Devátý květen je v Česku spojen s maršálem Koněvem. Nejen kvůli jeho příjezdu do Prahy v roce 1945, ale i kvůli pozdějším vzpomínkovým akcím, ale i protiakcím, přebarvováním sochy na rudo, protestům ruské ambasády i výhrůžkám českým politikům. Kvůli kontroverzím, které vyvolával, nakonec Koněv vloni v dubnu z piedestalu na náměstí Interbrigády v Praze 6 definitivně zmizel. Kde je mu konec, kde bude opět k vidění a co na jeho místo?

Maršál Koněv, respektive jeho socha v nadživotní velikosti z roku 1980, dílo sochaře, zasloužilého umělce a tvůrce soch řady komunistických pohlavárů Zdeňka Krybuse, je nyní odložen v depozitáři v Měšicích u Prahy.

„Sochu maršála Koněva jsme dlouhodobou zápůjčkou poskytli Muzeu paměti 20. století, socha zatím zůstává uložena v depozitáři v Měšicích u Prahy. Na základě dohody, kterou jsme jako Praha 6 s Muzeem paměti 20. století uzavřeli, má muzeum povinnost sochu vystavit,“ říká mluvčí Prahy 6 Jiří Hannich.

„Aktuálně se připravuje uplatnění sochy v rámci plánované stálé expozice. O jiném využití sochy, než je stanoveno ve smlouvě s muzeem, se nyní nevedou žádné rozhovory. Očekáváme tedy, že muzeum svůj závazek splní a sochu vystaví,“ dodává.

To také má Muzeum paměti 20. století v plánu – až bude mít kde.

Koněv v Domě pážat na Hradčanech

„Socha maršála Koněva bude součástí stálé expozice Muzea. Termín otevření takové expozice je závislý na dokončení rekonstrukce a adaptace Domu pážat. Socha bude vystavena v příslušném dobovém kontextu,“ říká ředitel Muzea Jan Kalous.

Dům pážat je renesanční palác na Hradčanech, nedaleko Pražského hradu. Má jít zatím o dočasné sídlo muzea, výhledově se počítá se stálou expozicí v areálu Strahovského stadionu.

Pomník Koněvovi byl původně odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. I když se na osvobození země nepochybně podílel, aureolu zachránce Prahy Koněv po roce 1989 ztratil; když do hlavního města 9. května přispěchal, přijel de facto do osvobozeného města, jemuž při povstání pomohl hlavně zásah armády generála Vlasova.

Emoce začal pomník vyvolávat zejména v posledních letech, s nárůstem ruské dezinformační a propagandistické mašinerie zahrnující i historické události. Z pomníku stalo místo sporů a střetů.

Když v srpnu 2019 nechala Praha 6 sochu obestavět lešením a zakrýt plachtou, začal například starosta městské části Ondřej Kolář dostávat výhrůžky i fyzickou likvidací a řadu týdnů měl nepřetržitou policejní ochranu. Zastupitelstvo Prahy 6 nakonec rozhodlo, že sochu z náměstí Interbrigády nechá trvale odstranit.

Nápadů na to, kam s Koněvem, bylo pak poměrně dost. Od možnosti, že by si jej do areálu svého velvyslanectví v Bubenči instalovala Ruská federace, přes hřbitov rudoarmějců na pražských Olšanských hřbitovech, zvažovalo se přemístění do některého z vojenských muzeí i přesun do Ruska.

Prosíme, neničte tuto výstavu

Na uvolněné místo na náměstí Interbrigády se právě nyní dokončuje výstava Paměti národa s názvem Nikagda nězabuděm. Slavnostně otevřena má být zítra, přístupná pak bude volně až do konce ledna 2022.

„Součástí bude věž, do níž lze nahlédnout, vyslechnout a shlédnout krátké silné autentické příběhy z května 1945, ale také svědectví o gulazích, padesátých letech, o okupaci 1968 a o tom, jak šťastné chvíle jsme prožívali v červnu 1991, kdy sovětská vojska odtáhla,“ přiblížil na svém Facebooku vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa.

Výstava podle něj přinese „příběhy o utrpení v gulazích, o krádežích „davaj časy“, ale i o znásilnění, mučení, vraždách. Také o obrovské naději, touze po svobodě, hrdinských činech povstalců, rudoarmějců, Vlasovců“. „Ještě jedna věc: vím, že je to naivní, přesto – prosím – neničte tuto výstavu,“ dodal Kroupa.

Výhledově by měl místo po Koněvovi trvale zaplnit památník připomínající osvobození Prahy. Vzejít má z veřejné soutěže.