Jana Boušková vydává ve vlastní úpravě pro harfu výjimečné album Má vlast, kterým vzdává hold českým klasikům

Jana Boušková vydává ve vlastní úpravě pro harfu výjimečné album Má vlast, kterým vzdává hold českým klasikům

Tisk

Jana Bouskova200Jméno Jany Bouškové patří k nejvýraznějším v současném harfovém světě. Její renomé podtrhuje také to, že jako jediná Češka je laureátkou všech hlavních světových harfových soutěží, vystupovala s nejrenomovanějšími orchestry světa a také zastává pedagogické posty, například na londýnské Royal College of Music a pražské Akademii múzických umění. Jana Boušková však nikdy nezapomněla, kde jsou její kořeny a z jaké hudební tradice vyrůstá její vlastní umění a cítění. Nové album symbolicky pojmenované Má vlast, které vydává již 14. května 2021 u Supraphonu, má v rozsáhlé diskografii Bouškové výjimečné místo. Svým nejslavnějším krajanům mezi skladateli vzdává hold, když jejich „erbovní“ skladby upravila pro sólovou harfu. Album Má vlast je nejosobnějším vyznáním lásky k vlastní zemi a k největším osobnostem, které utvářely českou hudební krajinu. Smetana, Dvořák i Suk učinili českou hudbu světovou – a Jana Boušková ji znovu ve světě rozeznívá.

Jana Boušková si albem Má vlast splnila velký sen: představit harfu v naprosto jiné podobě, než ji většinou posluchači znají. Chopila se všech úprav, na kterých pracovala celé čtyři roky. „Práce aranžéra byla pro mě premiérou, a proto jsem se kolikrát i s jedním taktem zaobírala třeba několik dnů, dokud výsledek nebyl dle mých představ. Věnovala jsem se všem detailům, jako bych vychovávala své milované dítě. Skladby, které jsem si vybrala pro úpravu na harfu, nikde jinde na světě v této podobě neexistují. Již tato velká zodpovědnost, upravit nejznámější skladby českých velikánů, kteří pro sólovou harfu nic nenapsali, byl obrovsky náročný úkol. Hlavně vše dokončit a pak ještě jako interpretka nastudovat. Všechny skladby jsou nesmírně obtížné, a proto i pro jejich nastudování jsem potřebovala víc času než pro běžný harfový repertoár,“ uvedla Jana Boušková. 

JanaBouskova1

Doba, ve které Jana Boušková album začala realizovat, nebyla jednoduchá. Pandemická situace nedovolala natáčení kontinuální, ale o to bylo intenzivnější. „Měla jsem báječný tým lidí, režiséra Zdeňka Zahradníka a mistra zvuku Ondřeje Urbana, se kterými se mi krásně spolupracovalo. Jsem až přílišný maximalista i během natáčení, a proto dokud sama nejsem spokojena s výsledkem, jsem schopna hrát skladbu mnohokrát za sebou. Často se proto i z režie ozývalo, že máme materiálu pro několik desek. Většinu skladeb jsem vlastně v režii pak slyšela poprvé, protože jsem je nikdy před tím nikde nehrála. Umím si proto teď živě představit, jaké vzrušení musí prožívat skladatelé, jejichž skladba se poprvé rozezní v interpretaci muzikanta naživo,“ popisuje Jana Boušková své pocity štěstí, které jí tvorba nového alba přinášela. „Smetanův Vyšehrad, Vltavu a Šárku i Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie jsem upravovala naprosto celé, a všechny tyto čtyři zmíněné skladby jsou proto na tomto CD světovým unikátem. Dvořákovu Americkou suitu a Letní dojmy Josefa Suka jsem převzala z klavírní verze, kterou jsem musela přepracovat pro harfu. Já věřím, že na harfu tato díla znějí dokonce lépe, jak mi osobně potvrdili někteří samotní klavíristé,“ uzavírá Boušková.

Album nese veškerý genius loci svého vzniku: bylo nahrané ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a fotky k albu vznikly na pozadí nejkrásnějších pražských panoramat. A jako osudovou vnímá Jana Boušková zajímavost, že „Praha" se anglicky pozpátku řekne harfa – „a harp“ –, a k tematice Mé vlasti tedy patří jako žádný jiný hudební nástroj.

Album Jany Bouškové Má vlast obsahuje skladby: Bedřich Smetana – Vyšehrad, Vltava, Šárka (3 symfonické básně z cyklu Má vlast). Antonín Dvořák – Suita A dur „Americká“ op. 98. Largo ze Symfonie č. 9 „Z Nového světa“. Josef Suk – Letní dojmy op. 22b. 

Jana Bouskova2

Zdroj foto: Vojtěch Havlík

https://lnk.to/JanaBouskovaSmetanaDvorakSuk


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Pavlína Senić: „Posluchačům vážné hudby přeji, aby v ní vážně objevili její nesmrtelnost!!!“

senic perexTentokrát vám přinášíme rozhovor s velmi příjemnou dámou, vokalistkou Pavlínou Senić. Jak pečuje o své zlato v hrdle, jak si rozumí s manželem Tomášem Úlehlou a jaká je matka? V tomto rozhovoru se dozvíte plno dalších zajímavých věcí… 

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Když jsem tě viděla naposledy

kdyz jsem te videla naposledy 200V listopadu nás nakladatelství domino láká na napínavý thriller s názvem Když jsem tě viděla naposledy od sesterského dua píšícím pod pseudonymem Liv Constantine. Dáte knize šanci i vy?

Divadlo

Moderní zpracování klasického příběhu

Cyrano perexPaříž, 17. století. Cyrano z Bergeracu (Luboš Veselý) je nápadný nejen díky svému vtipu, pohotovosti a básnickému umění, ale především kvůli svému mimořádně velkému nosu. Miluje svou nádhernou sestřenici Roxanu (Natálie Řehořová), o kterou má ...

Film

Víkend na Festivalu krátkých filmů v Praze
ImageNa Festival krátkých filmů zavítaly naše redaktorky Klára Scholzová a Martina Černá. Dvě reportáže v jednom vydání vás nalákají na příští ročník.
...