Článek
Od 17. května se budou moci pořádat venkovní akce pro 700 lidí, kteří budou mít potvrzení o neinfekčnosti v podobě negativního testu, očkování nebo protilátek po prodělané nemoci. V pondělí o tom rozhodla vláda a zároveň přišla i s dalším krokem: pokud se udrží příznivý trend, tak od 24. května se navýší počet diváků na venkovních akcích na 1000 a zároveň se budou moci začít pořádat i vnitřní představení v polovičně obsazených sálech a s maximálně 500 diváky.
Podle oslovených zástupců kulturních asociací, kteří o oživování kultury v posledních týdnech intenzivně jednali, se ale diváci mají připravit na to, že bude nějakou dobu trvat, než divadla, koncerty a další kulturní akce začnou skutečně fungovat.
„Kultura potřebuje malinko jiný přístup, musí se v ní plánovat. Když se řekne, že se otevře sedmnáctého, tak to neznamená, že všechny venkovní prostory budou plné divadel a koncertů, takhle to nefunguje,“ upozorňuje Jakub Vedral z Českého střediska Mezinárodního divadelního institutu a Asociace nezávislých divadel.
„Ani druhou půlku května nemůžeme brát tak, že bude kultura fungovat. I červen bude dost na hraně,“ odhaduje Lukáš Vilt, scénograf, který během pandemie spoluzaložil spolek Kulturní sféra, kde se snaží hájit zájmy živnostníků v kultuře a vysvětluje, že kulturní inscenace potřebují nějaký čas na marketing, aby přilákaly diváky.
Důležité gesto s kladnou nulou
Ministr kultury Lubomír Zaorálek během pondělní tiskové konference uvedl, že je třeba se naučit s kulturou fungovat i v době, kdy je stále epidemiologicky složitá situace.
„Byl nejvyšší čas, a myslím si, že je to i nutné,“ řekl k obhajobě oznámeného rozvolňování v kultuře. To přitom vychází z daleko širší koncepce postupného oživování české kulturní scény, které je rozplánováno až do září.
Postupný plán obnovy kulturních akcí podle Ministerstva kultury. V pondělí se podařilo prosadit první krok - venkovní akce.
„To si troufnu říct, že skoro žádná jiná oblast skoro určitě nemá,“ chválí plán i Jakub Vedral, který první uvolnění od příštího týdne vnímá jako důležitý první krok.
„Je to jasný symbol, který říká: Kultura je bezpečná,“ dodává Vedral i s dovětkem, že plánované otevření vnitřních akcí za čtrnáct dní s 50procentní povolenou kapacitou nemá ekonomicky pro pořadatele příliš smysl.
Podle Lukáš Vilta z Kulturní sféry lze za takovýchto podmínek čekat spíše to, že příjmy z představení maximálně pokryjí náklady a skončí s kladnou nulou.
Vnitřní akce zůstávají jen slibem
To, že se po týdnech intenzivního jednání podařilo na vládě schválit první rozvolnění v kultuře, oceňuje i Jana Heřmánková z Asociace promotérů a producentů v kultuře a zároveň ředitelka společnosti, která zajišťuje kulturní akce.
„Ale zase tam nejsou ty vnitřní prostory,“ povzdechla si Heřmánková nad tím, že otevření vnitřních prostor je zatím jen přislíbeno. Odkazuje se přitom na to, že i kdyby vláda vnitřní prostory otevřela od příštího týdne, stejně by se žádné velké akce nekonaly.
„Takže by se jednalo o malá divadélka pro pár lidí. Na propagace větších akcí není čas,“ říká zakládající členka asociace promotérů.
Poukazuje přitom na to, že aktuálně ohledně protiepidemických opatření jedná hned několik různých týmů – vedle hygieniků a pracovníků Ministerstva zdravotnictví jsou to i odborníci v Mezioborové skupině pro epidemiologické situace a Rada vlády pro zdravotní rizika. Podle Heřmánkové je proto složité s tolika týmy komunikovat.
Jistou rozmrzelost projevil i ministr kultury na tiskové konferenci, když připustil, že se nepodařilo u epidemiologů prosadit souběžné otevření i vnitřních akcí od 17. května.
