Kdo si ještě vzpomene na hodiny biologie, ví, že ryba není hermafrodit. Přesto v českých řekách plavou oboupohlavní ryby. Důvodem jsou hormony, které se vyplavují do povrchových vod. Čistírny odpadních vod je totiž nezachytí.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) vypsal výzvu, která vůbec poprvé směřuje na inovativní technologie, které by pomohly životní prostředí od zbytků léčiv a hormonů očistit. V dotační výzvě zvané Trondheim z Norských fondů se bude rozdělovat 94 milionů. Žádosti s projektovými záměry je možné posílat do 11. června.
Vyšetřovatelé se v kauze Bečva stále seznamují se znaleckým posudkem. Ten je pro rozřešení klíčový |
„Přesto, že je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek,“ uvádí mluvčí SFŽP Lucie Früblingová.
  |
Výzva odstartovala počátkem dubna. Nápady se zatím na úřad nehrnou. Podle Früblingové je ale běžné, že v případě soutěží je žadatelé podávají až v nejzazším možném termínu. „Na našich infolinkách evidujeme k této výzvě několik dotazů především ze strany českých univerzit, které se věnují výzkumu mikropolutantů,“ sdělila mluvčí.
Mechanismy jednotlivých technologií, jak odstranit z vod nebezpečné malé částice, jsou různé. Vědci budou mít v tomto případě volnou ruku. Podmínkou je pouze to, že nový postup dokáže odstranit zbytkové farmaceutické látky aspoň z poloviny.
Počítají se i přírodní procesy
Dotace budou kromě toho směřovat i na přírodní nebo přírodě blízké procesy, které rovněž pomáhají vypořádat se s nepořádkem. Mohou to být umělé mokřady nebo kořenové čistírny – v obou probíhají samočistící procesy.
Vrátíme kontaminovanou vodu z Fukušimy zpět do moře, plánuje Japonsko. Vědci jeho plán schvalují |
„Problematika mikropolutantů různého typu se obecně v rámci celého světa dostává do popředí zájmu až v posledních letech a jsou stále předmětem mnoha výzkumů, které se zaměřují na bližší zkoumání jejich skutečných koncentrací, vlivu na životní prostředí i možnosti jejich odstranění. V rámci programu životní prostředí SFŽP toto téma skutečně otevírá poprvé i v oblasti enviromentálních dotací,“ uvádí Früblingová.
České vody znečišťuje leccos. Jsou to přípravky pro osobní péči a farmaka, nezákonné drogy, veterinární léčiva, desinfekční látky, látky obsažené v přípravcích používaných v domácnosti, zpomalovače hoření i potravinářská aditiva.
Běžná a mimořádná havárie. Novela vodního zákona po kauze Bečva zvyšuje pokuty za znečišťování vod |
„Tyto látky se dostávají do odpadních vod a vzhledem k tomu, že současné čisticí procesy na čistírnách odpadních vod je ne vždy zcela odstraní, dostávají se do povrchových vod, kde mohou mít negativní dopad na vodní organismy, vstupují do potravního řetězce,“ vysvětluje mluvčí Josef Nistler z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka. Podle něj je nyní snaha určit limity, při kterých mají tyto látky minimální dopad na životní prostředí. „V některých případech tyto limity mohou být tak nízké, že nejsou současnou přístrojovou technikou stanovitelné,“ dodává Nistler.
S vývojem analytické techniky jsou vědci schopní stanovovat látky v čím dál nižších koncentracích. Rozšiřuje se také odhalené spektrum polutantů. Nejedná se přitom vždy o látky původní. Často totiž ze sloučenin postupnou degradací vznikají jejich metabolity. A tak zatímco některé pesticidy jsou už dávno zakázané, jejich metabolity jsou v přírodě pořád.
Jedy odtékají ze zemědělských podniků i měst
Jaké látky představují největší problém, je těžké stanovit. Stejně tak to, jaké jsou nejčastější zdroje znečištění. Záleží na situaci v místě. Například zemědělské podniky se historicky podílí především na znečištění vod sloučeninami dusíku, hospodaření je zase hlavním zdrojem znečištění povrchových vod pesticidy.
Kde v Evropě nejvíc zabíjí znečištěný vzduch? V nejhorší desítce jsou tři česká města |
Zejména městské odpadní vody obsahují pestrou směs látek přírodních i umělého původu. „Jednou z běžných látek, která negativně ovlivňuje stav vod a vodních ekosystémů, je fosfor. Vyskytuje se v odpadních vodách jako výsledek metabolismu člověka a ve vodních ekosystémech způsobuje eutrofizaci. Ta je doprovázená rozvojem sinic a řas především v nádržích a rybnících,“ říká Nistler.
A právě z vod ve městech převážně pochází také velká skupina látek, které spadají pod léčivé přípravky. „Jejich spektrum je velmi široké a obsahuje látky jak lehce rozložitelné, tak i látky, které se ve vodním prostředí obtížně odbourávají. Pokud tyto látky prochází čistírnou odpadních vod, část z nich se rozloží na metabolity nebo podlehne biologickému rozkladu a odtéká do vod v nízkých koncentracích. Je tu však i velká skupina těch, jejichž koncentrace se průchodem čistírnou odpadních vod nesnižují a ve formě mateřské látky nebo metabolitů odtékají do řek a potoků. Jednou z cest k jejich snížení je zavedení moderních technologických stupňů na čistírnách odpadních vod, které umožní jejich účinné odstraňování,“ líčí Nistler.
Plán obnovy nenadchl. Nová verze přidala 11 miliard na životní prostředí, ubrala peníze podnikatelům |
Rezidua léků, hormonů a prostředků k osobní péči se vyskytují v nečištěné odpadní vodě v koncentracích řádově od desítek do stovek nanogramů na litr. Výjimečné ale nejsou ani koncentrace tisíců či deseti tisíců nanogramů na litr. Výskyt konkrétních látek závisí na lokalitě, věkovém složení obyvatel a dalších faktorech. Čím je látka komplikovanější nebo umělejší, tím hůře ji klasická mechanicko-biologická čistírna bude odstraňovat.
„V životním prostředí se následně tyto látky koncentrují, protože nepodléhají snadno biologickému rozpadu, z jejich povahy jsou toxické a potenciálně velmi škodlivé pro lidský organismus i životní prostředí obecně. Výzkumy, které se věnovaly například vlivu zbytků antidepresiv ve vodách na rybí populace, ukázaly, že zvyšující se koncentrace tohoto typu léčiva ve vodách může mít negativní vliv na ostražitost těchto živočichů a na schopnost jejich přežití ve volné přírodě,“ upozorňuje Früblingová.
