https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zakladem-zoo-ve-dvore-kralove-byl-maly-zookoutek-otevreny-pred-75-lety
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Z malého zookoutku světově uznávanou zoo. Safaripark ve Dvoře Králové slaví 75 let od založení Fotogalerie

9.5.2021 02:30 | DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM (ČTK)
Zologická zahrada v malém východočeském městě je o několik let starší než zoo v Brně, Olomouci či Ostravě.
Zologická zahrada v malém východočeském městě je o několik let starší než zoo v Brně, Olomouci či Ostravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Zoo ve Dvoře Králové
Zoologická zahrada ve východočeském Dvoře Králové nad Labem patří k nejoblíbenějším českým institucím svého druhu, i díky zdejšímu safari, na němž se mohou návštěvníci pohybovat přímo mezi divokými zvířaty. Zahrada, jejímž základem byl malý zookoutek, otevřený královédvorskou radnicí 9. května 1946 v parku s kopií renesančního zámku, je známá také díky svému chovu afrických zvířat, který uznávají odborníci po celém světě. Ke zdejším unikátům patří chovy ohrožených nosorožců nebo vzácné pralesní žirafy okapi. V posledním roce ale zoo ekonomicky strádá kvůli omezením spojeným s koronavirem.
 

Počátky dnešní zoologické zahrady, do které za běžných okolností ročně zavítá na půl milionu lidí, byl přitom skromné. Měla rozlohu pouhého 6,5 hektaru - tedy asi desetinu současné - a první nevelké klece a výběhy byly osazeny nenáročnými druhy zvířat především evropské fauny. Novou zahradu v malém východočeském městě - která je mimochodem o několik let starší než zoo v Brně, Olomouci či Ostravě - se dařilo postupně rozšiřovat a v klecích začala přibývat exotická zvířata. Velkou zásluhu na tom měl Josef Fabián, její první správce v letech 1946 až 1953, který mimo jiné prosadil název Východočeská zoologická zahrada.

Zahrada, jejíž první takzvaný tropický pavilón vznikl přestavbou palmového skleníku a domov v něm nalezli opice, ptáci nebo lev Rémus, se začínala rozvíjet už v 50. a 60. letech za vedení Františka Císařovského, který byl ředitelem mezi roky 1956 a 1965. Císařovského éra byla spojena s budováním na tehdejších poměrů moderních tropických pavilónů, zoo také získala další pozemky potřebné pro rozvoj.

Safari Park Dvůr Králové slaví 75 let od svého založení.

