Horák ukončil kariéru a bude trénovat. Jsem plný očekávání, hlásí
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Zlínská juniorka prošla trenérskou obměnou, v jejímž rámci se na pozici asistenta zařadil bývalý obránce a odchovanec Oldřich Horák. V závěru už mu sice pokračování u hokeje nedávalo smysl, ale to nezastřelo splněné sny z plácku před barákem. Nyní ho čeká nová etapa – opět u hokeje.
Proč jste se rozhodl ukončit aktivní kariéru?
Chtěl jsem zůstat v zahraničí, což mi ale nevyšlo. V Česku mě to někam do první ligy netáhlo, protože se mi narodily dvě holky, takže jsem nechtěl jezdit po republice. Chtěl jsem, abychom šli všichni ven a mohli tam být spolu, ale nechtěl jsem jezdit domu jenom na víkendy na otočku. Rozhodl jsem se pro konec kariéry. Už mi to nedávalo tolik smysl, chtěl jsem se zaměřit na jinačí věci a začlenit se do normálního civilního života.
Jak jste to měl s obyčejnou chutí do hokeje?
Abych přiznal pravdu, než jsem odcházel do Francie, do hokeje jsem moc chuť neměl. Byl jsem po zranění a přemlouval jsem se. Ve Francii mě to ale zase chytlo, bavilo mě to, ale už tam kvůli určitým důvodům zůstat nešlo, protože je tam drahé bydlení, takže tam chtěli mladší hráče, kteří jdou bez rodin a jsou ubytovaní pospolu. Na nás, kteří jsme tam chtěli být s celou rodinou a s dětmi, už nezbývaly peníze. Všechno se dalo dohromady a vyplynul z toho konec.
Co jste dělal dva roky od konce v Bordeaux?
Už jsem měl svoje civilní zaměstnání a věděl jsem, že hokej dál hrát nebudu. V Hodoníně mě spíš jenom přemluvil pan trenér Aleš Flašar, který tam tehdy trénoval, abych si šel ještě zahrát a udělat chuť na pivo. To byla moje poslední sezona.
„Kdyby mi někdo v páté třídě řekl, že budu hrát ve Zlíně za chlapy, navíc s takovými hráči – zlínskými ikonami –, neuvěřím tomu a bral bych to všemi deseti.“
Jak budete na svoji kariéru vzpomínat?
Určitě v dobrém. Když si to tak vezmu, jako malý kluk jsem šmrdlal hokej před barákem a hrál jsem si na hráče, jako jsou Čajánek, Leška, Hamrlík. Pak jsem se s nimi potkal v kabině. Vyhráli jsme titul a byli jsme i druzí, takže budu vzpomínat jenom v dobrém. Kdyby mi někdo v páté třídě řekl, že budu hrát ve Zlíně za chlapy, navíc s takovými hráči – zlínskými ikonami –, neuvěřím tomu a bral bych to všemi deseti.
Pojďme k aktuálnímu dění: Jak jste se dostal k trénování mládeže u Beranů?
Původně jsem si nemyslel, že se k hokeji nějak vrátím a budu nějakým směrem pokračovat. Ale seběhlo se to tak. Dostal jsem nabídku, jestli bych nechtěl chodit trénovat s dětmi a nějak se více angažovat po téhle stránce. Po čase, co jsem tam nějakou dobu chodil, jsem si řekl, proč bych v tom vlastně nepokračoval, když to dělám celý život a docela mě to chytlo. Pak se to semlelo, že jsem chodil s dorostem, se třeťáky a s dalšími špunty. Z toho vyplynula nabídka, zda bych nechtěl pokračovat dál. Teď jsem tam, kde jsem.
Rozmýšlel jste se dlouho?
Po prvním tréninku jsem nebyl přesvědčený, že tohle chci dělat. Jak už jsem říkal, měl jsem svoje zaměstnání, které mi časově neumožňovalo, abych chodil s dětmi na tréninky každý den. Takže jsem nad tím musel přemýšlet, ale vykrystalizovalo to takhle. Přidal se k tomu i koronavirus, který nás všechny zavřel doma, takže mi chyběl i pohyb a celkově dění kolem hokeje.
