INZERCE

Index burzy. Ilustrační foto, zdroj: Pixabay

Nákupní horečka na energetických burzách. Elektřina i plyn od ledna zdražily o 28 procent

Takový skok se jen tak nevidí. Jen během dnešního obchodování vzrostla cena elektrické energie na pražské burze PXE o více než tři procenta. Základní celoroční pásmo na příští rok tak vychází na 66,70 eura za megawatthodinu. Od počátku roku došlo k 28procentnímu zdražení. Stejně tak zdražil i zemní plyn s dodávkou v roce 2022.

Ať už jsou za zmíněným růstem spekulativní transakce s emisními povolenkami nebo něco jiného, je to špatná zpráva pro všechny spotřebitele elektřiny a plynu. Domácnosti mají určitou výhodu v tom, že dodavatelé energie nakupují v předstihu. Úpravu ceníků (směrem nahoru) tak lze očekávat nejdříve na podzim. Naopak velcí spotřebitelé již zdražování energie mohli pocítit.

Možný dopad na koncové zákazníky lze vyčíst například z výsledků obchodování na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK), která se zaměřuje na zprostředkování nákupu energií pro veřejné zadavatele – města, kraje, nemocnice, ministerstva a další. Nakupovaná elektřina na hladině nízkého napětí za posledních dvanáct měsíců podražila z 1235 korun na 1668 korun za MWh (cena samotné energie bez distribuce a bez DPH), plyn pro maloodběratele zdražil z 400 na 540 korun za MWh. Nárůst je v obou případech zhruba 35 procent.

Tak vysoké ceny se na energetických burzách neobjevily už hodně dlouho. Dražší byla elektřina jen v roce 2008, kdy cenu dočasně vytáhly nahoru spekulativní obchody. Také ze současného růstu jsou obviňováni hlavně finanční spekulanti. Cena povolenky EU ETS v posledních měsících doslova „zbláznila“. Její hodnota na německé burze EEX v pondělí 10. května přesáhla 52 eur za tunu emisí. Pro srovnání: v květnu roku 2017 stačilo na nákup „odpustku“ za vypuštění jedné tuny emisí pouhých pět eur.

Růst ceny povolenky (a následně elektřiny a plynu) může mít souvislost i s chystaným zpřísněním klimatické politiky Evropské unie. Místo původně dohodnutého snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent mezi lety 1990 a 2030 je nyní v plánu 55procentní snížení. Původně oznámený 27procentní podíl obnovitelných zdrojů v energetice, vytápění a dopravě se má zvýšit na 38 až 40 procent již k roku 2030. Trh to považuje za signál, že Evropská unie utahuje šrouby a že bude pouštět do prodeje jen omezené množství nových povolenek.

Vývoj ceny elektřiny na burze PXE (roční pásmo 2022, EUR/MWh)

Cena elektřina (základní pásmo) na rok 2022. Zdroj: pražská energetická burza PXE

Růst ceny lze pozorovat na všech vzájemně propojených trzích ve střední a západní Evropě. Elektřina na příští rok je v Německu dlouhodobě o něco levnější než v Česku, aktuálně vychází na zhruba 64 eur za MWh. Naopak Slováci a Maďaři mají elektřinu mírně dražší, cena ročního pásma 2022 zde dosahuje téměř 68 eur za MWh. Skandinávie má díky levné elektřině z vodních elektráren výrazně výhodnější cenu, elektřina na další rok zde vychází na zhruba 32 eur za MWh.

Pokud se ceny emisních povolenek udrží takto vysoko, povede to k urychlenému vytěsnění uhelných elektráren z trhu. Vzroste naopak zájem o bezemisní zdroje – fotovoltaiku, větrné elektrárny a možná také o jadernou energetiku. Mezi poražené budou naopak patřit spotřebitelé elektřiny a plynu, kterým narostou účty za energie o desítky procent.

David Tramba