Rivalové na cestě k normalizaci. Saúdové a Íránci usilují o zmírnění napětí, Blízký východ tají dech
Vleklý konflikt mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem vyostřuje dění na Blízkém východě dlouhé roky. Představitelé obou zemí ale nyní mírní tón, a podle zahraničních agentur dokonce probíhají zákulisní diplomatická jednání s cílem vzájemné napětí snížit. Naděje část odborníků tlumí, už jen vedení dialogu ale označují za zásadní pokrok na cestě k normalizaci vztahů, která může vést ke zmírnění konfliktů v Jemenu nebo Sýrii.
Ještě před čtyřmi lety saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán trval na tom, že vést rozhovory s Íránem není možné. „Jak můžete vést dialog s režimem postaveným na extremistické ideologii?“ připomíná tehdejší Salmánova slova americký magazín Foreign Policy, podle kterého ale současné projevy saúdskoarabského vedení naznačují mnohem smířlivější tón.
Analytik: Útok na jaderné zařízení Íránu ukazuje sílu Izraele. ‚Přestřelky‘ ale ohrožují dohodu se Západem
Číst článek
„Usilujeme o dobré vztahy s Íránem,“ uvedl minulý týden Salmán s tím, že Saúdská Arábie chce íránskou prosperitu a růst. Korunní princ zároveň dodal, že na překonání vzájemných sporů s Teheránem jeho země spolupracuje i s dalšími partnery blízkovýchodního regionu. Na jeho slova záhy reagovalo íránské ministerstvo zahraničí, podle kterého může překonání vzájemných rozdílů „otevřít novou kapitolu“ spolupráce mezi oběma zeměmi.
Projev saúdskoarabského korunního prince a vřelá reakce íránských představitelů přišla jen krátce poté, co se v médiích začaly objevovat zprávy o probíhajícím diplomatickém jednání s cílem zmírnit vzájemné napětí.
Jako první o nich před dvěma týdny informoval list Financial Times, podle kterého se delegace Saúdské Arábie a Íránu sešly 9. dubna v iráckém Bagdádu. Setkání se měl kromě dalších představitelů a diplomatů účastnit například šéf saúdské zpravodajské služby nebo zástupce íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle agentury Reuters se přitom v dohledné době plánují i další přímá jednání.
Podobné informace přináší také americký deník The New York Times, který s odkazem na představitele obou zemí píše, že se další kolo jednání uskuteční během května. List zároveň upozorňuje, že už jen vedení rozhovorů mezi dvěma hlavními rivaly Blízkého východu je dobrou zprávou pro celý region a důležitý krok, který může přispět k řešení vleklých konfliktů na Blízkém východě.
Změna politiky USA
Na to, jak moc je poslední vývoj ve vztazích mezi Íránem a Saúdskou Arábií důležitý, poukazuje také bezpečnostní analytik a odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?
Číst článek
„Od vypálení saúdskoarabského velvyslanectví v Teheránu jsou vztahy obou zemí mizerné,“ říká pro iROZHLAS.cz s odkazem na dění z počátku roku 2016, kdy Saúdská Arábie přerušila s Íránem diplomatické styky kvůli útokům na své zastupitelské úřady v Teheránu a Mašhadu.
Vyostření vztahů tehdy vyvolala tvrdá reakce Íránu na hromadnou popravu 47 odsouzenců v Saúdské Arábii, mezi kterými byli i čtyři šíité včetně vlivného duchovního Nimra Bákira Nimra. Rozhněvaní Íránci následně vyrazili k velvyslanectví Saúdské Arábie v Teheránu, část z nich na úřad zaútočila, vnikla dovnitř a založila tam požár.
„K tomuto incidentu došlo v reakci na to, jak se Saúdové chovali k šíitské menšině na svém území, od té doby jsou ale vzájemné vztahy opravdu velmi vachrlaté. Jestliže nyní probíhají jednání, je to do značné míry průlom – minimálně s ohledem na vývoj vzájemných vztahů posledních deseti let,“ tvrdí odborník, který zároveň upozorňuje, že vztahy obou blízkovýchodních rivalů byly vždy velice proměnlivé.