Vzal byste nabídku trénovat jenom ze Zlína, nebo byste o tom uvažoval i v případě dalších klubů?
(přemýšlí) Určitě bych o tom uvažoval, když by přišla nabídka z jiného klubu, ale jsem rád, že přišla ze Zlína a že mě oslovili kluci, se kterými jsem hrál. Hokej mi po čase začal i chybět, takže jsem rád, že jsem se mohl k hokeji takhle vrátit.
„Mám ke klubu vztah a není mi lhostejné, jak se mu vede.“
Jelikož jde o váš mateřský klub, vnímáte to tak, že mu můžete něco vrátit?
Samozřejmě. Vyrůstal jsem ve Zlíně a od šesti roků jsem chodil do přípravky, pak jsem tu hrál dorost, juniorku a chlapy. Mám ke klubu vztah a není mi lhostejné, jak se mu vede.
Jaká bude vaše náplň práce po boku hlavního trenéra Luboše Jenáčka?
Budu jeho asistentem a zaměřím se na kondiční stránku kluků – budu se jim snažit pomáhat v posilovně. Vím, že jsme proti sobě nastupovali, on trénoval juniorku, dorost a později i chlapy Vsetína, já jsem hrál v Přerově a podobně. Vím, o koho šlo. Teď už jsme se i potkali a zatím je všechno v pohodě, všechno je na dobré cestě. Poznáváme se a věřím, že to bude klapat dál.
Už jste se začal vzdělávat v trenérství?
Každopádně se budu vzdělávat, teď budu dělat béčko a chci si udělat i nějaké kondiční kurzy. Hlavně chci být sám sebou a chci si vzít od každého trenéra, který mě vedl, to nejlepší – od někoho víc a od někoho méně. Každý trenér mi v kariéře něco přispěl, já jsem se z toho celou kariéru učil a dál učím.
Jsou dva typy trenérů, obzvlášť v kondici: Jeden na hráče tlačí, že musí a musí, druhý to nechává na nich, protože je to jenom jejich kariéra. Jak se na tohle díváte?
Musí mezi tím být nějaká rovnováha. Většina kluků se chce hokejem živit, chtějí hrát v extralize a chtějí hrát v reprezentaci. Hlavně je to musí bavit a oni musí sami chtít hokeji něco obětovat. Bez toho to jinak nejde. Samozřejmě klukům pomůžu, řeknu jim, co a jak, zkusím je nabudit, ale mají to v sobě. Musí si to srovnat v hlavách. Jak s kariérou naloží, je jenom na nich. My jim na to můžeme dát jenom návod.
Jak momentálně trénujete?
Už jsme se do toho pozvolna pustili, chodíme rozděleni na nějaké skupiny do lesa běhat a v menších skupinkách chodíme i posilovat. Od příštího týdne už bychom měli mít ve Zlíně k dispozici ledy, takže už tam chceme s hráči jít a přípravu celkově zplnohodnotnit.
Jak se obecně těšíte na novou roli, na hokej, na prostředí, na kabinu a na všechno okolo?
Těším se moc. Kabina i prostředí už mi chyběly. Jsem plný očekávání a uvidím, co to přinese. Čeká nás těžká sezona, v juniorce padá pět týmů, takže bude pořád o co hrát. Sestup bude strašák pro hodně týmů, ale všichni se musíme situaci přizpůsobit, pravidla jsou tak nastavená, je to stejné pro všechny a my to musíme respektovat. Musíme udělat všechno pro to, abychom nemysleli na sestup, ale spíš na vyšší příčky v play off. Jestli chceme něco dokázat, musíme myslet nahoru. Věřím, že sezona bude dobrá a všichni si to užijeme. Těším se.
Share on Facebook