předchozí    další
Mezi nejslavnější zvířata v prvních desetiletích provozu dvorské zoo patřil lev Rémus. Jeho expozice byla postavena před exotickým pavilonem, dřívějším skleníkem. Dnes je na tomto místě trávník poblíž vchodu do zoologické zahrady a restaurace U Lemura.
Mezi nejslavnější zvířata v prvních desetiletích provozu dvorské zoo patřil lev Rémus. Jeho expozice byla postavena před exotickým pavilonem, dřívějším skleníkem. Dnes je na tomto místě trávník poblíž vchodu do zoologické zahrady a restaurace U Lemura.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv města Dvůr Králové
Mezi nejslavnější zvířata v prvních desetiletích provozu dvorské zoo patřil lev Rémus. Jeho expozice byla postavena před exotickým pavilonem, dřívějším skleníkem. Dnes je na tomto místě trávník poblíž vchodu do zoologické zahrady a restaurace U Lemura.
V počátcích fungování se do zoologické zahrady vcházelo z tehdejší ulice Z. Nejedlého (dnes Štefánikova), asi 20 minut pěší chůze z centra města. Byla to jediná přístupová cesta jak pro návštěvníky, tak i pro zaměstnance. Dnes je vchod opatřen automatickou bránou a slouží pouze pro provozní účely zoo.
Vila továrníka Neumanna byla postavena v roce 1905 a po druhé světové válce sloužila jako sídlo městského a textilního muzea. Později budova přešla pod správu zoologické zahrady a bylo zde zřízeno ředitelství zoo. Nyní se zde nachází rovněž galerie obrazů Zdeňka Buriana.
Kopie afrického kempu postavená v zoo si po několik sezón letního provozu na návštěvnost rozhodně nemohla stěžovat. Součástí bylo několik přístřešků k odpočinku návštěvníků a letní občerstvení. Dnes je na tomto místě pavilon goril a výběhy antilop.
Africký kemp se stal natolik známým, že se pohledy odtud dostaly na pohlednice a patří k nejznámějším a nejtypičtějším snímkům dvorské zoo. Zde je pohled na výběhy kopie afrického kempu, v popředí výběhy žiraf a nosorožců. Vzadu výběhy buvolů kaferských.
Výběh se zebrami Grévyho v pěší části safari. Ve své době byl tento pohled oblíbený pro fotografování panoramatu safari a Dvora Králové.
Jako první fáze výstavby afrického safari byla realizována „pěší část“ prohlídkového okruhu. Původně byla zamýšlena pro automobilový provoz, dlouhá léta ale sloužila pěším návštěvníkům. Na fotografii je skupina nosorožců tuponosých, jinak též bílých. Ve výběhu jsou společně s nosorožci dvourohými, jinak též černými.
Dlouhé roky trvalo, než tento vjezd do Afrického safari začal skutečné sloužit svému účelu (došlo k tomu na konci 80. let). Dnešní podoba vjezdu do safari je přizpůdobenavzhledu vjezdů do afrických parků. Kromě vjezdu do safari brána v současnosti slouží rovněž jako start a cíl tradičního safariběhu.
Předlohou tohoto městečka se stala skutečná osada Tiébélé v Burkině Faso. Městečko se nachází naproti výběhu slonů. Sbírka domorodých artefaktů návštěvníky seznamuje s opravdovým životem v západní Africe.
Africké safari v ZOO Dvůr Králové je celoživotním projektem Josefa Vágnera. Ze svých cest sem přivezl více než dva tisíce zvířat. Stáda afrických kopytníků jsou dodnes hlavní atrakcí safari.
Rozmanitost typů ubytování, možnost vyžití a obrovský výběh pro africká zvířata je to, co safari park činí naprosto unikátním ubytovacím zařízením nejen v ČR, ale v celé Evropě. Pro milovníky dobrodružství a luxusu je tu glamping kemp.

Nejslavnější část historie zahrady ve Dvoře Králové nad Labem za začala psát v červenci 1965, kdy se jejím ředitelem stal Josef Vágner, původním povoláním lesník, který se ale intenzivně zajímal o tropickou flóru i faunu.

Zahradu podstatně rozšířil a založil v ní v Čechách ojedinělé safari, které se dodnes specializuje na africkou zvířenu. V době, která nepřála nevšedním počinům, uspořádal sedm velkých a dvě malé expedice do afrických zemí, kde se svými spolupracovníky odchytil více než 3000 zvířat, z nichž po pečlivém výběru dovezl do Československa zhruba dvě třetiny. Transporty probíhaly letecky či zaoceánskou lodí a následně lodí po Labi. Lodní transporty byly dlouhé přes 20 tisíc kilometrů a trvaly sedm týdnů. Šlo o ojedinělý přesun zvířat mezi kontinenty, díky němuž východočeská zahrada dodnes drží výsadní postavení jako světové chovatelské centrum afrických kopytníků. Je také jediným místem na světě, kde se podařilo rozmnožit kriticky ohroženou severní formu nosorožce tuponosého, odchyceného Vágnerem v súdánských bažinách.

Významné milníky historie Safari Parku Dvůr Králové


1946: Zoo otevřela 9. května 1946 na ploše 6,5 hektaru. Klece i pavilony se stavěly svépomocí, původní skleník byl později přebudován na tropický pavilon s opicemi, ptáky a lvem.
1956: Vedení se chopil František Císařovský, pod kterým zoo vyrostla na 28 hektarů a návštěvnost stoupla až na téměř 250 tisíc lidí ročně.
1959: Otevření tehdy největšího výběhu ledních medvědů v zemi. Medvědi lední žili ve Dvoře až do konce tisíciletí a za tu dobu se tu narodila čtyři mláďata.
1961: Do Dvora Králové přišly šimpanzí samice Bonnie a Babeta, které tu žijí dodnes.
1964: Otevření Terária, tehdy jediného a dlouho potom největšího v zemi.
1965: Nástup legendárního ředitele Josefa Vágnera, jenž podnikl osm expedic do Afriky a dovezl více než dva tisíce zvířat. Zoo rozšířil na plochu přibližně 70 hektarů.
1970: V nově dokončeném pavilonu se podařilo odchovat první štěňata psů hyenových. Od té doby se chov stal nejlepším na světě, dodnes se ve Dvoře narodilo 260 mláďat a zahrada vede evropský chov této ohrožené šelmy.
1972: Narodila se první žirafa v tehdejším Československu. Chov ve Dvoře se od té doby stal nejúspěšnějším mimo Afriku s dosud 267 narozenými mláďaty.
1975: Z důvodu diagnózy slintavky a kulhavky (která nebyla nikdy oficiálně přiznána) rozhodla Státní veterinární správa ve Dvoře utratit stádo 46 žiraf. Zahrada byla na rok uzavřena veřejnosti. Legendární chovy se posléze obnovily, ale již nikdy v takovém rozsahu.
1977: Narodila se samice Elvíra, první nosorožec černý narozený v Československu. Dodnes se jich ve Dvoře narodilo 47, což je nejvíc mimo Afriku. Dnes dvorský safari park nosorožce černé vrací zpět do Afriky.
1980: Narodil se samec Suni, vůbec první nosorožec bílý severní narozený v lidské péči.
1983: V Neumannově vile se otevřela galerie obrazů s největší sbírkou děl Zdeňka Buriana.
1984: Tehdejší ředitel Jiří Svoboda prosadil skleněné stěny namísto mříží.
1989: Pod vedením ředitele Pavla Suka bylo pro veřejnost otevřeno Africké safari.
1996: První žena šéfkou zoo je Dana Holečková, která mimo jiné otevřela safari pro auta návštěvníků. Za jejího vedení začal safari park vracet zvířata do Afriky, a to včetně nosorožců.
2000: Narodila se samice nosorožce bílého severního Fatu - poslední známé mládě svého druhu.
2008: Narození prvního mláděte okapi v českých zoo.
2009: První transport nosorožců černých do Afriky. Tři zvířata zamířila do Tanzanie do blízkosti míst, odkud odvezl jejich předky Josef Vágner. Následovaly další transporty, poslední v roce 2019 do Rwandy. Nosorožci ze Dvora mají již v Africe mláďata.
2009: Čtyři nosorožci bílí severní se ze Dvora Králové přestěhovali do rezervace Ol Pejeta v Keni. Safari park od té doby koordinuje mezinárodní snahy o jejich záchranu.
2014: Dvůr Králové spálil svoje zásoby nosorožčí rohoviny, aby tak symbolicky upozornil na kritickou situaci nosorožců kvůli nelegálnímu obchodování s rohovinou.
2015: Otevření Lvího safari.
2016: Africké safari se stalo kulturní památkou. Kulturní památkou je i sbírka obrazů Zdeňka Buriana.
2019: Vzniklo první embryo severních bílých nosorožců v laboratoři.

Mnohým bylo nepochopitelné, že po roce 1968 vyškrtnutý člen komunistické strany mohl velkou část normalizace zůstat v čele zoo (odešel až v roce 1983) a pokračovat ve svých afrických a indických expedicích. Vágnerův vztah k totalitnímu režimu přitom rozhodně nebyl vřelý, netajil se ani svým nesouhlasem se srpnovou okupací. Hlavními důvody tolerance režimu vůči němu byly nejspíš mimořádné úspěchy jeho expedic a všeobecné uznání - Vágnerem dovezená zvířata se stala základem chovů nejen domácích, ale i evropských zoo. Ředitelkou kancelář přesto opustil předčasně ke konci března 1983, několik měsíců před 55. narozeninami. Důvodem ovšem nebyly politické tlaky, ale zdravotní problémy, které Josefa Vágnera stále více sužovaly a jež byly důsledky úrazů a malárie, které ho postihly během afrických výprav.

Vágnerovo působení v zoo ale není spojeno jen s úspěchy, v polovině 70. let se stal aktérem jedné z nejsmutnějších epizod z historie zahrady. V roce 1975 muselo být utraceno stádo 46 žiraf, u kterého se vyskytlo podezření na nákazu slintavkou. Nejkontroverznější událost v historii královédvorské zoo zůstává obestřena fámami a konspiračními teoriemi a Vágner se do své smrti oficiálně nedozvěděl, proč musely žirafy zemřít.

Pro směřování zoo bylo významné i působení dalšího ředitele Jiřího Svobody, která ji vedl do roku 1986 a který stál u počátku výrazné modernizace zahrady. Mříže začalo nahrazovat sklo, začaly se vytvářet výběhy, jež se snaží zakrýt rušivé pozadí budov.

V roce 1989, za ředitele Pavla Suka, pak bylo otevřeno safari, bez kterého si dnes královédvorskou zoologickou zahradu už asi nelze představit - a u jehož začátků stál také Josef Vágner. Ten se po listopadu 1989 chtěl do zahrady vrátit, dokonce podal privatizační projekt na převzetí zoo. Počítal v něm ale s trvalými státními dotacemi, proto byl odmítnut a zahrada nakonec soukromého vlastníka nezískala.

V první polovině 90. let byl ředitelem zoo Ivan Pojar (za něj se mimo jiné podstatná část technických zaměstnanců stala externími dodavateli), po kterém v roce 1996 nastoupila do čela zahrady Dana Holečková. Za jejího vedení dosáhla zoo úspěchů v chovu, začaly také programy návratu zvířat - především vzácných nosorožců černých - do Afriky. Stinnou stránkou bylo vyloučení dvorské zoo z Asociace evropských zahrad a akvárií (EAZA) v roce 2010 i ze Světové asociace zoologických zahrad (WAZA) o dva roky později. Jako důvod asociace uvedly nedodržování pravidel programů záchrany zvířat a porušení etického chování při převozech zvířat, což ale Holečková odmítala. Ve funkci ředitelky nakonec strávila 16 let - tedy jen o dva roky méně než Josef Vágner - a odešla i kvůli politickým sporům s vedením Královéhradeckého kraje, který zoologickou zahradu zřizuje.

Od prosince 2012 zahradu vede Přemysl Rabas, někdejší dlouholetý ředitel Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, který ve Dvoře Králové koncem 80. začínal kariéru. Pod jeho vedením se zoo vrátila do mezinárodních organizací, pokračovala také ve stavbě a modernizaci pavilonů nebo záchranných programech zaměřených na ohrožená africká zvířata.

Park je známý snahou o záchranu nosorožců bílých severních. Na světě jsou dnes známy už jen dvě samice těchto nosorožců a obě se narodily ve Dvoře.

Během desítek let existence se v safari parku narodilo přes 8000 afrických kopytníků, mnoho z nich poprvé v rámci Česka, Československa, Evropy či světa. Dnes safari park chová přibližně 2500 zvířat 320 druhů


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.5.2021 07:19
Hlava toho lva má takřka lidskou podobu (i výraz). Nádherné zvíře!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.5.2021 09:46 Reaguje na Karel Zvářal
Hlavně že nemá lidské uvažování. To by pro tento druh byla tragédie. :)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.5.2021 09:51
Článek o slonovině už je pryč, tak to dám sem. Pokud dojde na utracení těch slonů určitě ekoteroristický džihád prosadí demonstrativní spálení slonoviny:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/slonu-je-prilis-zimbabwska-vlada-zvazuje-jejich-odstrel-153631
Odpovědět
Sl

Slovan

10.5.2021 12:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
“ekoteroristický džihád” - proboha... to už je fakt zoufalost, nezlobte se na mě...

Zimbabwe by se spíš mělo soustředit na to, aby jim to tam nezničil Číňan perlu Hwange a rychle je z té oblasti hnát...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist