Závěrečná zpráva o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice, jak zní plný název zprávy, která byla zveřejněna v pátek 9. 4. 2021 na webové stránce Evropské komise, vyvolala naprosto nepřiměřené reakce politiků i médií, které svědčí o tom, že nikdo z nich si zprávu pořádně nepřečetl, ba dokonce si nepřečetl ani těch pár řádek na úvodní stránce o tom, jak tato zpráva vznikala a co v ní je. Politici a novináři, kteří se jí ohánějí, by měli jejímu obsahu a především významu dobře rozumět, jinak hrozí nebezpečí, že budou mást veřejnost i sami sebe. K tomu již dochází.

V červnu 2019 jsem v blogu Fakta a mýty o auditorské zprávě nabídl čtenářům fakta o obsahu první verze zprávy o auditu dotací pro firmy koncernu Agrofert jako protiklad k fámám, které o obsahu této zprávy šířili politici a média. Téměř po dvou letech na tento blog navazuji se stejným úmyslem v případě toho, co se nazývá Závěrečná zpráva (dále „Zpráva“), ale co ve skutečnosti v několika důležitých dílčích tvrzeních již není aktuální. Na rozdíl od první verze auditorské zprávy, která měla 70 stran a obsahovala řadu tvrzení, které ignorovaly realitu našeho právního systému, je tato nejen podstatně delší, 242 stran, ale především nesrovnatelně kvalitnější a obsahuje podrobné vypořádání rozsáhlých připomínek naší vlády, které jsou rovněž ve většině případů relevantní. Auditoři uznaly řadu námitek vlády, například, že na Babiše se článek 4c zákona 159/2006 Sb. od 25. 5. do 6. 12. 2017 nevztahoval. Koho zajímá skutečná podstata rozdílného pohledu Babiše a auditorů na oprávněnost poskytování dotací firmám koncernu Agrofert a komu nestačí jen to, že prostě ví, že Babiš je ve střetu zájmů, nabízím tento blog jako průvodce Zprávou.


Počátkem roku 2019 provedly útvary Komise v Česku audit systému, který má zabránit střetu zájmů u operací spolufinancovaných v rámci sedmi programů EFRR/Fondu soudržnosti a ESF v období 2007-2013 a 2014-2020. Po důkladném řízení o sporných otázkách byla dne 29. listopadu 2019 v souladu s platnými právními požadavky vydána společná závěrečná zpráva o auditu GŘ REGIO a EMPL v anglickém jazyce a dne 5. února 2020 v národním jazyce.
Po únoru 2020 byla zahájena následná fáze auditu, v níž útvary Komise sledují provádění doporučených opatření.
Od vydání závěrečné zprávy o auditu bylo dosaženo pokroku při vyjasnění některých auditních zjištění (například pokud jde o rozhodné datum pro použití článku 4c českého zákona o střetu zájmů, který útvary Komise akceptovaly jako 1. září 2017 v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 4/17), při adekvátní implementaci doporučení auditu (zjištění č. 7 až 12, 14, 18, 20, 21 a 22) nebo při částečné reakci na další doporučení. České orgány rovněž zajistily určitá zlepšení v systému řízení a kontroly s cílem zmírnit možné střety zájmů úředníků veřejné správy.
Vzhledem k preventivním opatřením přijatým programovými orgány na žádost Komise nebyly na operace, jichž se výsledky auditu týkají, vykázány žádné výdaje a finanční prostředky EU tak zůstávají chráněny před riziky zjištěnými během auditu.

Ve výše uvedené citaci jsem na dvou místech vyznačených tučně opravil nesprávný překlad z anglického originálu. Třetí odstavec obsahuje důležité sdělení, že text Zprávy, který je rok a půl starý (datum na anglické verzi je 29. 11. 2019 a na českém překladu 5. 2. 2020) není ve skutečnosti poslední slovo auditorů, ale že útvary Komise uznaly oprávněnost několika dalších námitek naší vlády, především skutečnost, že rozhodné datum pro platnost Lex Babiš není 9. 2. 2017, jak je uvedeno ve Zprávě, ale až 1. 9. 2020. A také, že žádné prostředky ČR nemusí vracet, neboť sporné dotace vláda neposlala do Bruselu k proplacení.

Přestože toto je hned na úvodní informaci o Zprávě, tvrdí Lidové noviny v článku
Babiš je ve střetu zájmů, stojí v závěrečné zprávě auditu Evropské komise. Premiér považuje výsledek za účelový mimo jiné

Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné.

V další části ze stamilionů (ve skutečnosti 285) vyrobil kapitán Pirátů obratem 20 miliard

„Zítra (v sobotu) odešleme dopisy ministerstvům a úřadům, aby konečně vymohli od Agrofertu neoprávněně čerpané zakázky a dotace,“ sdělil ČTK předseda Pirátů Ivan Bartoš. Pirátští analytici podle něj vypočítali, že za tři roky jde o 20 miliard korun. „Situace nemusela dojít tak daleko, pokud by vláda naslouchala Pirátům,“ dodal Bartoš.

K tomu vymáhání se ještě vrátím, teď ještě vyjádření dalších politiků. I Petr Fiala se nespecifikovaným výpočtem dopočítal miliard

„Nelze oddělit premiéra Babiše od Babiše - příjemce miliardových veřejných dotací. Věřím, že tato éra končí a definitivní tečku za ni udělají voliči,“ řekl ČTK Fiala. „Čím kratší dobu bude Andrej Babiš u moci, tím lépe,“ dodal.

Bartoš a Fiala pravděpodobně zahrnuli do miliard i nárokové zemědělské dotace, na něž se ovšem z jejich podstaty střet zájmů nevztahuje. Europoslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil a ještě předtím ministr spravedlnosti Nečasovi vlády za ODS označil závěry zprávy za velký průšvih.

„Jestli se Andrej Babiš spoléhal na to, že si experti Evropské komise nedají tu práci a nerozpletou nitky jeho kontroly Agrofertu, tak se chlapec docela přepočítal...,“ uvedl Pospíšil na Twitteru.

Chlapci Pospíšilovi bych rád připomněl, že v roce 2012 seděl, stejně jako Petr Fiala, ve vládě Petra Nečase s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, jehož ministerstvo schválilo 10. 9. 2012 dotaci 50 milionů Babišově Lovochemii. Tato dotace je jednou ze čtyř, jejíž přidělení auditoři zdrcujícím způsobem zkritizovali a závažnost pochybení MPO označili za kritické. A samozřejmě požadovali navrácení těch 50 milionů, které nakonec Babišova vláda vzala na sebe. O vracení dotací a neoprávněném čerpání básní i lidovecký poslanec Benešík

„Myslím, že výše dotací, které Andrej Babiš neoprávněně z EU čerpal a které musí Česká republika vracet/nedostane proplacené, je větší než částka, kterou je (ministryně financí) Alena Schillerová schopna získat jako odškodné od Ruska za Vrbětice,“ uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík.

Lidové noviny v matení čtenářů pokračují tvrzením, které je sice ve zprávě, ale v důsledku vývoje od listopadu 2019 již neplatí a je i popřeno v úvodním textu.

Česko by proto podle závěrů auditu mělo vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů.

A své čtenáře mate i David Klimeš v článku Řídit stát jako firmu. Aby Agrofert neztratil ani korunu, přijde Česko o miliardy

Andrej Babiš se snaží dohnat hru se svým zcela zjevným střetem zájmů až na samou mez. Po všech možných prohozech auditu Evropské komise mezi Bruselem a Prahou je tady nyní závazný závěrečný dokument, proti kterému není už možné žádné odvolání. A ten znovu opakuje, že premiér porušuje české i evropské zákony a jeho holding Agrofert roky čerpá neoprávněně dotace.

