Statný pitbull pochází ze Spojených států amerických a bývá nazýván bojovým plemenem. Označení bojová plemena však není společností uznáváno. Pochází totiž z minulosti, kdy se ve třicátých letech 19. století pořádaly psí zápasy. Ty už jsou ale v současné době zakázané.
I přesto se ale dějí. Mezi bojová plemena patří kromě něho třeba i neapolský mastin. Kousnout vás však může i pes, který zrovna od pohledu nevypadá jako zabiják. Temperamentní a jednající občas bez rozmyslu jsou obvykle teriéři jako jack russel teriér nebo knírač.
Velké procento v poslušnosti hraje totiž vždycky výchova. I přesto, že se jedná o velmi známého psa, není oficiálně uznán FCI (Mezinárodní kynologická federace) a nemá ani oficiálně určený standard. Správně stavěný pitbull by měl být štíhlý, vytrénovaný a svalnatý. Srst má lesklou.
Pitbull je dobrá volba pro extroverty, kteří mají s tímto plemenem zkušenosti.
Potřebuje pevnou ruku
Mezi ostatními psy dává najevo svou dominanci, kterou má geneticky danou. Není úplně vhodným plemenem pro kynology, kteří v oboru začínají. Potřebuje majitele s pevnou rukou. Z benevolentního páníčka si bude dělat akorát tak legraci. Vzhledem k zápasům v minulosti jsou velmi tvrdohlaví.
To, že by snad byli agresivní, vyvrací Ivan Houf, který se jejich chovu věnuje od devadesátých let. „Americký pitbulteriér není vůbec krvelačné plemeno. Dokonce i psi, kteří zápasili v arénách, tak na lidi neútočili. Dokonce ten pes, který útočil na lidi, tak byl usmrcen,“ vypráví Houf.
„V ringu byli dva majitelé a rozhodčí, i z dvaceti centimetrů se dívali, jak ti psi bojují. Tím nechci propagovat takové zápasy, jen upozornit na povahu psů. Také před zápasem majitel jednoho psa koupal psa svému soupeři. To, aby v srsti nebyly nějaké drogy. Psi museli být absolutně neagresivní vůči lidem. Vybírali se jedinci v chovu, kteří nikdy necouvli, nebáli se, ale neútočili na lidi,“ uvedl v rozhovoru pro Deník.
Pitbulteriér se v rukou zkušeného pána stává skvělým psím společníkem.
Za agresi můžou mnohdy chovatelé
„Je nutné říci, že agresivita a strach se u psů dědí z padesáti procent. Špatně vyšlechtěný pes se někde lekne a může kousnout, ze strachu. Většina těch případů pokousání je právě ze strachu. To je nutné ale přičíst nezodpovědným chovatelům,“ obhajuje oblíbené plemeno.
Kvalita pitbulteriéra se podle něj pozná „hlavně podle povahových vlastností a podle exteriéru, jak pes vypadá. Základem je právě povaha, ale také nebojácnost. Nesmí napadat lidi. Je to silný svalnatý pes, co se týká postavy, tak pitbul musí být atlet ve stylu karatisty,“ myslí si Houf, který na pitbulteriéry nedá dopustit.
Zdroje:
