Hlavní obsah

Další „studená válka“. Čína a Austrálie spolu končí na dobu neurčitou

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Pochroumané vztahy mezi Čínou a Austrálií našly nové dno. Rok eskapád vyústil v přerušení ekonomických výměn „na neurčito“. Čína svého důležitého obchodního partnera navíc obvinila z přiživování „studené války“.

Článek

Volání po nezávislém vyšetřování původu nového koronaviru po roce vyeskalovalo v pozastavení australsko-čínského ekonomického dialogu „na neurčito“. Nemilost, ve kterou Austrálie po čínské reakci upadla, se propsala hned do několika oblastí. Zadržení novináři, falešné snímky australských vojáků podřezávající afghánské dítě, extrémní cla.

Zatím poslední kapitolu tohoto čínsko-australského příběhu Čína nazvala „studenou válkou“. „Nedávno někteří vládní představitelé australského společenství přijali řadu opatření, která mají narušit spolupráci mezi Čínou a Austrálií z důvodu studené války a ideologické diskriminace,“ uvedla ve svém prohlášení Čínská národní rozvojová a reformní komise (NDRC).

V reakci na to australský ministr obchodu Dan Tehan sdělil, že je „zklamán“, dodal však, že je Canberra stále otevřená diskuzím. Čínsko-australský strategický hospodářský dialog fungoval od roku 2014.

Začátek spirály konfliktu lze datovat do roku 2018, kdy se Austrálie stala první zemí, která vyloučila čínskou telekomunikační společnost Huawei z budování širokopásmové sítě 5G. Na bod mrazu propadly vztahy zemí poté, co předseda vlády Scott Morrison v minulém roce vyzval k nezávislému vyšetřování původu koronaviru, čímž teoreticky ohrozil Pekingem propagovaný příběh o pandemii. Čína odpověděla, že se Morrison jen snaží o „politickou manipulaci“. Od té doby se australské zboží při exportu do Číny potýká s problémy. Celkové čínské investice v Austrálii se v roce 2020 propadly o 62 procent.

Ocelové pouto

Komodit, jejichž export zhoršením vztahů utrpěl, je hned několik. Víno a pšenice. Humři a dřevo. Hovězí a ječmen. Jen poslední komodita drží obchodní vztahy nad vodou – železná ruda.

Austrálie je největším světovým producentem železné rudy. Podle tamní vlády těží téměř dvakrát tolik než její nejsilnější konkurent Brazílie. Železná ruda je životně důležitým prvkem při výrobě oceli a vzhledem k tomu, v jakém objemu v Číně tečou finance do infrastruktury, a snahám nakopnout po pandemii ekonomiku, potřeba suroviny v Pekingu nikdy nebyla větší. Stejně tak jako je Austrálie světově největším producentem železné rudy, Čína vede žebříčky ve výrobě oceli. Podle odborníků se Čína obejde bez australského vína, náhradu za australské zdroje železné rudy však bude hledat jen těžko.

Byl to právě těžařský boom, který vzájemné ekonomické pouto obou zemí upevňoval. Podle některých ekonomů napomohl v roce 2008 Austrálii vyhnout se recesi během globální finanční krize. V roce 2015 už byla Čína zdaleka největším obchodním partnerem Austrálie z hlediska exportu a celkové hodnoty obchodu - předstihla Japonsko, USA, Jižní Koreu a Nový Zéland. Do roku 2019 pocházely téměř dvě třetiny čínské železné rudy z Austrálie, odkud se vyváželo více než z Brazílie, Jižní Afriky a Indie dohromady.

Ekonomové však uvádějí, že i když Austrálie nakonec může najít nové odběratele železné rudy, pro Čínu by bylo mnohem obtížnější najít někoho, jehož dodávky pokryjí požadavky její ekonomiky. Shiro Armstrong, ekonom a docent na Crawford School of Public Policy na Australské národní univerzitě, pro CNN uvedl, že by byla „ekonomická sebevražda“, pokud by došlo i k ukládání sankcí na železnou rudu. „Čínské obchodní sankce vůči Austrálii poškozují čínskou reputaci spolehlivého obchodního partnera. Austrálie by neměla dělat totéž,“ řekl.

Australská železná ruda má pro čínské kupce dvě hlavní výhody: Je vysoce kvalitní a spolehlivá. Číně se sice nabízí sáhnout po materiálu z Brazílie, produkce v zemi však v uplynulém desetiletí utrpěla řadou katastrof narušujících činnost dolů. V dubnu státní list Global Times uváděl, že čínské společnosti zkoumají možnosti exportu železné rudy z Afriky. Server citoval odborníka, podle kterého se Austrálie snaží napomoct Spojeným státům a „ovládnout Čínu“ a „vážně snižuje pozitivní hodnocení čínských společností v Austrálii“. Austrálie se pak snaží najít odběratele železné rudy v Indii, Vietnamu a Indonésii.

Austrálie se pokoušela bránit u Světové obchodní organizace (WTO). Za 80,5% clo na vývoz ječmene podala stížnost, ve které uvedla, že se Čína během antidumpingového šetření 26krát odchýlila od pravidel WTO. Neformální lednové rozhovory mezi oběma obchodními partnery problém nevyřešily a australská vláda minulý měsíc uvedla, že eskalace procesu řešení krize bude vyžadovat, aby WTO zřídila panel pro urovnávání sporů. Stížnost zvažuje i australský vinařský průmysl a vláda za 200% cla na víno.

Toxický vztah vyústil také v dokument představující čínskou nespokojenost ve 14 bodech. Napravit všech 14 důvodů čínské nespokojenosti by však nezvládla žádná země bez narušení vlastní suverenity - na seznamu dominuje například zákaz společnosti Huawei zavádět 5G sítě, snaha vyšetřit původ koronaviru, vztahy v Jihočínském moři, vyjadřování se o porušování práv Ujgurů, mediální články mířené proti Číně, obviňování vlády ze lží a kybernetických útoků. 14 Čínou vnímaných hrozeb Austrálie buď odstraní, nebo…

S jakou vážností Čína oněch 14 bodů brala, potvrzuje například případ uváznuté lodi v severočínském přístavu Ťing-tchang s 23 námořníky a 170 tisíci tunami australského uhlí. Jelikož je uhlí jednou z komodit, jejichž vývoz Čína značně znepříjemnila, 290 metrů dlouhá loď vyplouvající z Queenslandu se od 13. června pět měsíců nepohnula z místa. O záchranu posádky se indická společnost Great Eastern Shipping snažila už několikrát, kromě přímo Číny jí bránila i koronavirová opatření. Čína však na trabl v přístavu nahlížela jinak. „Čína nikdy neomezila odjezd indické lodi přepravující australské uhlí, která od června uvázla v přístavu Ťing-tchang. Skutečnou příčinou situace je neochota přepravce upravit provozní podmínky lodi z komerčních důvodů,“ uvedlo tehdy čínské ministerstvo zahraničí.

Víno demokracie

Velkou ránu zasadila Čína Austrálii v březnu tohoto roku, kdy zavedla dočasná antidumpingová cla na australské víno přesahující 200 procent a pro čínské spotřebitele se australské víno stalo příliš velkým luxusem. Solidaritu s Austrálií tak začaly projevovat okolní státy.

Ke koupi „vína demokracie“ a podpory Austrálie vyzývali jednotlivci i politické organizace. Odměnou spotřebiteli měl být nejen oblíbený nápoj, ale také podíl na boji proti čínským represivním clům.

„Žádáme vás všechny, abyste se k nám přidali a postavili se proti autoritářské šikaně Si Ťin-pchinga,“ uvedla ve svém twitterovém videu Miriam Lexmannová, členka Evropského parlamentu (EP). „Vypijte lahev nebo dvě australského vína a dejte čínské komunistické straně vědět, že se šikanovat nenecháme,“ dodala městská radní švédských křesťanských demokratů Elisabet Lannová. „Pokud si každý z mých followerů bude kupovat láhev australského vína jednou týdně po celý příští rok, zakoupíme 3,8 milionu lahví. Začněme hned a ukažme čínskému stranickému státu, že svobodný stát se šikanovat nenechá,“ napsal výzvu na Twitter jako jeden z mnoha britský spisovatel a bezpečnostní specialista Edward Lucas.

Také Česká republika má na výzvě svou stopu, a to v rámci Meziparlamentní aliance k Číně (IPAC). Ta v reakci na nevybíravý obchodní nátlak Číny vyhlásila kampaň na podporu australského vína.

Reklama

Doporučované