Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Oblačno, déšť 8°C

Talentovaný chlapec Petr Ginz (†16) zemřel v Osvětimi: Jeho obrázek se však podíval do kosmu

Autor: jel - 
23. května 2021
15:46

Český židovský chlapec Petr Ginz se narodil v roce 1928 a společně s rodiči a o dva roky mladší sestrou Chavou žil v Praze na Malé Straně. Dokud nepřišlo nacistické pronásledování Židů. V terezínském ghettu nakreslil pohled z Měsíce na planetu Zemi a právě tuto kresbu si s sebou do vesmíru vzal v roce 2003 kosmonaut Ilan Ramon (†48). Tragická havárie jeho raketoplánu pak upozornila na existenci deníků talentovaného Petra, které byly následně vydány a přeloženy dokonce do třinácti světových jazyků.

Tragická havárie raketoplánu Columbia, který se v roce 2003 při návratu na zem rozpadl, se stala přesně v den, kdy by Petr Ginz oslavil 75. narozeniny. Na jeho palubě byla kopie kresby talentovaného chlapce nazvaná Měsíční krajina. Kosmonaut Ilan Ramon chtěl sympolicky splnit tragicky zesnulému chlapci jeho sen, spatřit Zemi z vesmíru.

Tato událost odstartovala slet událostí. Nálezce Petrových deníků si totiž uvědomil, komu zřejmě rukopisy patří a že mají vysokou hodnotu a kontaktoval Jeruzalémskému muzeu Yad Vashem.

To se pak spojilo s Petrovou sestrou Chavou Pressburger, aby potvrdila pravost deníků. „Okamžitě jsem poznala, že se jedná o originál,“ uvedla v rozhovoru pro Paměť národa. „Když jsem si deníky přečetla, tak jsem si řekla, že by je mělo znát co nejvíce lidí. Petr velice suše a objektivně popisuje, co se v Praze v době okupace dělo, co se událo ve škole, na ulici, jaké jsou nové zákazy, kdo byl vzat do transportu z rodiny a spolužáků,“ vysvětlila proč se rozhodla pro jejich vydání. 

Dílo vyšlo v roce 2004 a bylo velmi úspěšné. Dočkalo se překladu do třinácti světových jazyků a vzbudilo zájem nejen o samotného Petra Ginze, ale také o další dětské oběti holocaustu. „Byl to výsledek okolností, stalo se tak ne mou vlastní iniciativou, já jsem byla ráda, že se probudil zájem o osud dalších 1,5 milionu židovských dětí,“ popsala paní Chava.

Ta se společně s tatínkem dočkala osvobození Terezína, její milovaný bratr se však nevrátil. Až po válce zjistila, že talentovaný Petr, který v ghettu dokonce založil časopis Vedem a patřil tam mezi nejchytřejší, hned po příjezdu do Osvětimi neprošel selekcí a byl ihned poslán do plynové komory.

Paní Chavě smutek a hrůzostrašné zážitky pomohlo překonat umění. „V životě člověk musí být statečný. To je velice důležitá vlastnost. Lidé, kteří nebyli stateční, často zahynuli. Kromě normálních povinností životních je třeba ještě mít nějaké zájmy. U mě to bylo umění, které mi v životě velice pomáhalo a nadále pomáhá,“ prozradila pro portá Paměť národa. Tam si můžete přečíst celý příběh tragicky zesnulého talentovaného Petra Ginze.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi