Jméno Jany Bouškové patří k nejvýraznějším v současném harfovém světě. Její renomé podtrhuje také to, že jako jediná Češka je laureátkou všech hlavních světových harfových soutěží, vystupovala s nejrenomovanějšími orchestry světa a také zastává pedagogické posty, například na londýnské Royal College of Music a pražské Akademii múzických umění. Jana Boušková však nikdy nezapomněla, kde jsou její kořeny a z jaké hudební tradice vyrůstá její vlastní umění a cítění. Nové album symbolicky pojmenované Má vlast, které vydává již 14. května 2021 u Supraphonu, má v rozsáhlé diskografii Bouškové výjimečné místo. Svým nejslavnějším krajanům mezi skladateli vzdává hold, když jejich »erbovní« skladby upravila pro sólovou harfu. Album Má vlast je nejosobnějším vyznáním lásky k vlastní zemi a k největším osobnostem, které utvářely českou hudební krajinu. Smetana, Dvořák i Suk učinili českou hudbu světovou – a Jana Boušková ji znovu ve světě rozeznívá.
Jana Boušková si albem Má vlast splnila velký sen: představit harfu v naprosto jiné podobě, než ji většinou posluchači znají. Chopila se všech úprav, na kterých pracovala celé čtyři roky. „Práce aranžéra byla pro mě premiérou, a proto jsem se kolikrát i s jedním taktem zaobírala třeba několik dnů, dokud výsledek nebyl dle mých představ. Věnovala jsem se všem detailům, jako bych vychovávala své milované dítě. Skladby, které jsem si vybrala pro úpravu na harfu, nikde jinde na světě v této podobě neexistují. Již tato velká zodpovědnost, upravit nejznámější skladby českých velikánů, kteří pro sólovou harfu nic nenapsali, byl obrovsky náročný úkol. Hlavně vše dokončit a pak ještě jako interpretka nastudovat. Všechny skladby jsou nesmírně obtížné, a proto i pro jejich nastudování jsem potřebovala víc času než pro běžný harfový repertoár,“ uvedla Jana Boušková.
Doba, ve které Jana Boušková album začala realizovat, nebyla jednoduchá. Pandemická situace nedovolala natáčení kontinuální, ale o to bylo intenzivnější. „Měla jsem báječný tým lidí, režiséra Zdeňka Zahradníka a mistra zvuku Ondřeje Urbana, se kterými se mi krásně spolupracovalo. Jsem až přílišný maximalista i během natáčení, a proto dokud sama nejsem spokojena s výsledkem, jsem schopna hrát skladbu mnohokrát za sebou. Často se proto i z režie ozývalo, že máme materiálu pro několik desek. Většinu skladeb jsem vlastně v režii pak slyšela poprvé, protože jsem je nikdy před tím nikde nehrála. Umím si proto teď živě představit, jaké vzrušení musí prožívat skladatelé, jejichž skladba se poprvé rozezní v interpretaci muzikanta naživo,“ popisuje Jana Boušková své pocity štěstí, které jí tvorba nového alba přinášela.
„Smetanův Vyšehrad, Vltavu a Šárku i Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie jsem upravovala naprosto celé, a všechny tyto čtyři zmíněné skladby jsou proto na tomto CD světovým unikátem. Dvořákovu Americkou suitu a Letní dojmy Josefa Suka jsem převzala z klavírní verze, kterou jsem musela přepracovat pro harfu. Já věřím, že na harfu tato díla znějí dokonce lépe, jak mi osobně potvrdili někteří samotní klavíristé,“ uzavírá Boušková.
Album nese veškerý genius loci svého vzniku: bylo nahrané ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a fotky k albu vznikly na pozadí nejkrásnějších pražských panoramat. A jako osudovou vnímá Jana Boušková zajímavost, že „Praha“ se anglicky pozpátku řekne harfa – „a harp“ –, a k tematice Mé vlasti tedy patří jako žádný jiný hudební nástroj.
Album Jany Bouškové Má vlast obsahuje skladby: Bedřich Smetana – Vyšehrad, Vltava, Šárka (3 symfonické básně z cyklu Má vlast). Antonín Dvořák – Suita A dur »Americká« op. 98. Largo ze Symfonie č. 9 »Z Nového světa«. Josef Suk – Letní dojmy op. 22b.
MULTILINK: https://lnk.to/JanaBouskovaSmetanaDvorakSuk
TEASER: http://bit.ly/JanaBoušková-MáVlast-teaser
Kdo je Jana Boušková?
Není mnoho českých umělců, kteří by ve svém oboru dosáhli na světové úrovni natolik výsadního postavení, a tak Českou republiku v zahraničí, jako harfistka Jana Boušková.
Jana Boušková se díky výrazným uměleckým úspěchům rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s interprety, jako např. Maxim Vengerov, Jurij Bashmet, Patrick Gallois, Josef Špaček, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff, Sharon Kam, či již zmíněný Mstislav Rostropovič.
Zatím je jedinou českou harfistkou v historii, která získala nejvyšší ocenění na nejvýznamnějších harfových soutěžích – 1.cena (Zlatá medaile) na Mezinárodní harfové soutěži v USA v roce 1992 a 2. cena na Mezinárodní harfové soutěži v Izraeli v roce 1992.
Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku. V Čechách jí bylo uděleno jako první interpretce klasické hudby vůbec ocenění nejvýznamnějších žen České republiky.
Vedle koncertování se Jana Boušková věnuje pedagogické činnosti. Současně je od roku 2019 profesorkou na prestižní Royal College of Music v Londýně a od roku 2007 docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. V letech 2005–2020 byla profesorkou na Královské konzervatoři v Bruselu a byla také pozvána k několika měsíčnímu vyučování na Indiana Univerzity v USA a na Haute Ecole de Musique v Ženevě. Je pravidelně zvána k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích a vede Mistrovské kurzy po celém světě.
Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze a Ostravskou univerzitu ve třídě profesorky Libuše Váchalové. Ve studiu posléze pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald. Od roku 2005 je Jana sólo harfistkou České filharmonie. Pravidelně vystupuje sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích a festivalech. Mezi nejvýznamnější patří její sólové recitály v Alice Tully Hall – Lincoln Center (New York), v Theatre Châtelet v Paříži, ve vídeňském Musikvereinu, na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl nebo Berliner Festtage.
Společně s houslistou Maximem Vengerovem absolvovala velké turné po Izraeli a Evropě; na komorních programech vystupuje společně s flétnisty Emmanuelem Pahudem, Mathieu Defourem, Patrickem Gallois a harfistkou Marie-Pierre Langlamet, houslistou Josefem Špačkem, hornistou Radkem Baborákem, violoncellistou Jiřím Bártou, Tomášem Jamníkem, Barbarou Willi nebo Václavem Petrem. Je častým hostem komorních koncertů festivalu Spannungen v Německu, Mezinárodního festivalu v Parnu (Estonsko). Parry Sound v Ontariu, Festival des Lauréats Juventus Cambrai nebo Elba Isola Musicale d´Europa, v Théâtre de la Ville.
Jako sólistka orchestrů (např. České filharmonie, PKF – Prague Philharmonia, Budapešťské filharmonie, Stuttgartské filharmonie, Lucernského symfonického orchestru, Kolínské komorní filharmonie, Chicago Sinfonietty, Amsterdam Sinfonietty, Israel Philharmonic Orchestra, MDR Symphonieorchester Leipzig či Tokyo Chamber Orchestra) vystoupila v sálech Carnegie Hall v New Yorku, Berlínské a Kolínské filharmonie, Suntory Hall v Tokiu, v Gewandhausu v Lipsku, v Symphony Center v Chicagu, Concertgebouw v Amsterdamu, pražském Rudolfinu a mnohých dalších. Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Je autorkou úprav některých symfonických básní Mé vlasti pro harfu. Jana Boušková nahrála přes dvě desítky CD pro domácí i zahraniční firmy. Její nejnovější CD s názvem Má vlast, vydané v květnu 2021 u Supraphonu, je svým obsahem absolutní světovou raritou. Všechny skladby, které si Jana pro nahrávku připravila nikde jinde v podání na harfu neuslyšíte. Jsou to původně skladby orchestrální nebo klavírní od nejznámějších českých mistrů – Smetany, Dvořáka a Suka – kteří pro sólovou harfu nic nenapsali. Uslyšíte v podání Jany Bouškové Smetanovy části Mé vlasti: Vyšehrad, Vltavu, Šárku, Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie a další skladby známého světového repertoáru. Všechny skladby si Jana Boušková pro sólovou harfu sama upravila.
Hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy, který získala za vítězství v USA International Harp Competition v roce 1992 a je rovněž oficiální tváří této prestižní společnosti.
Foto: Supraphon / Vojtěch Havlík
