Karel Gott byl hvězdou desítky let. Fanoušků měl miliony za totalitního režimu i v době demokracie. Právě díky němu byla zdejší popová hudba populární i v přilehlých zemích.
„Legendární zpěvák na jednu stranu bravurně reprezentoval českou popovou hudbu, na druhou stranu byl svým způsobem i poplatný režimu, ve kterém byl nejúspěšnější, vždyť právě v té době byl v nejlepší životní kondici,“ řekl o něm novinář a hudební kritik Čestmír Klos portálu Lidovky.cz.
Ten v letech 1968 až 1983 přispíval do časopisu Melodie a o zpěvákovi často psal. „Oni si ho cenili, proto ho zneužili, a Karel Gott se zneužít nechal,“ uvedl v souvislosti se zpěvákovým projevem k Antichartě v Divadle hudby.
Gott byl slavný i v okolních zemích
„Podle mě Karel Gott z toho osobně radost rozhodně neměl, ale byl v té době natolik povolný, že na to přistoupil. Byl to člověk rozmanitého působení,“ tvrdí Klos. „Političtí bossové ho zapojovali do některých aktivit, které byly z mého pohledu pochybné,“ vzpomíná.
Proslov na akci, kde Gott vystoupil proti signatářům Charty 77 jako jeden z řečníků, ho v očích mnohých úplně zdiskreditoval.
„Vrátil se přímo na předvolební koncert a podpořil režim začátku 70. let tak explicitně, jak se tomu většinou vyhýbal,“ řekl v podcastu Vinohradská 12 hudební publicista Pavel Klusák dle Českého rozhlasu.
Raději zastával pozici popového zpěváka
„V takové pozici se bezpochyby necítil dobře. Raději zastával pozici popového zpěváka. V tomto případě ale nějakou výměnu provést musel,“ dodal.
„Jeden z největších antikomunistů, jaké jsem znal,“ pronesl bezprostředně po Gottově smrti hudební publicista Jiří Černý. „Úplně se to říct nedá. Nebyl to vztah tak jednoznačný, jak se ještě donedávna prezentovalo,“ myslí si Světlana Ptáčníková, ředitelka Archivu bezpečnostních složek, jenž schraňuje svazky Státní bezpečnosti. Pohledy na Gotta se zkrátka různí.
