„Byla to děsná nuda, která snad netrvala devadesát minut, ale půl dne,“ hodnotil v dobovém referátu nezáživné východomoravské derby trenér poražených hostů Jiří Nevrlý. Psal se 5. květen roku 1996 a do cíle se blížila sezona, ve které se krajští rivalové poprvé potkali mezi tuzemskou fotbalovou elitou. A zároveň sezona, která pro oba skončila neblaze – sestupem.
Pádem do druhé ligy vyvrcholily jejich ekonomické problémy, ze kterých se Zlín dlouho sbíral a Uherské Hradiště zachránila až fúze se sousedním Synotem Staré Město, po níž se klub vrátil do Uherského Hradiště pod současnou značkou 1. FC Slovácko.
„Byli jsme hodně zklamaní,“ vzpomíná na zmíněnou sezonu tehdejší zlínská opora Petr Klhůfek.
Letos od ní uplynulo čtvrtstoletí a při příležitosti sobotního derby připomene MF DNES notoricky známé i dnes už zapomenuté události ročníku, který na dlouhá léta ovlivnil směřování obou protagonistů.
Euforie v Hradišti rychle vyprchala
„Naším cílem je záchrana,“ tušili oba před startem, že to bude především boj o přežití.
Zlín se v létě 1995 chystal na třetí sezonu v nejvyšší soutěži po sobě, historický postup Uherského Hradiště do první ligy byl překvapením, ještě před dvěma lety utopie. „Klub byl odsouzen k zániku. Vstupem firmy T. I. C. do slovácké kopané však nastal rozmach, korunovaný suverénním vítězstvím ve druhé lize,“ referovalo tehdy Právo o nováčkovi, který vstoupil do ligy s názvem generálního partnera FC JOKO, vyrábějícího horská kola.
„Slovácko si první ligu zaslouží. Nikoliv jen na rok,“ prohlásil trenér nováčka Antonín Juran. Jeho slova ale byla hudbou vzdálenější budoucnosti.
Bývalý útočník Zlína nebo Slovanu Bratislava dostal po sedmi zápasech padáka. Přestože Uherské Hradiště ve 2. kole doma před rekordní návštěvou 11 tisíců diváků smolně remizovalo 2:2 se Spartou v sestavě s Pavlem Nedvědem nebo Janem Kollerem, mělo v půlce podzimu pouhé dva body stejně jako poslední Zlín.
„V první lize jsme narazili. V Hradišti ještě nebylo tolik financí,“ připomíná Juran důvody, proč nováček před sezonou prakticky neposílil. S novým trenérem Jiřím Nevrlým se sice nováček zmátořil a v půlce sezony se držel dva body nad hranou sestupu, jeho sestupový osud byl ale neodvratný. Klub dohnaly ekonomické potíže jeho mecenášů, které se promítly do složení mužstva. Firmě T. I. C. údajně nevyšel mnohamilionový obchod v Rusku, mezi majiteli klubu a generálním sponzorem, společností JOKO, to vřelo.
„Uherské Hradiště zvažuje, že odstoupí z ligy,“ hlásil 26. ledna titulek moravského vydání MF DNES. „Klub nemá peníze na zajištění provozu až do konce ročníku.“
Dobový program na utkání Zlín - Uherské Hradiště.
Vstup zbrojařské firmy Omnipol byl zbožným přáním. Akce SOS, organizovaná bývalým brankářem Slovácké Slavie Ctiborem Kroeblem pro záchranu ligy na Slovácku, vynesla během tří týdnů směšných 8 200 korun.
Na nejčernější scénář však nedošlo. Uherské Hradiště svoji premiérovou sezonu v nejvyšší soutěži dohrálo. Ale v agonii. Na jaře získalo nuzných šest bodů. Po 26. kole bylo jasné, že spadne. Paradoxně v tom následujícím přihrálo Slavii mistrovský titul, když doma senzačně zdolalo druhou Olomouc.
Té Slavii, na jejímž hřišti se 10. října 1995 nechtěně zapsalo do historie nejpamátnějších zápasů české ligy. Ze stařičkého Edenu odjíždělo s debaklem 1:9, což je dodnes nejvyšší vítězství v soutěži.
„Přišli jsme do kabiny za stavu 1:5 a řekli jsme si, že to musíme trochu uklidnit, ať nedostaneme deset. Za dvě minuty jsme inkasovali pošesté a už to jelo. Nešlo to zastavit. Byl to kolotoč,“ vzpomíná Bronislav Červenka na hradišťskou potupu.
Zlín změna majitele nezachránila
Smrákalo se také ve Zlíně, který hrál pod hlavičkou rozpadajícího se obuvnického gigantu Svit. Stejně jako v Uherském Hradišti ho táhly dolů mimofotbalové trable, které si sám zavinil.
„Klub měl finanční problémy s plněním svých závazků k hráčům, zaměstnancům a dodavatelům energií,“ píše se v knize Od S. K. Baťa po současnost aneb 100 let zlínského fotbalu o sezoně 1995/96.
„Přes tuto skutečnost rozšířilo vedení a. s. Svit stávající management a před zahájením sezony odmítlo návrh na vstup významného sponzora,“ zmiňuje kronika firmu Alfa podnikatele Jana Řeháka, která podporovala fotbal v blízkých Slušovicích. Řehák ve Zlíně žezlo přece jen převzal, když v půlce sezony odkoupil 51 procent akcií. Z názvu zmizel Svit, nový majitel uvolnil do prvoligového týmu nejlepší hráče druholigových Slušovic, ve Zlíně si mysleli na Ivana Haška vracejícího se z Japonska. Jenže na záchranu už bylo pozdě.
Manko z podzimu, kdy obsadil poslední místo, nedohnal. V tabulce přeskočil jen Uherské Hradiště. Vítězstvím v derby odsunul sestup jen o kolo. Výhra v závěrečném kole doma nad Drnovicemi gólem z jediné střely na branku byla smutnou tečkou za bídnou sezonou.
„Pamatuji, že jsme měli tenkrát strašně moc remíz. Hlavně doma jsme ztráceli. Nedávali jsme góly. Branku jsme nevstřelili více než tisíc minut, až se trefil Míša Hlavňovský,“ připomněl Klhůfek katastrofální sérii trvající 1 004 minut, což je doteď nejdelší období bez vstřeleného gólu v lize.
Na další krajské derby v první lize šli fanoušci až o šest let později. Ale to už bylo v jiných kulisách. Divoká 90. léta odeznívala rovněž ve fotbale.
