko myšlence platformy Voicingers. Což je festival, workshop a zároveň pořádají každoroční soutěž; tam kladou důraz na to, aby soutěžící vystoupili s autorskými věcmi a minimálně jedna musí být v jejich rodném jazyce.“

Řeč došla i na vokální uskupení Skety, jehož je Marta Kloučková součástí. „Doporučuju to všem zpěvákům. Člověk musí pořád krotit ego, ale odměnou je potom to, že se naučí věci, které by se jako sólový zpěvák učil mnohem pomaleji. Já jsem se ve Sketách naučila zpívat. A nechci říct, že jsem před tím zpívat neuměla. Ale on ten jazzový zpěv opravdu není jednoduchá záležitost…vůbec to nekončí u zpívání témat jazzových standardů, obzvláště v dnešní době.“

Rozhovor tímto samozřejmě nekončí. Pokud se mj. chcete dozvědět, jak si Marta Kloučková vybírá muzikanty do své kapely, jaké poslouchá zpěváky a zpěvačky a jestli má čas poslouchat nové desky, jste srdečně zváni k poslechu záznamu pořadu!