Experti o mutacích koronaviru: Proč je na tom Indie bídně a co supervarianta viru?

Celý svět obletěly snímky z Indie, kde se kremace zemřelých provádí přímo na ulicích a kde hlásí přes 400 tisíc nakažených denně. Onemocnění covid-19 si zde denně vyžádá až 3900 úmrtí a lékaře tu drtí únava a vyčerpání. Stát, který dohání Čínu na pozici nejlidnatější země světa, navíc hlásí naprosté vyčerpání zdravotnických potřeb, včetně tolik důležitého kyslíku pro pacienty s vážným průběhem onemocnění.

Rychlý zvrat epidemie šokoval vědce po celém světě. Ještě před nedávnem se totiž Indie s epidemií vyrovnávala relativně dobře, jak Blesku potvrdila i Češka žijící v Bombaji. „Po celou dobu lockdownu tady mám pocit jistoty. Vláda dělala správná, promyšlená, rozhodnutí. Vlastně bych měla asi větší strach vrátit se do Evropy,“ popsala nám Blanka Varma v pořadu Epicentrum.

Nyní se tak hledá hlavní viník tohoto zvratu. Nejčastěji se ukazuje na novou variantu covidu-19, tzv. indickou variantu. Jinak známou také jako B.1.617. Podle oslovených expertů ale může za masivní rozšíření onemocnění více faktorů.

Expert zmínil počasí i náboženské svátky

„Je velice překvapivé, jak do té doby Indie pandemie zvládala. Mysleli jsme si, že tyto země s tím budou mít potíž vzhledem k jejich zdravotnickému systému. Proč se to tak najednou zhroutilo, je nejasné,“ konstatoval pro Blesk Zprávy biochemik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AVČR. Podle něj ale za to může pravděpodobně souhra několika událostí najednou. „Byly velké náboženské svátky, volby, mítinky… a do toho nová varianta. I počasí tomu nahrálo,“ zmiňuje.

Zvěrstva v Indii: Dívku vylákali na vakcínu proti covidu a pak ji skupinově znásilnili

A obdobného názoru je i virolog Ivan Hirsch, profesor pro obor genetiky, molekulární biologie a virologie Univerzity Karlovy. „Já si myslím, že scénář je velice podobný tomu, co se stalo v Brazílii a i v jiných zemích, kde se situace podcenila. V jednu chvíli už byli všichni spokojení, byl poklid a epidemie již nebyla tak vidět,“ komentuje pro Blesk Zprávy. Stejně jako jiní vědci vidí i Hirsch vliv více faktorů. Ať už v již zmíněných oslav, tak i ve výdajích na zdravotnictví. Navíc se v zemi objevují dvě nové varianty a několik starších.

Dvojitá mutace dokáže obelstít imunitu

I přesto je zapotřebí se na další novou variantu blíže podívat. Nutno na začátek ještě vysvětlit, co to vlastně varianta je. Koronavirus, stejně jako i jiné viry, neustále mutuje. SARS-CoV-2 se skládá z 30 tisíc písmenek. Když se jedno takové písmenko pozmění, říkáme tomu mutace. Takto může virus zmutovat dvakrát, pětkrát či i dvacetkrát, čímž nám vznikne varianta. Hlavní indická varianta má oproti variantě původní takových změn 13.

Varianty se pak hledají a rozpoznávají právě podle klíčových - dejme tomu nejvýraznějších - mutací. Indická varianta má takový bonus. Zmutovala dvakrát na vrcholu tzv. spike proteinu. Přes spike se dostává onemocnění do lidské buňky, je to takový klíček od zámku. A právě spike si imunita pamatuje nejvíce, na něj je cílená i většina vakcín.

„Představme si spike jako pásek s kostkami lega. Tento pásek se přeloží trošku jinak, kostky do sebe jinak zapadnou a zmuchlají se jako papír. Najednou má ten pásek úplně jiný vršek, než na jaký si imunita pamatovala, a i po stranách vypadá trošku jinak,“ vysvětluje Hirsch na příkladu. A protože si imunitní systém pamatuje především onu špičku pásku, nechá virus do těla proniknout.

„V novinách se jí říká double mutant, což není správně, protože ona má těch mutací více, ostatně jako všechny ostatní varianty. Má ale dvě mutace, o kterých si myslíme, že jsou důležité v tom, že dokážou obelstít a uniknout imunitnímu aparátu. Má jiné mutace, než má brazilská a jihoafrická varianta. Nemá ani tu klíčovou mutaci, kterou má varianta britská. Té se říká Nelly a způsobuje rychlejší šíření,“ seznamuje Blesk Zprávy Pačes s novou variantou.