Tento odstavec ukazuje, že ani on si nepřečetl ono krátké úvodní slovo ke Zprávě. K tomu “závaznému dokumentu, proti němuž není možné žádné odvolání“ podala česká vláda před rokem v souladu s třetím odstavcem na jeho druhé stránce námitky, z nichž některé auditoři akceptovali, takže tento dokument obsahuje na řadě míst tvrzení, která již neplatí, což je uvedeno i na úvodní stránce. David Klimeš se ovšem mýlí ještě v zásadnějším směru. Proti Zprávě v aktualizovaném znění sice již není možné odvolání, ani ji nelze připomínkovat, to bylo možné před rokem, ale je možné něco daleko závažnějšího: tvrzení ve Zprávě o Babišovi a porušování našich zákonů JE MOŽNÉ VYVRÁTIT, jak připouští sama Zpráva.
A v tomto dokumentu také není nikde řečeno, že „Agrofert roky čerpá neoprávněně dotace“. Auditoři na rozdíl od Davida Klimeše znají náš zákon 159/206 Sb. včetně klíčového paragrafu 4c, který zní

§ 4c

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidel nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

a všude proto konstatují, že dotace byly neoprávněně POSKYTNUTY, nikoliv čerpány. To je zásadní rozdíl, podrobněji níže.
Nemyslím si, že autor článku v LN nebo David Klimeš matou čtenáře úmyslně, jen si Zprávu, o niž píší, pořádně nepřečetli. Z hlediska čtenářů je výsledek ovšem stejný.


Připomínám, že audit pokrýval sedm Operačních programů a dvě programových období 2007-2013 a 2014-2020, ale vše podstatné se týká dvou Operačních programů v uvedených obdobích, jejichž řídícím orgánem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jenom těch se týkají kritické závěry Zprávy a jen těch se týká i tento blog. Připomínám také, že audit měl 5 cílů, z nichž ten hlavní byl následující

V souvislosti s dotacemi, které byly poskytnuty společnostem ze skupiny AGROFERT v období od června 2011 do července 2018, získat přiměřenou jistotu, že řídící a kontrolní systémy vztahující se na výše uvedené programy před vstupem v platnost finančního nařízeni z roku 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, byly ve vztahu k přidělování finančních prostředků EU v souladu s právním systémem a fungovaly účinně, a to od schválení programů až po fázi provádění, se zaměřením zejména na opatření proti střetu zájmů.

Zpráva je členěna do 22 Zjištění, z nichž prvních 14 se týká systémových záležitostí poskytování dotací a dalších 8 konkrétních dotací. Každé zjištění končí doporučením řídícím orgánům příslušných operačních programů, tedy v praxi MPO. Z těch systémových zjištění je nejdůležitější hned to první Posouzení podoby a fungování řídících a kontrolních systémů ve vztahu ke střetu zájmů, které se týká přímo Babiše a jehož závěry zní

IV. Závěry útvaru Komise ke zjištění 1
Závěry útvaru Komise byly upraveny s ohledem na analýzu odpovědi českých orgánů. Útvary Komise mají za to, že:
a) A. Babiš ovládá společnosti ze skupiny AGROFERT
b) Projekty, na něž byly skupině AGROFERT poskytnuty dotace po 9. únoru 2017, jsou v rozporu s § 4c zákona o střetu zájmů, pokud: i) projektová žádost byla podána po 9. únoru 2017 a ii) projektu byla dotace poskytnuta, v době kdy byl A. Babiš veřejným funkcionářem
c) A. Babiš se aktivně podílel na plnění rozpočtu EU v České republice
d) A. Babis jakožto veřejný funkcionář porušoval § 4 odst. I zákona o střetu zájmů

Velmi důležité je spojení „má za to, že“, kterým jsou závěry uvozeny a kterým se v právní terminologii označuje tzv. vyvratitelná právní domněnka, tj. tvrzení připouštějící důkaz opaku, pokud by se například tato domněnka stala předmětem soudního sporu. Normálním jazykem bychom řekli „domnívá se, že“ nebo „je přesvědčena, že“. Naproti tomu nevyvratitelná právní domněnka se obvykle uvozuje výrazem „platí, že“. Auditoři tímto způsobem dávají najevo, že toto je jejich názor, nikoliv, že kategoricky tvrdí, že to tak je a nemá tedy pravdu David Klimeš, když tvrdí, že proti tvrzení ve Zprávě „není odvolání“. Auditoři se tímto způsobem také brání námitce, že si přisvojují právo interpretovat naše zákony, jak tvrdí Babiš. Nepřisvojují, jen říkají svůj názor a na základě toho formulují doporučení. To je OK.

První dva body jsou pro posouzení střetu zájmů Babiše nejdůležitější. Již skoro 4 roky je Babiš podle našeho zákona 164/2013 Sb. ve znění platném od 1. 4. 2017 ovládající osobou dvou svěřenských fondů, které založil a kam vložil akcie svých holdingů Agrofert a Synbiol. Ovšem nejen on jako zakladatel a obmyšlený, ale také jeho manželka Monika a jeho právník Václav Knotek, jako osoby pověřené dohledem nad fondy a pánové Průša a Bílek jako jejich správci. Nikdo se ovšem dosud z toho nesnažil dovodit, že je tím pádem automaticky i ovládající osobou těchto holdingů a přes ně i všech 200+ jimi ovládaných společností. Je zjevné, že stanovení ovládajících osob svěřenských fondů na základě prostého výčtu osob nelze automaticky přenést i na samotné holdingy a jejich společnosti. Že by Václav Knotek či Monika Babišová v jakémkoliv smysluplném významu „ovládali“ Lovochemii či Kostelecké uzeniny, by se jistě ani David Ondráčka neodvážil veřejně tvrdit. To neznamená, že Babiš nemůže být označen za osobu ovládající Agrofert a Synbiol, ale takový výrok může pronést jedině náš soud a jen na základě materiálního posouzení reálného vlivu Babiše na holdingy v jeho svěřenských fondech. A protože žádný takový právně relevantní výrok žádný náš soud dosud nevynesl, poskytovatelé dotací, tedy ministerstva a potažmo stát, žijí v nejistotě, zda mají či nemají společnostem koncernů Agrofert a Synbiol dotace poskytovat a musí se sami rozhodnout.

Na stranách 13-66 Zprávy je velmi podrobné vypořádání připomínek naší vlády k bodům 1 a 2, které se do značné míry opírají o vyjádření tehdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, jenž v prosinci 2018 na žádost MMR formuloval stanovisko svého ministerstva k obecné otázce, kdo ovládá společnosti, jejíž akcie jsou uloženy ve svěřenských fondech. V závěru tohoto stanoviska, které je součástí Zprávy, Kněžínek uvádí

S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv (na Agrofert, pozn. JCh.) by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce.

tedy, že to jsou správci fondů, v případě Babišových svěřenských fondů pánové Průša a Bílek. Nakonec však upozorňuje, že

Ministerstvo spravedlnosti není zákonem zmocněno k podávání závazného výkladu právních předpisů, a to ani v případech, kdy ve vztahu k těmto předpisům vystupuje v roli gestora. K závaznému výkladu právních předpisů jsou povolány v rámci svých zákonných zmocnění toliko soudy, resp. též jiné orgány aplikační praxe. Z tohoto důvodu je třeba výše uvedené stanovisko vnímat spíše jako orientační.

A to samé platí samozřejmě i pro odlišný názor auditorů, kteří „mají za to“, že tou ovládající osobou je Babiš. V obou případech jde o argumentačně podložená materiální posouzení a jedině nějaká kompetentní autorita EU může rozhodnout, kdo má pravdu. Tou autoritou není Komise, ale Soudní dvůr EU. Ale k němu by se spor dostal jedině tehdy, kdyby vláda doporučení auditorů ignorovala a Bruselu poslala k proplacení nějakou dotaci, která byla podle auditorů poskytnuta v rozporu s článkem 4c a Komise by ji odmítla proplatit s odkazem na stanovisko ve Zprávě. Vláda by pak mohla rozhodnutí Komise u Soudního dvora napadnout a před ním by se pak odehrál souboj názorů podle scénáře ve Zprávě. To by ovšem jistě nebyla vhodná strategie. Daleko vhodnější by bylo, kdyby k takovému souboji došlo před naším soudem, jako tom mluví Kněžínek.

