V důležitém utkání skupinové fáze Copa Libertadores, jihoamerické obdobě Ligy mistrů, si defenzivní záložník a známý brousek z nouze stoupl mezi tři tyče a vychytal senzační vítězství 2:1 nad kolumbijským Santa Fe.
Nejpozoruhodnější sportovní výkon covidové doby? Možná!
River Plate, argentinský gigant, se v oficiálním duelu musel obejít bez dvaceti nakažených fotbalistů. Scházeli mu všichni čtyři brankáři, které na soupisce měl. Stěží dal dohromady jedenáct zdravých chlapů - i když zdravých...
Právě Enzo Peréz, hrdina večera, měl svalové problémy, v záloze by zápas neuběhal, a tak trenér rozhodl: „Půjdeš aspoň chytat!“
„Připravoval jsem se s trenérem gólmanů, měl jsem spoustu otázek a poslouchal jsem jeho rady. Musím říct, že jsem párkrát během zápasu ztratil orientaci, ale vždycky jsem se řídil podle penaltového puntíku,“ líčil Pérez do kamery televize ESPN.
Všechno dopadlo dobře. Co dobře: výtečně!
An unforgettable night for @RiverPlate and Enzo Pérez!
⚪ The midfielder put on the gloves and earned #BestOfTheMatch honors as #River topped @SantaFe. https://t.co/z8SghkbYFd
Vždyť mladý a nezkušený tým River Plate se díky dvěma rychlým trefám dostal už po šesti minutách do nečekaného vedení, ve zbytku duelu, v němž kvůli prázdné lavičce nemohl ani prostřídat, se navzdory převaze soupeře úspěšně bránil. Pérez předvedl čtyři zákroky a inkasoval pouze jednou; zaslouženě převzal cenu pro muže zápasu.
„Vůbec nedovedu odhadnout, kam se takový zápas v historii klubu zařadí. Zažili jsme něco, co nikdo před námi. Není přece normální hrát v takových podmínkách,“ popisoval hrdý trenér Marcelo Gallardo.
Už během víkendového Superclásica proti Boca Juniors se mu tým kvůli nákaze nemocí covid-19 rozpadal pod rukama.
Do brány si musel stoupnout jednadvacetiletý debutant Leonardo Díaz, v klubové hierarchii gólman číslo pět. Na seznamu hráčů pro poháry však jeho jméno chybělo.
Klub totiž před sezonou nevyužil možnosti, aby v těžké době rozšířil pohárovou soupisku na padesát fotbalistů, zůstal u tradičních dvaatřiceti a zadělal si na problém.
CONMEBOL, jihoamerická fotbalová konfederace, navíc odmítl dodatečný požadavek River Plate o dopsání dvou nových brankářů, a tak musel do gólmanského indisponovaný záložník Pérez, jenž působil s necelými 180 centimetry v bráně na první pohled trochu jako začínající žáček.
Soupeři ho ale dost dlouho šetřili.
Nevydržel to až stoper Jeisson Palacios, který po necelé půlhodině vypálil snad ze třiceti metrů. Míč sice mířil možná dva metry vedle tyče, ale nejistý Pérez ho stejně raději posunul ještě na rohový kop.
Jeho styl nebyl předpisový, ale zato maximálně účinný.
Neohroženě se pouštěl i do vzdušných soubojů, kde měli přitom urostlí protivníci dost často navrch. Z míry ho nevyvedly ani pokusy z větší vzdálenosti; když už na něj balon mířil, kleknul si a dával si velký pozor, aby mu neproklouzl mezi nohama.
Hned po závěrečném hvizdu Pérez s nadšením objal jednoho z trenérů, který mu stál celou dobu za zády a radil. A pak už se dojímal společně se spoluhráči.
„Ukázali jsme velké srdce a jaký jsme tým,“ zářil. A znovu si vyslechl chválu od trenéra Gallarda: „Přistoupil k tomu s neskutečnou kuráží.“
I proto se na Pérezův nečekaný záskok v bráně jen tak nezapomene.
