Komunismus i nacismus mají společného nepřítele, a to Západ, vysvětluje historik Plachý

„Konečným cílem Adolfa Hitlera nebylo zničení Východu, ale světovláda, tedy zničení plutokratického Západu, proti kterému hned na jaře 1940 obrátil svůj hlavní útok,“ zdůrazňuje v Leonardu Plus historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu. Spojenectví Stalina s Hitlerem vnímá historik jako naprosto mistrný tah. „Bylo to něco, co Sovětskému svazu bez toho, že by musel vést osamocenou válku proti Západu, umožnilo obrovské územní zisky.“

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Stalin | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

A to v podstatě ve stínu výbojů nacistického Německa, zdůrazňuje historik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se proměňuje pohled na události druhé světové války

„Když se na to podíváme, tak Stalin Polsko napadl ve chvíli, kdy nacistické armády bojovaly už ve středu země. A udělal to pod záminkou, že polský stát už neexistuje, což byla lež.“

„Také anexi pobaltských států začal Stalin ještě ve stínu polské porážky a dokončil ji potom ve stínu francouzské porážky v létě 1940. To samé se získání Bukoviny a Besarábie, tedy předválečného území rumunského státu, která byla připojena v roce 1940 k Sovětskému svazu.“

Stalin nebyl génius

Stalin pokračoval v čistkách v Rudé armádě i po napadení Sovětského svazu Němci. „Stalin nebyl nijak moudrým vojevůdcem,“ vysvětluje Plachý.

Točte i o sovětských úspěších, ne jen o problémech, radí ruským filmařům prezident Putin

Číst článek

„Převládal u něj onen syndrom diktátorů, kteří nedůvěřují svému okolí a je jim milejší decimace vlastní armády nebo pomyslná ochrana před vnitřním spiknutím a sesazením před vojenskými porážkami.“

Stalinovy vojevůdcovské schopnosti byly prý značně limitovány. „Bylo to podobné jako u Hitlera. Stalin nebyl na rozdíl od toho, co se tvrdilo po válce, kdy byl považován za génia ve všech oborech lidské činnosti, vojenským teoretikem a vlastně ani praktikem, což dokázal mimochodem už v roce 1919 a 1920 během sovětsko-polské války.“

„Byl nedostudovaným teologem, což není zrovna obor, které by měl k armádě nějak blízko. Tuším, že sám v ruské armádě ani sám nikdy nesloužil,“ upozorňuje Plachý.

Dvojí boj proti buržoazii

Historik připomíná německý výrok z doby nacistického Německa. „Že z komunisty se může stát nacionální socialista, na rozdíl od sociálního demokrata, který zůstává v podstatě měšťákem.“

Dokladem mohou být i dobové sovětské noviny. „Tam najdeme řadu článků o tom, jak revoluční režimy německý i sovětský bojují proti té prohnilé buržoazii a proti prohnilému Západu.“

„Takže už ideologická blízkost obou režimů, komunismu a národního socialismu, které se samy považovaly za revoluční, je zřejmá. Právě proto jistá záliba Stalina v Hitlerovi, která byl zřejmá v letech 1939 až 1941, měla podle mého názoru i to ideologické odůvodnění,“ shrnuje Jiří Plachý.

Co vedlo k druhé světové válce a jakou roli hrály v předválečných událostech ostatní státy, zvláště Sovětský svaz či Polsko? Jak se měnil vztah a soužití Čechů a Němců před válkou, během ní a po jejím skončení? Jakou roli měl v období války takzvaný Slovenský štát? Poslechněte si celé Leonardo Plus Davida Šťáhlavského.

David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme