Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny

Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny

Tisk

civilizace perexVětšině historiků se naježí všechny chlupy, když jsou tlačeni do odpovědí na otázku, co by následovalo, kdyby se nějaké klíčová událost odehrála jinak, než jak se odehrála (kdyby v punských válkách Kartágo porazilo Římany, kdyby stavovská vojska uspěla na Bílé Hoře, kdyby Napoleon zdárně obsadil Rusko a odvrátil porážku u Waterloo, kdyby Hitler zvítězil ve druhé světové válce, kdybychom se v roce 1938 nebo 1968 aktivně bránili…). Zato romanopisci takový alternativní vývoj událostí načrtávají rádi. Stačí připomenout aspoň Harrisovu Otčinu (dokonce i zfilmovanou), která rozehrává poutavou kriminální zápletku na pozadí oslav Hitlerových pětasedmdesátých narozenin – nacisté totiž vyhráli válku a ovládají celou Evropu…

Nejnověji se mezi takové spisovatele zařadil i Laurent Binet, jemuž v českém překladu - zásluhou nakladatelství Argo – vyšla kniha jednoduše nazvaná Civilizace. Je to již jeho třetí dílo, které zmůžeme přečíst: nejprve to byl přísně faktografický román HHhH o Heydrichovi a atentátu na něho (filmové zpracování u nás nazvané Smrtihlav bylo bohužel nezdařené), poté následovala Sedmá funkce jazyka, svého druhu „konspirační thriller“ zasazený do prostředí předních francouzských intelektuálů z počátku 80. let minulého století, kde si již Binet pohrává s možným průběhem či pozadím skutečných událostí.


Když děsí možné osudy tohoto světa
V Civilizacích se již odvážil daleko masivnějšího zásahu do dějin - domýšlí, co by se dělo, kdyby indiánské civilizace nebyly zničeny evropskými dobyvateli, ale kdyby samy v první půli 16. století podnikly námořní invazi do Evropy. Ve snaze vnést důvěryhodnost pro takovou situaci zjednává Inkům a Aztékům tři důležité prvky, které jim byli cizí (a kvůli tomu došlo ke zhroucení jejich říší) – vypomáhá si tudíž vřazením vikinské výpravy, která dávno před Kolumbem doplula do Ameriky a cestou na jih ovlivnila indiánské populace tím, že jim zprostředkovala znalost železa (a železných zbraní), že jim zanechala koně a v neposlední řadě že je učinila imunními vůči evropským nemocem.


Binet si nové příchozí, kteří se po Evropě rozlili v první půli 16. století, nijak neidealizuje, také dobývají a vraždí, prosazují své „sluneční“ náboženství. Až varovný rozměr nabývá obraz evropské nesourodé společnosti, rozdělené nejrůznějšími zájmy, ať již podléhá fanatismu nebo se naopak pragmaticky podřizuje novým poměrům. Jihoameričtí Inkové se úspěšně prosazují jako vládci sjednocující namísto dosavadních vladařů Španělsko i Německo, přitahováni i překvapováni místními kulturními výdobytky. K motivům dozajista děsivým pak jednoznačně patří pařížská kamenná pyramida, na jejímž vrcholu Aztékové hromadně obětují zajatce, jak byli zvyklí ze své původní vlasti. Binet dokonce naznačuje, že ze spojení dobyvatelů s evropským obyvatelstvem (a nejprve s panovnickými dynastiemi) může vzniknout nová mocenská elita. Odkazuje tak k nynějšímu přívalu muslimských přistěhovalců?

civilizace 1

Aztékové obětují živé zajatce


Jak si román pohrává s různými vypravěčskými styly
Kniha se vyznačuje různorodým literárním zpracováním: napodobí severskou ságu i deníkové záznamy (když Kolumbus uvízl na Kubě), vcítí se do inckého kronikáře, jenž se zaujetím píše o zámořské výpravě do Evropy i tamním obyvatelstvu, které se koří podivnému bohu přibitému na kříž. Napodobuje styl důvěrných i nabádavých dopisů, které si vyměňuje jak incký vládce Atahualpa se svou vzdělanou a cílevědomou milenkou, tak přední evropští myslitelé Erasmus Rotterdamský a Thomas More, jejichž názory tak doznají nenadálých změn.


Svéráznou podobu i nabývají i některé reálné události, které se uskutečnily i v Binetově vizi, jen mírně pozměněny a týkající se jiných lidí. Binet zaujme líčením, jak by se odvíjely osudy nejrůznějších dobře známých historických osobností, panovníků, myslitelů i umělců - např. Cervantese v poslední kapitole, která evokuje postupy pikareskního románu, příznačného právě pro španělskou renesanční literaturu. A zdalipak rozluštíte, kým byl ve skutečnosti jeho dočasný druh, vznětlivý Řek Doménikos Theotokópoulos?


Civilizace se vyznačují vypravěčskou vstřícností, příjemně se čtou (jistě i zásluhou překladatelky Michaly Markové), aniž by se zřekly důmyslně vpletených, avšak různě překroucených odkazů na reálie 16. století, počítaje v to i písemnictví, které mohlo Bineta inspirovat – čtenářům, kteří by si rádi rozšířili obzory a lépe pochopili kontexty jeho knihy, zanechává překladatelka seznam titulů. Nalezneme v něm například Kolumbův lodní deník, Montaigneovy Eseje, Machiavelliho Vladaře, anonymní Život Lazarilla z Tormesu…

civilizace


Laurent Binet: Civilizace /původní název Civilizations/
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2021. 285 s.
Přeložila Michala Marková


Hodnocení: 70 %


Foto: kniha, MEXICO: AZTEC SACRIFICE. An Aztec priest performing

argo.cz/knihy/civilizace


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

„Zazpíváme na podporu léčby rakoviny, pomůžete?“ ptá se Hynek Tomm

Koncert200Hynka Tomma zná veřejnost jako romantického tenora s láskou k hudbě a zpěvu. Teď ale nosí v srdci bolest z odchodu milované maminky. Slávu utlumila ztráta, ale život musí jít dál. Hynek se rozhodl pomáhat lidem, kteří trpí nemocí, která mu sebrala ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Povídání o Beskydech perem historika Petra Juřáka

Beskydy: Údolím řeky Ostravice

Nakladatelství Regia vydalo novou knihu frýdecko-místeckého historika Petra Juřáka o Beskydech. Zatímco první díl nazval Ve stínu Lysé Hory (2017), v další knize se vydal Údolím řeky Ostravice. Knihu ocení zejména m...

Z archivu...


Literatura

Loutkové divadlo – minulost, kterou odhalí oheň

hraWashington Poe si „užívá“ volného času na venkově, poté co jeho poslední případ nedopadl zrovna nejlépe. Je momentálně suspendovaný, a tak tráví dny opravami domu, který si koupil po svém odchodu od policie, a venčením svého psa. O nejnovějším případu vražd Upalovač...

Divadlo

Divadlo v Řeznické do toho v červnu řízne českou premiérou Jeden německý život

reznicka 200Ani my v Řeznické nezahálíme, a mimo premiéry, připravujeme pro diváky program na letní scény. Věříme, že nám všechny naše plány vyjdou a stráví už letní večery v naší společnosti. V tuto chvíli prozradíme, že 25. a 26. června se můžeme potkat...

Film

Na co jít na Mezipatrech - osobní tipy ředitele

mezipatraUmělecký ředitel Mezipater Aleš Rumpel dává osobní tipy na filmy, které budou promítány v rámci 13. ročníku filmového festivalu Mezipatra, který začíná ve čtvrtek 8. listopadu v Praze.

...