Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Od konce 2. světové války letos uplynulo 76 let. „Poučme se z historie, aby se už hrůzy války nikdy neopakovaly,“ apeluje šéf Krajského vojenského velitelství v Jihlavě plukovník Ladislav Sekan.

Proč je důležité si tento nejkrvavější válečný konflikt v dějinách stále připomínat?

Výročí konce druhé světové války si pravidelně připomínáme na mnoha místech naší vlasti, na pietních místech u pomníků padlých, připomenutím něčeho strašného, co otřáslo celým světem. Nikdy nezapomeneme na hrdinství československých dobrovolníků na východní či západní frontě, stejně tak na další naše občany, kteří nasazovali své životy v domácím odboji. Vždyť právě jim vděčíme za naši svobodu a za znovuobnovení naší samostatnosti.

Proto je důležité si tuto dobu připomínat! Přečíst si o ní třeba knížku, reportáž v novinách nebo se podívat na film a vážit si toho, že žijeme v míru. Stále je ale nutné si uvědomovat, že mír není samozřejmost. Poučme se prosím z historie, aby se hrůzy války nikdy neopakovaly.

Co vy z pohledu profesionálního vojáka považujete během druhé světové války na největší klad Čechů?

Vážím si všech hrdinů, vojáků, ale i civilistů, kteří se postavili hrozbě, stáli si za svým cílem a touhou po svobodě.

Kdo byl podle vás největším českým hrdinou 2. světové války?

Je velice obtížné hodnotit, kdo byl větší hrdina. Spousta i malých činů, akcí přineslo velký efekt. Samozřejmě velitelé, kteří tvořili strategii boje, ale v bojovém střetu i voják s nejnižší hodnosti prokazuje stejnou odvahu a hrdinství jako důstojník či generál.

Každý, kdo zvedl zbraň, kdo dělal diverzní činnost, kdo dělal zpravodajskou práci či zabezpečoval logistickou podporu, si zaslouží respekt a obdiv. Vždyť hrdinové byli všichni!
Jednou z činností krajských vojenských velitelství je i péče o válečné veterány a s tím spojené udržování našich tradic.

Z Kraje Vysočina pochází mnoho těch, kteří by stáli za zmínku, ať již bojovníků východní nebo západní fronty, partyzánů a jejich pomocníků, mužů i žen. Měl jsem tu možnost se s mnohými setkat a vyslechnout si jejich osudy, zážitky a dodnes znatelnou bolest ze ztráty kamarádů a spolubojovníků. Náš národ na ně může být právem hrdý, a proto je potřeba si je stále připomínat a nezapomenout!

Diskuze k článku