InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Pondělní zastavení s pohádkami tisíce a jedné noci

    pondělí 13.5 16:00 - Strakonice, Šmidingerova knihovna Za Parkem

  • Absolventský koncert

    pondělí 13.5 17:00 - ZUŠ - hrad, Strakonice

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Táborsko  > 

Ratajské zvony rekvírovali ve dvou válkách. Teď jsou znovu tři

Nově odlité zvony při setkání rodáků v roce 2016. Menší vážící 37 kilogramů a větší vážící 320 kilogramů. , Autor: Archiv obce Rataje

Nově odlité zvony při setkání rodáků v roce 2016. Menší vážící 37 kilogramů a větší vážící 320 kilogramů.     Autor: Archiv obce Rataje

2.5.2021 11:11

RATAJE – Nejstarší dochovaný inventární seznam farního kostela v Ratajích z roku 1832 eviduje na věži kostela celkově tři zvony: velký zvon svatého Vojtěcha v hodnotě 600 zlatých vídeňské měny, střední zvon svatého Václava v hodnotě 300 zlatých a malý zvon s nápisem Svatá Marie, oroduj za nás, v hodnotě 80 zlatých. Nejmenší zvon byl pravděpodobně umíráček. Jedná se o jediný seznam, kde figurují tato jména jednotlivých zvonů, v žádném dalším dokumentu se již toto označení neobjevuje.

Během setkání rodáků došlo k umístění malého i velkého zvonu do útrob kostela.

 


Následující zachovaný soupis kostelního jmění je z roku 1877 a i zde jsou zapsány tři zvony v celkové hodnotě 232 zlatých a 18 krejcarů bez rozlišení ceny a bez další specifikace jednotlivých zvonů. Jak informuje první kronika obecné školy v Ratajích, byl v rámci velké opravy kostela roku 1882 přelit puklý zvon umíráček. Nový zvonek tehdy ulil mistr zvonař Petr Hilzer v Novém Městě u Vídně. Původní váha zvonku 62 kilogramů byla zachována. Zvonek nesl vyobrazení svatého Jana Nepomuckého a 19. listopadu 1882 jej vysvětil biskupský vikář a bechyňský děkan Václav Vorel.

Inventář z roku 1898 zmiňuje stejně jako předchozí evidence tři zvony v celkové hodnotě 200 zlatých. Je zde již zohledněna výměna malého zvonku, jak nasvědčuje změna celkové hodnoty zvonů. Inventář ze září roku 1910 opět eviduje tři věžní zvony v celkové hodnotě 400 korun. V roce 1892 byla totiž zavedena korunová měna, založená na zlatém standardu. Poměr rakouské zlatky a koruny byl 1 ku 2. Nicméně inventář z roku 1898 ještě oceňoval hodnoty zvonů v rakouských zlatých.

Za první války přišly Rataje o dva zvony

První světové válce padly za oběť i ratajské zvony. V pondělí 27. listopadu 1916 byl odebrán pro válečné potřeby největší zvon. Vážil 287 kilogramů a nesl obraz Panny Marie a svatého Václava a nápis, že byl darován od hraběte Václava Vojtěcha Štemberka. Tento zvon ulil zvonař Antonín Schönfeld v Praze na Starém Městě v roce 1705. Jednalo se o zvon, který byl v prvním inventárním seznamu označený jménem svatého Vojtěcha a zároveň zvon, který byl v inventáři z roku 1832 zapsaný jako velký. Údajně byl přelit ze staršího zvonu, který kdysi puknul.

O něco později, konkrétně 23. ledna 1918, byl Ratajím odebrán nejmenší zvon umíráček o váze 62 kilogramů, který nesl obraz svatého Jana Nepomuckého. Tento zvon byl ulit ve vídeňském Novém Městě roku 1882. Nejstarší zvon zůstal na věži zachován. Jednalo se o zvon z roku 1633, tedy opravdový unikát. Všemi třemi zvony dohromady bylo naposled zvoněno při pohřbu Anny Pekárkové v sobotu 25. listopadu 1916.

Protože se dochovaly oba předávací protokoly o odevzdání zabavených zvonů, přihlásil se farní úřad v Ratajích po první světové válce o náhradu škody. Opíral se přitom o vládní nařízení O přihlašování, vyšetřování a soupisu válečných škol podle mírových smluv. I přesto, že na náhradu podle této vyhlášky nárok byl, okresní politická správa v Milevsku dopisem z 15. února 1921 požadavek farnosti zamítla s tím, že nešlo o škodu na majetku přímo s válkou související. Obec tak za zrekvírované zvony nebyla nijak odškoděna.

Na nové zvony byla sbírka

Nové zvony namísto zabavených byly na věž kostela Nejsvětější Trojice osazeny v roce 1922. Financovány byly veřejnou sbírkou v Ratajích s Kozínem, Starém Sedle a Dobronicích. Celkově se vybralo 3633 korun. Financovány byly také z peněz krajanů z Ameriky, kteří zaslali 2 143 korun. Ratajský farář Václav Cimbulka přispěl půjčkou vlastních peněz v hodnotě 400 korun. Půjčka Československé republiky činila 1 500 korun. Z těchto peněz byl pořízen malý zvonek pro kostel v Dobronicích a dva zvony pro kostel v Ratajích. Všechny zvony odlila rodinná firma Rudolf Perner z Českých Budějovic. Zvony byly odlity z nejlepší zvonoviny se 78 procenty čisté mědi s pětiletou zárukou na dokončené dílo a dobou dodání okolo šesti týdnů podle velikosti zvonu.

Poslední dochovaný inventář kostela z roku 1941 zmiňuje tři zvony v hodnotě 400 korun, což by odpovídalo počtu zvonů rekvírovaných během první světové války a znovu osazených v roce 1922. Inventář navíc obsahuje poznámku: Zvony zrekvirované, pořízeny dva menší Maticí náboženskou a sbírkou.

Za druhé světové války se rekvírovalo znovu

Nařízení protektorátní vlády z 26. listopadu 1941 stanovilo, že majitelé bronzových zvonů bez rozdílů druhu a účelu jsou povinni tyto zvony podle pokynů ministerstva obchodu, průmyslu a živnost sejmouti a odevzdati. Toto nařízení se nevztahovalo na zvony poškozené nebo již klasifikované jako odpadní materiál, také na zvony v muzeích a veřejných sbírkách. Majitele zabraných zvonů měli nárok na náhradu nákladů za sejmutí a dopravu zvonů a po válce rovněž na případnou náhradu ve zvonovině nebo přiměřené finanční odškodnění. K realizaci vládního nařízení o rekvizici zvonů byly u okresních úřadů ustanoveny zvláštní pravomocné výbory. Neuposlechnutí nařízení mohlo být postihnuto pokutou do výše 100 000 korun nebo vězením až do výše šesti měsíců.

Ratajský farář Josef Adamec poté psal Okresnímu úřadu v Milevsku a žádal o ponechání zvonů. Prosbě ratajského faráře bylo vyhověno. Dne 9. března 1942 vydal Okresní úřad v Milevsku nařízení pro farnosti Milevsko, Předbořice, Bernartice, Bechyně, Lašovice, Červená nad Vlatvou, Opařany, Sudoměřice, Klučenice, Sepekov, Chyšky, Veselíčko, Hodušín, Kovářov, Rataje a Kostelec nad Vltavou, ve kterém povolil následující: K žádostem farních úřadů a vzhledem k umělecké hodnotě zůstanou až na další zavěšeny tyto zvony... Následovaly vyjmenované jednotlivé zvony, popis a rok výroby dotčených zvonů. Nejstarší ratajský zvon tak nakonec přečkal i druhou světovou válku. Dva zvony z roku 1922 sejmul z věže kostela Nejsvětější Trojice v Ratajích 19. března 1942 František Kadlec, mistr tesařský ze Sepekova, pověřený touto činností pro celý milevský okres. Od března roku 1942 na ratajském kostele visel pouze jediný zvon, také zvaný Ježíš. Zvon je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 330002120.

Zvony jsou opět tři

V roce 2015 zastupitelé Ratají v souvislosti s připravovaným setkáním rodáků a přátel obce schválili vyhlášení veřejné sbírky na pořízení dvou nových kostelních zvonů. Za rok a 15 dnů trvající sbírku se podařilo vybrat 334 040 Kč. Celá vybraná částka byla použita na zaplacení faktury za výrobu zvonů. Po 74 letech tak mohl být doplněn počet ratajských zvonů na původní tři.

Zvony odlil mistr zvonař Michal Votruba z Myslkovic, větší zvon váží 320 kilogramů, menší 37 kilogramů. Na velkém zvonu je nyní nápis: Zvon pořízen ke cti patrona země České, sv. Vojtěcha, za přispění obce, farníků a přátel obce Rataje u příležitosti setkání rodáků. Nápis na menším zvonu zní: Zvon pořízen z darů obce, farníků, obyvatel a přátel obce ratajské.

Slavnostní vysvěcení zvonů se uskutečnilo 22. května v roce 2016. Křtem prováděl českobudějovický světící biskup Pavel Posád.

 

Autor: Martin Petřík

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace