Aktuální studie vypracovaná think-tankem Národohospodářského ústavu Akademie věd IDEA přináší podrobnější pohled na práci z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Její vznik iniciovala společnost Microsoft, coby dlouholetý průkopník a podporovatel moderních forem práce.
Výzkum IDEA ukazuje, že v době jarního lockdownu na práci z domova přešlo až 40 % zaměstnanců, zatímco v podzimní vlně koronavirové pandemie to byla jen necelá třetina pracujících. Z výsledků studie vyplývá, že přechod na „home office“ souvisí se vzděláním, odvětvím, pohlavím, ale i péčí o menší děti v domácnosti.
Vyšší podíl práce z domova však neznamenal bezpečnější chování v rámci firemních informačních systémů. Skoro polovina pracujících z domova nemusela dělat žádné změny v IT bezpečnosti ani kvůli zaměstnavateli, ani nezměnili svoje vlastní chování.
„Ze studie CERGE-EI k vlivům pandemie na způsob práce nás překvapily právě závěry týkající se IT bezpečnosti. Jedna věc je chování zaměstnanců, ale ještě překvapivější je, že jen velmi malá část zaměstnavatelů své lidi v oblasti IT bezpečnosti v souladu se změnami ve stylu práce a přístupu k podnikovým souborům a datům na dálku proškolila,“ upozorňuje Petr Váša, manažer divize Microsoft 365, Microsoft Česká republika a Slovensko.
Pracující z domova spatřovali výhody této formy práce zejména v časové flexibilitě a čase ušetřeném na dojíždění do práce. Přitom jejich vnímaná produktivita byla na podobné úrovni, jako kdyby pracovali z kanceláře. U žen dokonce i o něco vyšší, muži s menšími dětmi naopak uváděli, že se domá hůře na práci soustředí.
I vzhledem k pozitivnímu hodnocení práce z domova většína respondentů uvádí, že by ráda do budoucna pracovala distanční formou přibližně polovinu svých úvazků, a to i ti, kteří během roku 2020 práci z domova nevyužili. U 10 % z nich to bylo kvůli tomu, že ji práce z kanceláře více vyhovovala, stejný podíl pak uvedl, že jim zaměstnavatel práci z domova neumožnil.
A jaký je hlavní důvod nevyužití práce z domova? Ten je dán především charakterem práce. Například v peněžnictví, IT či školství přešlo na práci z domova o 20 procentních bodů více lidí než ve službách. A nejméně využili práci z domova pracující v průmyslu a zemědělství.
Závěr studie však nevyznívá pro budoucnost práce z domova příliš nadějně. Nezdá se, že by se tato forma mohla v době post-pandemické více rozšířit. Podle autorů tomu brání především struktura české ekonomiky, a tedy i charakter vykonávané práce. Výrazněji by to mohl ovlivnit až rozvoj Průmyslu 4.0 s dalším zaváděním digitálních technologií a zvyšováním digitální gramotnosti pracovníků.
Studie ke stažení: IDEA_Studie_3_2021_Prace_z_domova
