Indie kvůli pandemii prohrává velmocenský souboj s Čínou, říká expert

Indie už od vyhlášení své nezávislosti po druhé světové válce usiluje o to, aby se stala světovou velmocí. Podle Zdeňka Štipla už dlouhá léta soupeří v Asii o mocenský vliv s Čínou a doposud se druhé nejlidnatější zemi dařilo. 

Dokázala uzavřít účelová spojenectví například s Vietnamem, Japonskem nebo Tchaj-wanem. Čína se však s pandemií vypořádala rychle, oproti tomu v Indii se situace zásadně zhoršila, a to zejména v posledních dvou měsících.

„Mezinárodní prestiž Indie utrpí velkou ránu. Fatálně ji to poznamená,“ připouští indolog. „Nezbývá než Indům držet palce.“

Až půl miliarda nakažených

Čísla o denních počtech nakažených, která Indie zveřejňuje, jsou podle Štipla nesporně podhodnocená. Denně se například podle statistik serveru Worldometers v Indii nakazí v průměru 300 až 400 tisíc lidí.

„Všichni přiznávají, že realita je jiná,“ říká indolog. „Divoké odhady hovoří o tom, že covidem už se v Indii nakazilo 500 milionů lidí, což by znamenalo, že už onemocněla více než třetina populace.“ Reálný stav se ale podle Zdeňka Štipla zřejmě nikdy nedovíme.

„Obávám se, že situace v Indii je skutečně velmi špatná a zprávy, které z Indie přicházejí v posledních týdnech pokrývají hlavně dění ve velkých městech. Ale o vesnicích, kde žije nezanedbatelná část indické populace, se příliš nepíše.“

Podle indologa je lékařská péče na indickém venkově v době pandemie nedostatečná. Do vesnic obvykle dojíždějí lékaři z velkých měst, což je za současné krize téměř vyloučené. Na venkově tak pomáhají křesťanské organizace na dobrovolné bázi, ale jejich služby jsou nedostatečné a situace může skončit humanitární krizí. „Ten stav se skutečně všem vymyká z rukou, takže není v lidských silách, aby se situace zvládla.“

Bohatí Indové na péči mají, chudí ne

Problém však není pouze dostupnost zdravotní péče. Existují totiž obrovské rozdíly v poskytování zdravotních služeb s ohledem na sociální postavení jednotlivých pacientů. Bohatí klienti si mohou dovolit exkluzivní péči na západní úrovni, oproti tomu pro indickou chudinu jsou vyspělé standardy nedostupné.

„Po roce 1947, kdy byla vyhlášena indická nezávislost, se stát rozhodl garantovat občanům základní zdravotní péči a vzdělání zdarma,“ konstatuje Štipl. V Indii se zdravotnictví platí přímo ze státního rozpočtu. Systém zdravotního pojištění nemůže fungovat kvůli tomu, že většina Indů pracuje v takzvaném neorganizovaném sektoru, odkud se neodvádí žádné daně, natož pojistky.

„Kdo si to může dovolit, odkládá si peníze stranou a využívá následně privátní zdravotnický sektor v soukromých zařízeních, kde je péče na vyšší úrovni. Oproti tomu zdravotnický systém, který stát zajišťuje zdarma, je skutečně v tristní situaci,“ tvrdí indolog.

I proto se Indie ocitla na pokraji humanitární zdravotnické krize. Pacienti v běžných nemocnicích sdílejí lůžka, často leží na zemi či na chodbách, chybí kyslík a lidé zbytečně umírají.

Premiér Módí situaci podcenil

A kdo je podle indologa za katastrofální situaci v zemi odpovědný? Zdeněk Štipl si myslí, že obviňovat z krize pouze premiéra Naréndru Módího, lídra vládnoucí Indické lidové strany, by bylo nespravedlivé. Ten podle něj naopak velmi dobře zvládl první fázi pandemie, kdy po celostátní uzávěře klesly denní počty nakažených lidí ze 100 tisíc na přelomu srpna a září na únorových 10 až 15 tisíc.

„Módího vláda ale v tu chvíli usnula na vavřínech a myslela si, že krizi překonala. A tehdy začala přicházet s něčím, co se dá nazvat vakcinační diplomacií,“ míní indolog. Indie je totiž velmocí ve výrobě očkovacích látek. Produkci tam přesunula řada renomovaných západních firem.

„Indie se rozhodla posílat vakcíny do států, které na tom byly hůře. Vyvezla vakcíny do 60 až 70 zemí po celém světě,“ pokračuje Štipl. A přitom si nezajistila zásoby pro svou vlastní spotřebu. Dosud se v Indii naočkovala pouze necelá tři procenta populace.

Úřady následně nezakázaly pořádání tradičních slavností a do toho se konaly čtyři významné regionální volby, v jejichž rámci se uskutečnily stovky předvolebních shromáždění ve velmi lidnatých aglomeracích. Na jednom místě se tak scházely desítky až stovky tisíc lidí a při minimální proočkovanosti i promořenosti se tak mohla infekce nekontrolovaně šířit mezi místním obyvatelstvem.

Bude Indie nucena zavést další lockdown? Šíří se koronavirus i do okolních zemí? A proč zemi opouštějí nejbohatší Indové? I o tom hovořil Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Rozstřelu.