„Historie saúdskoarabských a íránských vztahů vždy připomínala sinusoidu, kdy v určitou chvíli dochází k vyhrocení konfliktu až k přímé eskalaci, záhy ale obě země začnou pragmaticky vyjednávat nebo alespoň tlumí vášně. Teď začaly vyjednávat na půdě Bagdádu, která – troufnu si tvrdit – není vnímána jako neutrální, ale jako de facto íránská půda. Írán je totiž nejdůležitější silou, která rozhoduje o vnitroiráckých záležitostech. Tento krok je tedy potřeba vnímat jako vstřícný krok ze strany Saúdů,“ vysvětluje.
Nechává Západ Afghánce na holičkách? Plánované stažení vojáků budí obavy z návratu Tálibánu
Číst článek
Zahraniční média si mezitím kladou otázku, proč přichází snaha o normalizaci vztahů mezi dvěma největšími rivaly Blízkého východu právě teď. Deník The New York Times, magazín Foreign Policy a další přitom mají jasno v tom, že „oteplování“ vztahů souvisí se změnou americké zahraniční politiky.
Zatímco bývalý šéf Bílého domu Donald Trump úzce spolupracoval především se zeměmi Perského zálivu, jako jsou právě Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, a razil tvrdou politiku vůči Íránu, jeho demokratický nástupce Joe Biden vztahy se Saúdskou Arábií do značné míry ochladil a rozhodl také o návratu Spojených států k íránské jaderné dohodě, od které Trump předtím odstoupil.
Zhruba měsíc a půl po lednové inauguraci nechal Bílý dům například zveřejnit zprávy amerických zpravodajců, podle kterých saúdskoarabský korunní princ schválil vraždu nepohodlného novináře a kritika Rijádu Džamála Chášukdžího. Washington následně oznámil, že chce americkou politiku vůči dlouholetému spojenci USA v arabském světě výrazně změnit. Právě tyto události se podle amerického deníku mohly do aktuálního dění promítnout.
„Zdá se, že Saúdská Arábie posunula své chování tak, aby více odpovídalo novému tónu. Když nastoupila nová administrativa, Saúdská Arábie propustila na svobodu řadu vysoce postavených vězňů a ukončila čtyřletou blokádu, kterou společně s dalšími arabskými zeměmi uvalila na Katar – dalšího blízkého spojence USA, který rovněž udržuje vztahy s Íránem,“ píše NYT.
Změna pro Jemen či Sýrii?
Zprávy o probíhajících jednáních s napětím sledují i další země Blízkého východu, na jehož destabilizaci se obě regionální velmoci do jisté míry také podílejí. Saúdská Arábie a Írán hrají klíčovou roli v některých vleklých konfliktech, kde se prostřednictvím náboženských menšin, ozbrojených skupin či organizací snaží hájit vlastní zájmy na úkor tamního obyvatelstva.
Sýrie, Jemen, Libye. Kromě bojů a chudoby je drtí také pandemie, nemocnice nemají vybavení
Číst článek
Vedle Sýrie je takovou zemí především Jemen, kde od roku 2014 probíhá válka mezi šíitskými povstalci podporovanými Íránem a vládními vojsky mezinárodně uznávaného prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, jemuž od roku 2015 pomáhá koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií. Zuřící konflikt si vyžádal tisíce obětí a přivedl jemenské obyvatelstvo k humanitární krizi, kterou OSN označuje za nejhorší na světě.
„Nebyl bych úplně optimistou v tom smyslu, že by tato jednání měla vést k ukončení války v Jemenu, Sýrii nebo někde jinde. Nicméně už jen skutečnost, že tu existuje nějaký komunikační kanál, může vést ke zmírnění a možná také k tlaku na jednotlivé představitele těchto zástupných konfliktů, jako je Jemen, Sýrie nebo Irák, aby docházelo k rozhovorům a jednáním. To všechno si dovedu představit, byť to samozřejmě bude běh na dlouhou trať, protože zájmy těchto dvou zemí se střetávají leckde,“ míní Kraus.
Podle bezpečnostního analytika to ale nejsou jen „horké konflikty“ v Jemenu a Sýrii, kde mohou probíhající jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem přinést určitý pokrok. Stejně tak to může ovlivnit dění v Bahrajnu nebo Libanonu, kde mají obě regionální velmoci odlišné zájmy.
Válkou zmítaná Sýrie jako mezinárodní kolbiště. Pravidla hry diktují především Rusko s Tureckem
Číst článek
„Libanon je do značné míry politicky a ekonomicky rozvrácený, Írán si tam projektuje vlastní zájmy prostřednictvím šíitských skupin obyvatelstva a organizace Hizballáh, zatímco Saúdská Arábie na druhé straně vyvíjí tlak na sunnity a křesťany, aby s Hizballáhem jakkoliv spolupracovali. To jsou dimenze, kde mohou jednání výrazně pomoci. Problémem ale je, že nemáme žádný zápis či výstup z rozhovorů, nemáme tedy informace, o čem přesně se mezi Saúdskou Arábií a Íránem vlastně jedná,“ poznamenává Kraus.
Podle agentury Reuters se jednání zatím soustředila především na Jemen, kde šíitští Húsiové v poslední době zintenzivňují dronové a raketové útoky na Saúdskou Arábii. Podle zdroje Reuters přitom íránská strana slíbila, že využije svého vlivu v Teheránu k zastavení útoků Húsiů na Saúdskou Arábii. Na oplátku zase požaduje, aby Rijád podpořil Írán při jaderném vyjednávání.
Diplomatické rozhovory totiž probíhají v době vyjednávání o podmínkách oživení jaderné dohody s Íránem, kterou v roce 2015 s Teheránem uzavřely Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vedle Izraele se proti dohodě tehdy vyslovila právě Saúdská Arábie, od které nyní Teherán očekává podporu.
Íránci a Saúdové na rozcestí
Otázkou zůstává, co probíhající jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem nakonec přinesou a zda skutečně povedou k oteplení vzájemných vztahů. Bezpečnostní analytici sice současný pokrok vítají, někteří jsou ale v očekávaných závěrech skeptičtí.
Iránci podle médií propustí Zaghariovou-Ratcliffeovou, až Velká Británie splatí miliardový ‚válečný dluh‘
Číst článek
Například expert na zahraniční politiku z Centra íránských studií v Ankaře Rahím Farzam zdůrazňuje, že ke zlepšení vzájemných vztahů musí Saúdská Arábie a Írán překonat celou řadu zásadních rozdílů. „Proto je nepravděpodobné, že tato jednání přinesou úspěšné výsledky, které dokážou překonat propast mezi těmito dvěma zeměmi,“ varuje pro tureckou tiskovou agenturu Anadolu Agency.
Překážky na cestě k normalizaci vzájemných vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií připouští i odborník Masarykovy univerzity, s ohledem na vývoj posledních pěti let jsou ale podle něj zprávy o probíhajících rozhovorech dobrým signálem.
„Rozdíly mezi Íránem a Saúdskou Arábii jsou skutečně značné a nikdy nebudou zcela překonatelné. I nadále to budou regionální, ale také ideologičtí a náboženští rivalové – tak jsou rozdány karty a tak to také zůstane. Jde ale hlavně o to, aby vzájemné vztahy neeskalovaly do úrovně ozbrojeného násilí, byť ne přímého, ale prostřednictvím zástupných konfliktů, jako jsou ty v Sýrii nebo Jemenu. A tady si dokážu představit, že normalizace vztahů skutečně povede ke zklidnění situace,“ uzavírá Kraus.