Hrozba nové mutace a doktoři na kraji sil: Lékařka popsala obraz zkázy v Peru

Právě onen um úniku před imunitním aparátem člověka je varovným signálem nejen pro Indii, ale i pro celý svět. „Virus si ponechal některé starší vynálezy a teď k nim přidává ten únik před imunitou. Do loňského podzimu nebyla u populace žádná specifická imunitní odpověď, ale teď už jsme nakažení, i očkovaní, virus tak musí kličkovat a hledat únik před specifickou imunitou,“ dodává Hirsch. A virus buď znovu vyvolá onemocnění, nebo si může z vakcinovaného člověka udělat přenašeče.

Dobrou zprávou ale je, že i přesto, že imunitní systém přes mutaci virus napoprvé nerozpozná, stále si pamatuje alespoň jiná „písmenka“. Imunitu získanou proděláním nemoci nebo očkováním tedy mobilizuje tak jako tak. Nejnovější zprávy ukazují, že stávající vakcíny chrání proti těžkému průběhu onemocnění novými variantami.

Supervarianta se nekoná, příroda je ale nevyzpytatelná

„Žádná z nových variant nezpůsobila, že by byla imunitní odpověď na nule. Dá se to vzít tedy tak, že i v tom pozměněném pásku spike imunita rozpozná virus a začne na to vyrábět protilátky. Jelikož se ale změnila ona špička, na kterou má tělo připraveno nejvíce protilátek, bude ta reakce slabší,“ vysvětluje Hirsch.

Navíc, jak zdůrazňuje Pačes, virus se zatím nijak dramaticky nezměnil. „Je to pořád ten samý respirační virus, možná se šíří lépe a cílí i na mladší, ale je to v podstatě totéž. Velké změny se nekonají, ani nepředpokládáme, že dojde k dramatické změně,“ podotýká expert. Zároveň ale zdvihá varovaný prst.

Příklady z Indie, ale i z Peru, kde je situace obdobně na hraně, nám totiž ukazují, že při malé obezřetnosti a při vysoké virové náloži si dokáže virus najít cestičky, jak nás znovu nakazit, případně jak nás využít jako přenašeče a začít se dramaticky šířit. „Chce to čas, aby se našla rovnováha mezi virem, jeho množstvím v populaci a protilátkami. Supervariantu, která by dělala něco šíleného, nepředpokládáme. Příroda je ale nevyzpytatelná. Může se stát, že se rekombinují, pospojují různé varianty, nebo že virus přeskočí ze člověka na zvířata a zpátky, jako se to stalo u norků v Dánsku. To nebezpečí tu je. Ale bylo tu na druhou stranu vždycky, žijeme s tím pořád. Například u chřipky,“ pokračuje Pačes.

Hirsch: Musíme testovat, sekvenovat a izolovat

Podle Pačese si musíme uvědomit, že velké virové nálože v zemích, které nám jsou vzdálené, jsou pořád nebezpečné i pro nás tady. „I na začátku celé pandemie to byl jenom virus na druhé straně planety, ale během krátké doby se rozšířil do celého světa,“ podotýká.

„Každý už je trošku otrávený, ale když je člověk v prostoru, kde je více lidí, tak stále platí - nosit respirátor a udržovat rozestupy. Je to sice omílané, ale prostě musíme testovat, očkovat a v případě cestovatelů dvojitě testovat, sekvenovat a dbát na dodržování karantény. Musíme se s tím smířit, protože jen tak se dokážeme bránit, a navíc dokážeme virus tlumit vakcínou,“ přemýšlí podobně také Hirsch.

Podle Hirsche je rozumné kontrolovat především cestovatele z nebezpečných oblastí, aby se tím zabránilo šíření variant v naší populaci. „Člověk by se měl izolovat, pokud se z nebezpečné destinace vrátí. Pravidla karantény se musí nastavit tak, aby byla přijatelná pro izolované individuum, ale natolik přísně kontrolovatelná, aby se zabránilo šíření infekce. Předejde se tím masivnějším uzávěrám,“ uvádí.

Oba experti se shodují v tom, že je obezřetnost namístě, protože virus prostě nezmizel a bude tu s námi. Varianty jsou jen postupy viru, který se chce v populaci usadit. A je jen na nás, jestli mu to dovolíme.

Navíc, jak se zdá, vakcíny fungují, i když mohou být proti některým variantám méně účinné. Nutno dodat, že menší účinnost se projeví na tom, že člověk může onemocnět, bude mít ale znatelné slabší průběh. Experti navíc podotýkají, že moderní vakcíny se mohou rychle přizpůsobovat změnám viru. Je dokonce možné, že budou v budoucnu fungovat proti všem variantám.