Stát netuší, k čemu sloužily dotace na cyklostezky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo ujistilo, že přehled má

V jakém stavu jsou a k čemu ve skutečnosti slouží cyklostezky, na které poskytl peníze, stát často netuší, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Při kontrole v resortu dopravy se kontroloři zajímali o využití miliard určených na cyklostezky. Kromě problémů s kontrolou výsledků kritizovali i velké rozdíly v ceně výstavby. Ministerstvo dopravy výtky odmítlo, tvrdí, že stát využití svých peněz ve skutečnosti kontroluje.

Nejvyšší kontrolní úřad se zajímal o využití tří miliard korun, které dal stát na cyklostezky v letech 2013 až 2020, z toho 1,8 miliardy bylo z evropských fondů. Kontroloři podotkli, že nemohli zkontrolovat stav samotných stezek, protože nejsou ve vlastnictví státním, nýbrž obecním či krajském, a tedy se zaměřili výhradně na to, zda má přehled o využití svých peněz stát.

Ve svých závěrech byli kritičtí. „O stavu cyklistické infrastruktury, o průběhu její výstavby ani o jejím skutečném využití nemá souhrnný přehled ministerstvo dopravy, ani Státní fond dopravní infrastruktury a ministerstvo pro místní rozvoj jako poskytovatelé podpory na její rozvoj. Poskytovatelé podpory sledují pouze účel použití peněžních prostředků, nesledují dosažené výsledky a přínosy podpořených projektů,“ stojí v závěrečné zprávě kontroly. NKÚ upozornil, že cyklostrategie z roku 2013 kladla důraz na podporu méně nákladných cyklostezek, ale státní úřady „nevytvořily odpovídající podmínky pro hospodárné vynakládání peněžních prostředků“ a řádně nepracovaly s cenovými normativy.

Podle ministerstva dopravy ale závěr kontrolorů neodpovídá skutečnému stavu a fond dopravní infrastruktury na správné využití dotací na stavbu stezek dohlíží. Příjemce má povinnost předložit fondu vyhodnocující zprávu, včetně fotodokumentace. Na vzorku akcí fond provádí kontroly přímo na místě a v případě pochybení ukládá nápravná opatření, uvedlo ministerstvo.

Nejvyšší kontrolní úřad poukázal také na to, že se u jednotlivých cyklostezek významně lišily jednotkové ceny. „Kontroloři na vybraném vzorku zjistili, že jeden kilometr cyklostezky stál 1,5 milionu korun, ale také 31 milionů korun,“ uvedl NKÚ. Kontroloři z toho dovodili, že SFDI nezajistil tlak na co možná nejnižší ceny.

Ministerstvo dopravy ale rozdíly v cenách hájí jako zdůvodnitelné. „Už jen vzhledem k tomu, že cyklostezky jsou vedeny v různém terénu, je logické, že ceny na jeden kilometr se budou lišit,“ vysvětlil mluvčí resortu František Jemelka. SFDI při hodnocení předložených akcí podle něj klade velký důraz na ekonomickou efektivitu akcí a má nastaven systém bodování významně zvýhodňující akce, které jsou levnější, než stanovuje normativ.

Přesto ministerstvo připustilo, že cyklostrategie pro roky 2013 až 2020 měla určité limity. To by mělo být patrné v nové strategii pro cyklistickou a pěší dopravu pro roky 2021 až 2030, kterou letos v lednu schválila vláda. V případě rozvoje cyklostezek ale může mít strategie podle ministerstva jen obecnější cíle, protože patří do působnosti samospráv. Stanovení konkrétních povinností by bylo překročením kompetencí ze strany státu, uvedlo ministerstvo.