Zeman není žádný hlupák

Pamětníků ubývá a tak možná nebude od věci trochu si připomenout historii. Kosovo bylo dlouhá století považováno za pevnou součást Srbska a to i v dobách, kdy se tato země sama dostala pod cizí nadvládu. Sami Srbové pak pokládají toto území, které obývali společně s Albánci, Romy, Černohorci a dalšími menšinami, za kolébku svého národa. Po druhé světové válce se však začal výrazně měnit poměr obyvatel, kdy počet Albánců vzrostl trojnásobně. Až do smrti dlouholetého Jugoslávského vůdce Tita se národnostní rozpory dařilo držet pod pokličkou, ale když v roce 1981 zemřel, začal se regionem šířit nacionalismus. Většinoví Albánci začali se šikanou menšin, čehož výsledkem byl i odchod 30 000 Srbů. Konec studené války, rozpad Jugoslávie a nástup nacionalistů do vedení Srbska, vedly i k zostření rozbrojů v Kosovu. Srbská vláda omezila některá práva Albánců, čehož využily radikální skupiny z toho to etnika k rozpoutání partizánské války proti centrálním úřadům. V roce 1996 vzniká, za asistence německé tajné služby BND, Kosovská osvobozenecká armáda (UCK), která si za svůj cíl dala odtržení provincie od Srbska a vytvoření tzv. Velké Albánie. Provoz této organizace, která byla až do roku 1998 Američany považována za organizaci teroristickou, byl financován prodejem drog a obchodem s bílým masem. Zbraně byly dodávány ze sousední Albánie, kde byly při nepokojích vydrancovány vojenské sklady.

UCK útočila na orgány státní správy a bezpečnostní složky, což až nápadně připomíná situaci v českém pohraničí před WW2. Také další vývoj je analogií vývoje v bývalé ČR. UCK brutálně útočila i na své soukmenovce, kteří zachovávali loajalitu vládě a srbské civilisty, což vedlo roztočení spirály násilí. Do bojů se zapojili i mudžáhidové ze SA, Jemenu, Afganistánu a dalších států, které pomáhal verbovat i Usama bin Ládin a Zavahrí. Tyto hordy se vyžívaly ve vypalování domů, které patřili nealbánskému obyvatelstvu, znásilňování a ničení kulturních památek. UCK se tak podařilo vyvolat tvrdý zásah centrální vlády, který vedl k albánské uprchlické vlně, čehož UCK samozřejmě propagandisticky využila. Po nafingovaném masakru albánských civilistů v Račaku zahájily státy NATO 24. 3. 1919 bombardování Srbska (respektivě tehdejší zbytkové Jugoslávie), které přinutilo Srby přijmout dohodu o faktické ztrátě kosovské provincie. Tomuto kroku vyjádřil podporu i tehdejší premiér ČR Miloš Zeman i když vláda tehdy dlouho váhala, než pod tlakem spojenců k tomuto aktu svolila. Odtržení provincie bylo, v rámci ukončení bojů, možná legitimní, ale v žádném případě nebylo, v rámci mezinárodního práva, legální. Kritici humanitárních intervencí možné zneužití tohoto institutu secesisty často zdůrazňují, ale politici na západě je zatím neberou příliš vážně. Možná to bude i tím, že jsou za své činy náležitě odměněni, jako bývalá ministryně zahraničí USA Albrightová, která získala podíl v kosovském telekomu, či generál Clark, který se účastnil privatizace tamních hnědouhelných dolů. V roce 2007 vyhlásilo Kosovo nezávislost, kterou ovšem neakceptovala, mimo světových velmoci Číny, Ruska a Indie, i většina států Latinské Ameriky a z evropských zemí Řecko, Španělsko, Slovensko, Kypr a Rumunsko. Česká republika se k tomuto nelegálnímu aktu, perem ministra zahraničí Schwarzenberga, přihlásila v roce 2008.

Kosovo si ale svou samostatností příliš nepomohlo. K moci se dostali bývalí velitelé UCK, váleční zločinci, mafiáni, kšeftaři s orgány zajatých Srbů. Zemi vládla dlouhá léta korupce a organizovaný zločin. Intervence USA a NATO, jak je již skoro pravidlem, nevedla k vzniku stabilní demokracie, ale ke vzniku státu, ze kterého obyvatele prchají ještě dodnes. Včerejší, osobní, omluva Miloše Zemana srbskému prezidentovi Alexanderovi Vučičovi a lidu Srbska tedy není od věci, ale je jen nápravou křivdy, které se, svým souhlasem s intervencí, tehdy Miloš Zeman dopustil.

P. S. Jestli je Miloš Zeman hlupák, nebo ne na tom se všichni asi neshodnou. Já, ačkoli nejsem jeho velkým příznivcem, tak v tomto případě stojím za jeho vyjádřením a myslím si, že by nebylo od věci, kdyby podobné prohlášení přijala i naše vláda.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Kosovo_Liberation_Army

https://en.wikipedia.org/wiki/Kosovo_War

Vladimír Plesník Kosovo tíží včerejšek, ale i zítřek Právo 9. 3. 2016

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/zeman-se-omluvil-za-bombardovani-jugoslavie-a-poprosil-srbsky-narod-o-odpusteni-40360584#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=jLF4FCeSgSD-202105181455&dop_id=40360584&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz