Přejít k hlavnímu obsahu
Skladba mě vedla tam, kam směřovaly zvuky. Sám sebe jsem použil jako pomyslnou anténu – kanál | Foto: archiv CE
Skladba mě vedla tam, kam směřovaly zvuky. Sám sebe jsem použil jako pomyslnou anténu – kanál | Foto: archiv CE
Cristian Estrella -

Nechal jsem skrz sebe proudit hudbu bez jakéhokoli plánu

Na konci roku 2020 spustil Hudobný fond na Slovensku finanční podporu pro hudebníky zasažené pandemií. Přemýšlel jsem, s čím bych mohl přijít, abych integroval tvůrčí proces do svého každodenního života. Pamatuji si, že mě okamžitě napadlo spojení: „Veterný vták na strome“. Představa, že by takové výjimečné zvíře mělo větrné tělo, téměř éterické, mě okamžitě zlákala. Ptáci jsou skutečné magické bytosti, které žijí mezi námi. Jejich zpěv k nám pokaždé dolehne, ale zkuste si je najít… No, může to chvíli trvat. Zvláště v lese. Ve stejném okamžiku se také zrodila celková koncepce – vytvořit dílo, kde by bylo možné samostatně slyšet dechovou sekci, smyčce a perkuse. Vize.

Žiju v Banské Štiavnici, městě chráněném UNESCO, plném přírodních divů, hradů a neuvěřitelné krajiny. Argentina, odkud pocházím, je strukturována jiným způsobem. Rozhodně zde nejsou žádné středověké vesnice. Každý den si tu připadám, jako bych žil v obrázku z nějaké pohlednice.

Kompozice Veterný vták na strome chce vzdát hold tomuto magickému místu. Během svého života jsem se mnohokrát přestěhoval a vím, že Štiavnica pravděpodobně není mou poslední zastávkou, takže jsem chtěl přijít s nějakými zvuky a melodiemi, které evokují přítomný okamžik. Zanechat svědectví.

Během roku 2019 jsem pracoval se slovenskou zpěvačkou a skladatelkou Ivanou Mer na hudbě pro Pastiersku Symphóniu, hru společnosti Divadlo Pôtoň, které experimentálně pracovalo se slovenským folklórem. Od té doby jsem toužil vytvořit zásadnější symfonickou skladbu.

Leitmotiv původně vycházel z krátké improvizace na kytaru. Já sám vůbec nejsem kytarista, ale myslím si, že každý nástroj, jednoduše kvůli způsobu, jak by měl být používán, v sobě skrývá odlišné „přirozené“ melodie. Skladbu jsem začal zprvu utvářet z těch několika akordů a z vokální melodie, která se později transformovala do partu klarinetu. Věděl jsem, že chci zkomponovat patnáctiminutovou skladbu. Pracoval jsem v zásadě s Abletonem Live, s bookstores v Kontaktu a s několika terénními nahrávkami. Sousedé mi zapůjčili keramické píšťalky, které se naplní vodou a pak vydávají zvuk velmi podobný ptačímu zpěvu. A pak jsem sám sebe použil jako pomyslnou anténu – kanál.

Nechal jsem skrz sebe hudbu proudit bez jakéhokoli plánu. Bez racionálních filtrů. Byla to svým způsobem ezoterická činnost, kdy jsem nechal skladbu, aby mě vedla tam, kam směřovaly samotné zvuky. Každý den jsem si „work-in-progress“ audionahrávky stahoval do telefonu a poslouchal je z různého odstupu, v různých hlasitostech či situacích. Před spaním, když jsem se právě probudil, během procházek v supermarketu, zatímco jsem se sprchoval... Dělal jsem si mentální poznámky o konkrétních místech, o mixu nebo o kompozici; bylo jich spousta a daly se pořád vylepšovat. Poté, když se vrátil do DAW, měl jsem už práci lépe rozčleněnou.

Nemám akademické vzdělání. Jsem to, čemu se říká „hudebník, který hraje po sluchu“. V tomto smyslu byla tato práce pěknou výzvou. Snad nejsložitějším úsekem bylo dosáhnout vyváženého mixu s dynamikou v přirozeném rozsahu. V poslední době mi totiž připadá, že  komprese se považuje za božstvo, které má každou skladbu vylepšit. Osobně si myslím, že bychom se měli vrátit k estetice, kdy má ucho možnost zakusit různé hladiny intenzity zvuku.

Snažil jsem se napodobit zvukový design skutečného symfonického orchestru. Proto jsou nástroje umístěny ve stereofonním spektru odpovídajícím pozici, kterou by  měly na pódiu. A pak jsem si dal detailní práci s tím, abych v každém tracku editoval attacky, envelopy, gainy a reverby , tak abych celé dílo „zlidštil“. Abych mu dal určitý „švih“.

Hudbu chápu také jako vizuální zážitek. Někdy jednoduše proto, že můžeme zavřít oči a „vidět“, co vynaleze fantazie, když je stimulována zvuky. Nebo když je podpořena videoklipem. Žijeme v době, kdy obraz formuje a dotváří hudbu.

Na webu je tudíž videoklip natočený pomocí mobilního telefonu, se zpomalenými záběry, který poskytuje určitý vizuální doprovod. Je také možné spustit každou sekci samostatně (dechy, smyčce a/nebo perkuse) z různých zařízení. Posluchači si tak mohou vytvořit vlastní mix. Zvu vás, abyste si skladbu poslechli, a budu rád za sdílení názorů. Díky moc.

Tagy komunita Cristian Estrella

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Cristian Estrella
Audiovizuální tvůrce, novinář, publicista a rozhlasový producent, jako hudebník se podílel na různých rockových, folkových a experimentálních elektronických projektech. Cristian Estrella se narodil na jaře roku 1975 v Quilmes, v provincii Buenos Aires v Argentině. Od roku 201…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY