Přejít k hlavnímu obsahu
Hudbu před zahájením nahrávacího procesu nemáme tak promyšlenou a dotaženou, abychom placený čas ve studiu využili efektivně | Foto: Tony Košař
Hudbu před zahájením nahrávacího procesu nemáme tak promyšlenou a dotaženou, abychom placený čas ve studiu využili efektivně | Foto: Tony Košař
Majkláč -

Chcete nahrávku vymazlit? Zkuste náš koncept postupné evoluční produkce

My, The.Switch, jako kapela fungujeme už od konce roku 1996. Je to neuvěřitelné, ale letos na podzim už budeme pod tímto názvem slavit 25 let! Za ta léta jsme samozřejmě udělali spoustu nahrávek mnoha různými způsoby se zapojením mnoha různých spolupracovníků. Od natáčení na koleni ve zkušebně v Příbrami na gymplu až po velké nahrávání s Johnem Goodmansonem v legendárních Robert Langs Studios v americkém Seattlu, kde např. Nirvana nahrála svoje poslední skladby.

Po všech těch peripetiích a hledání dokonalého prostředí, rozpoložení, klidu a zároveň kreativní atmosféry jsme velikým obloukem opět skončili v naší vlastní zkušebně. Už je to sice velká, akusticky upravená zkušebna v Praze plná za ta léta nasbíraného vybavení, ale pořád to není ani v nejmenším profi nahrávací studio. Zjistili jsme totiž, že jestli máme vydat něco opravdu vymazleného, je skoro nemyslitelné na tom dělat v pronajatém studiu. Nejsme až tak dobří hráči a naše hudba není před zahájením nahrávacího procesu tak promyšlená a dotažená, aby ten placený čas ve studiu byl využitý efektivně.

A protože jsme všichni docela zaměstnaní svými pracemi, rodinami a dalšími mimokapelními aktivitami, přišli jsme teď na nové nahrávce s novým konceptem postupné evoluční produkce. Já jako kapelník to celé koordinuju a plánuju něco jako iterace (ajťáci budou znát). Proces začíná vykopnutím prvotního nápadu. Buď přinesu z domova předvymyšlené riffy s hodně jednoduchým bicím groovem, nebo si prostě zkoušíme hrát ve zkušebně jam na náhodně zvolené téma. Třeba ten heavy riff po chaotickém intru v našem poslední singlu Skrytý místo přinesl náš bubeník Haty.

V tenhle moment si uděláme jasno v ladění. Každý riff zní jinak v našem standardním drop C, než by vyzněl v klasickém E ladění. Pro ještě větší temnotu a hutnost jsme pro poslední singl zvolili drop H. Což je např. ladění, ve kterém se nahrála naše milovaná deska z devadesátek Sepultura – Roots. Ve chvíli, kdy máme v hlavě základní kameny budoucí skladby, obvykle nahrajeme hodně hrubé demo, kde prostě poskládáme za sebe sloky, refrény, nějaký bridge a intro a outro. To je naše nejčastější forma.

Tohle hrubé demo pak pomalu pilujeme dál. Já to pořád dokola poslouchám v autě, z mobilu, kdekoliv mám chvilku a představuju si, co by mě tam v jakém místě ještě bavilo jinak. Postupně doma nebo ve zkušebně v počítači to demo přestříhávám, přehazuju, zkracuju. Zatím vše pouze hudba, bez zpěvu. Když už mi to přijde jakš takš hotové, dáme si se Sthepou vocal session. Máme obvykle v tu dobu v ruce text, který napsal náš textař Tomáš Tajchner a potajnu si přejem, ať to do té hudby sedí co nejlépe. Začnem se bavit o tom, jakou emoci má text, jak ji nejlépe podbarvit adekvátním výrazem a jak uchopíme sloky a jak refrény. Jestli to bude rap, zpěv, recitativ, hluboký řev, screamo atd. Pak si klidně půl hodiny až hodinu pouštíme různé reference, které jsou blízko tomu, kam se chcem dostat my. Myslím, že zrovna tohle Sthepovi pomáhá úplně nejvíc sáhnout si až na svoje hranice. U aktuálního singlu jsem mu pouštěl první desku Slipknot a rozebírali jsme výrazové změny Coreyho Taylora i v rámci jediné sloky. Je to geniální studijní materiál.

Ve chvíli, kdy máme hotový hrubý zpěv a hrubou muziku a jsme s tím všichni víceméně spokojení, přichází čas na čistější recording. Protože náš basák Pavel hraje fakt divně a dost často ignoruje ostatní v kapele :DDD (už jen to, že do odposlechu si obvykle pouští jen sebe a kopák je myslím dost vypovídající), je první, kdo jde na řadu a ostatní se přizpůsobují podle něj. Nahraje tedy do demo bicích a kytar svoje linky už skoro načisto. Není to ještě finální performance, ale nároky na kvalitu zvuku už jsou v podstatě jako na finální náběry. Pokud by to muzikanty zajímalo, jeho basu Warwick nahráváme tím úplně nejstupidnějším způsobem, linkou z nástroje rovnou do preampu API, přes API comp a EQ, pak do dalšího preampu AMEK 501 a odtamtud přes Antelope Orion zvukovku do Cubase. Vůbec nenabíráme bednu, ani AMPEG lampovou hlavu, jakkoliv je ta jeho hlava fantastická. Zjistili jsme, že ten úplně nejsyrovější zvuk samotného nástroje dá nejvíc vyniknout jeho originálnímu způsobu hraní.

Když už máme slušnou nahrávku basové linky, náš bubeník Haty u nás ve zkušebně nahraje bicí tak, aby maximálně hrály dohromady s basou. Haty je určitě nejmuzikálnější z nás všech a jeho schopnost adaptovat se na ostatní hráče je fantastická. Tyhle bicí nahraje už naostro přes AMEK pult do toho samého projektu a přemaže tím demo bicí. V tenhle moment přicházím já a mám špičkově nahrané bicí a basovou linku pro představu. Překopu kompletně všechny kytarové riffy tak, aby s bicíma a těma upravenýma basovýma linkama fungovaly co možná nejlépe. Jsem doopravdy schopný úplně změnit riffy, styl hraní i zvuk původního dema. Tyhle kytary nahraju zase jen jako demo, vyexportuju to na Soundcloud a opět to třeba týden poslouchám. Pokud mě kytary i po týdnu baví, vím, že jsou tam správně. Pokud s basou sedí perfektně, následuje další session jen s basou, kde nahráváme znova basu (kterou Pavel mezitím doma stále cvičil podle předchozích náběrů). Některé části i necháme, kde to není stoprocentní, tak přehráváme s maximální precizností na již čisté bicí. Pak znova kytary do čistých bicích a basy.

Kytary nahrávám jen na jeden zesilovač a dvě bedny. Je to Diezel VH4S a Marshall 1960AX a VOX 212 cab. Snímám je vždy třemi mikrofony. Kondenzátor, dynamika a páskáč. V posledních letech používám Neumann TLM cosi, Beyer M160 a Beyer M201. Ty všechny jdou do AMEK pultu. Z každého mikrofonu oříznu ošklivé frekvence nebo boostnu to, co je na něm pěkné a všechny tři stopy smíchám do jediné. Tuhle vyváženou skupinu kytarových mikrofonů ještě na AMEK bezva ekvalizérech dobarvím, udělám low cut a pošlu jako jednu monostopu do počítače. V každém projektu mám vždy minimálně tři stopy. Zdoubleované rytmiky po stranách a overdubs uprostřed.

Na takhle nahranou, už relativně čistou nahrávku jdem znova přehrávat všechny zpěvy. Tentokrát už načisto, takže maximální důslednost v artikulaci, frázování, intonaci a už tak vyhrocenej výraz na hraně musí jít ještě dál, klidně za hranu. Když točíte u sebe a zpěvák to přepálí a odejde mu hlas, dáte si tři dny pauzu a jdete to dodělat. Tenhle komfort je prostě k nezaplacení.

The.Switch | Foto: Tony Košař

Takhle hotovou nahrávku já svým amatérským způsobem předsmíchám a teprve teď ji posíláme k doprodukování a mixu někomu z lidí, jejichž práce nás baví. Singl Skrytý místo jsme chtěli udělat s Damianem Kučerou ze Skywalker, protože nejen že patří mezi nejtalentovanější mladé mixing engineery v Česku, ale má velkej cit pro tvrdé kytary a bicí a umí to udělat syrově a uvěřitelně. Damian od nás teda dostane tzv. stemy, vyexportované wav soubory z našeho už načisto nahraného projektu. Udělá naprostý maximum nejen z pohledu mixu, ale i dalších produkčních vychytávek. Občas něco vyhodí, přidělá do intra nějakou plochu, rozseká někde kus kytary a nějak použije apod. Posíláme si to pak tam a zpátky a bavíme se o tom.

Výhodou vlastního nahrávacího zázemí je, že když už v této fázi slyším, že někde by měla přijít ještě dodatečná barva nebo melodie, zajedu do zkušebny, vše mám během pár minut zapnuté, nahraju to do původního projektu a pošlu Damianovi ještě ten večer k zapasování do projektu.

Ve chvíli, kdy máme komplet hotovou a schválenou produkci, máme tzv. summing session. Opět se sejdeme u nás ve zkušebně a přes náš analog pult AMEK rozdělené do jednotlivých „šavlí“ posíláme z Damianova projektu jednotlivé nástroje. Jsou to často stereogrupy bicích, basy, kytar, vokálů, pak všechny efekty a pak všechny samply a divný zvuky. Na pultu uděláme znova poměry těchto stop a přes další group output to pošleme smíchané ve stereu zpět do počítače, kde se to nahraje už jako nezmasterovaný stereo wav.

V Bandzone zkušebnách | Foto: Dereck Hard Photography

Tenhle nezmasterovaný stereo wav pak posílám našemu oblíbenému engineerovi Troyi Glessnerovi do Seattlu, protože prostě dělá neskutečně rychle a cokoliv pošle je tak stoprocentně dotažený, že jsem mu snad ještě nikdy neposílal nic zpět na přepracování. Troy to obvykle za tři čtyři dny pošle zpět a je to hotové. Pak už jen dotočit klip nebo lyric video, naplánovat release, nasadit singl všude, kde je třeba, a zatímco se čeká na release a my o tom všude postujeme, celý tenhle proces, co jste právě odhalili, už opět probíhá s dalším singlem.

Takže zatímco nám teď vyšel druhý singl a vy pravděpodobně čtete tento článek, máme už připraven k uploadu třetí singl, co právě přišel zmasterovaný od Troye ze Seattlu a výše uvedený proces právě teď probíhá v souvislosti se čtvrtým singlem. A tenhle kolotoč jsme si teď tak zamilovali a tak nás to všechny baví, že i přes všechny ty práce, rodiny, koníčky, sporty atd. máme teď v plánu tímto způsobem střílet ven jeden singl za druhým. V cca dvouměsíčních intervalech.

Díky Frontmanu za sdílení tohoto elaborátu a všem kapelám přejem, ať si také najdou ten svůj přístup, který budou milovat a který jim umožní s každou další věcí překročit vlastní hranice a posouvat se neustále dál.

Tagy komunita the.switch Majkláč

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Majkláč
Kytarista kapely The.Switch, spolumajitel největší české booking agentury RedHead Music, která zastupuje české zpěváky a kapely (Pokáč, Pavel Callta, ATMO music, Voxel, Cocotte minute, Jasná páka a cca 20 dalších) a zaklada…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY