Úterý 18. května, 11:30 dopoledne, Praha – Vršovice. Z činžovních domů u Moskevské se začínají trousit lidé v teplákovkách a zhruba do 20 minut se každý zase vrací a zaklapnou se za ním dveře. Jen s jedním rozdílem – v ruce má každý igelitku se svojí krabičkou s jídlem.

Takto ospale vypadá Praha vstřebávající křehkou dobu, kdy jsme se dostali z hlediska epidemie snad z nejhoršího. Pracujeme v teplácích z domova. Otázka, jestli se vrátíme do zpět do kanceláří a v jaké podobě to bude, se čím dál častěji stává tématem online konferencí, článků v médiích a na sociálních sítích. Ale ještě více se s ní reálně trápí personální a právní oddělení firem.

Proč? V odborné diskuzi éterem zní znovu objevený „buzzword“ hybridní práce. Tedy kombinace režimu střídavé práce z domova a v kanceláři. Zaměstnancům se zalíbilo doma, nemusí po Praze nebo z okolí dojíždět přes hodinu do práce. Je to zkrátka pohodlné. To potvrdili i šéfové velkých českých firem. V bezpečnostní společnosti Avast se podle jejího šéfa v průzkumu až překvapivě velký počet zaměstnanců vyjádřil, že by se do kanceláře už nechtěli vracet a měli permanentní home office. Jan Řežáb z další technologické společnosti zase navrhuje čerpání stanoveného počtu kreditů práce z domova na měsíc nebo případné doporučení práce z domu na pondělí a pátky.

A právě přesná podoba nastavení pravidel režimu hybridní práce pálí firmy, dá se říci, že personalisté z něho začínají mít těžké spaní. Zaznívají hlasy, že se zaměstnanci po více než roce práce z domova v mnohých firmách ozývají s požadavky typu náhrad za pronajatý prostor svých bytů, za energie, připojení k internetu atd. A není jich málo.

Od státu, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí, na řešení těchto náhrad pro zaměstnance zaměstnavateli nezazněla za celou dobu pandemie přesná pravidla a metodika. Velcí zaměstnavatelé, kteří mají stovky zaměstnanců v režimu trvalé práce z domova, proto v zoufalosti poptávají poradenské společnosti, aby jim pomohli s uchopením právního rámce práce z domova u zaměstnanců a s řešením náhrad. Řeší se například bod, jak hradit zaměstnancům pronájem plochy bytu, jestli to brát podle klíče rozměrů pracoven v bytu na metry, nebo počet metrů stanovit paušálně. Nikdo neví…


To, že hybridní práce s volnou volbou zaměstnanců, kdy budu a jestli budu pracovat doma, nebude taková jasnačka, naznačil i světový gigant Google, který se odklonil od původního plánu mít část zaměstnanců na trvalém home office. Pracovníci firmy se tak mají vrátit do kanceláří na minimálně tři dny v týdnu.

Zpět na začátek, proč tedy hybridní práci brát v Česku zatím jako „buzzword“ nebo nejméně slovo hybridní vsadit do uvozovek? Velcí zaměstnavatelé s armádou právníků a HR specialistů to možná dají, ale představte si typické personalisty ve firmách 10 – 50 zaměstnanců, výrobního charakteru, ve městech typu Cheb, Rokycany, Tábor, Uherské Hradiště, ValMez..opravdu si jsme jistí, že půjdou s otevřenou náručí vstříc přepočítávání evidence, kdy konstruktér Jarda měl ten a ten měsíc tolik dní práci z domova, pak byl doma, 3 dny na služebce, 1 den dovolené a požaduje k platu navíc náhradu za a. benzínu, b. pronájmu svého domácího pokojíčku k práci, c. energií, d. online připojení, e. stravného …To nám ty Excely nabobptnají.

Nebo vše zdigitalizujeme? Podle jednoho nejmenovaného podnikatele v Česku zatím digitalizace probíhá jako převedení papíru do PDF. To si ale pak stejně úřednice vytiskne a založí do šanonu.

Buďme pozitivní a otevření změně, nicméně vzpomínka na více než 10 let zpět, kdy u nás znělo v médiích hezké slovní spojení zavedení „zkrácených pracovních úvazků“ a přiblížení se modelu flexibilní práce jako u severských států, Nizozemska atd., vyvolává spíše představu ospalých Vršovic a krabičky v igelitu 18. května roku 2030.

Autor: Jiří Kocourek