Důvod, proč k takovému souboji názorů před naším soudem nedošlo, je důsledkem skutečnosti, že Lex Babiš je legislativní zmetek. Máme sice článek 4c, ale v zákoně 159/2006 Sb. není žádné ustanovení, jak postupovat v případě, že si někdo myslí, že dotace byla poskytnuta v rozporu s článkem 4c. Protože článek 4c ukládá povinnost poskytovateli, tedy de facto státu, není odpověď na otázku, kdo je kompetentní podat takový podnět, komu by měl být adresován a kdo o něm rozhodne, triviální a zákon o tom mlčí. Jediná možnost, jak v současném stavu zákona dostat spor před soud, je aby MPO či jiný poskytovatel, odmítl žádost o dotaci firmy z koncernu Agrofert s odůvodněním, že podle jeho názoru by poskytnutí bylo v rozporu s článkem 4c. Dotčená forma by pak mohla rozhodnutí poskytovatele napadnout u soudu a ten by rozhodl. Skutečnost, že žádný takový pravomocný rozsudek neexistuje, ilustruje nefunkčnost našeho systému boje proti střetu zájmů.


Jiná je situace v případě čtvrtého závěru auditorů, kteří se domnívají, že Babiš porušuje odstavec 1, písmeno a) článku 4 zákona 159/2006 Sb, který stanoví

§ 4

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až m) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,

Protiargument vlády se opírá o definici podnikatele v Občanském zákoníku

§ 420

(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

podle níž Babiš nepodniká a proto v každoročním oznámení o činnostech, které musí podle článku 9 vyplnit a odevzdat, v odpovědi na otázku v písmeni a) zda podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, uvádí NE. Zákon v článku 13 ovšem poskytuje možnost, jak toto tvrzení zpochybnit:

§ 13

Registr oznámení

(1) Zřizuje se registr oznámení jako informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.
(6) Každý má právo sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.
(7) Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech v rozsahu stanoveném v § 14c. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

V tomto případě jsme mohli mít dávno pravomocné rozhodnutí našeho správního orgánu v otázce, zda Babiš článek 4.1 a) porušuje nebo ne. To, že této možnosti nikdo z Babišových přátel, ani David Ondráčka, nevyužil, je zarážející. Auditoři mají na věc jiný názor a docházejí k pozoruhodnému závěru, že i ten kdo nesplňuje definici podnikatele podle našeho Občanského zákoníku, může podnikat. O to více je třeba, aby na tuto otázku co nedříve odpověděl náš správní orgán. David Ondráčka může podat podnět třeba zítra.


V příloze 2 je uvedeno devět dotací, jejichž poskytnutí považují auditoři za neoprávněné a doporučují na ně uplatnit 100procentní korekci v celkové hodnotě 285 milionů Kč. U všech devíti dotací shledali porušení pravidel posuzovaní žádostí o dotace a jejich přidělení a toto doručení se tedy primárně neopírá o porušení článku 4c. Jsou mezi nimi 4 velké dotace za celkem 272 milionů a pět malých za celkem 13 milionů, které budu v dalším ignorovat. V Pořadí, jak jsou uvedeny v Příloze II: souhrn navrhovaných finančních oprav, jde o tyto dotace, u nichž uvádím částku, datum schválení a jméno odpovědného ministra/ministryně průmyslu a obchodu:

1. Lovochemie, 50 mil, 10. 9. 2012, Martin Kuba (ODS)
2. Pekárna Zelená louka, 100 mil, 8. 2. 2017, Jan Mládek (ČSSD)
3. Lovochemie, 50 mil., 19. 7. 2018, Eva Nováková (nestr. za ANO)
4. Ethanol Energy, 72 mil., 13. 4. 2018, Tomáš Hüner (nestr. za ANO)

U všech těchto dotací auditoři velmi podrobně (u Pekárny Zelená louka na 22 stranách) popisují hrubé porušení pravidel posuzování a přidělování dotací a vypořádávají námitky vlády a u všech na závěr konstatují, že jde o „kritické“ pochybení, což znamená, že „Je třeba provést nápravná opatření, která se zaměří na závažné nesrovnalosti (mj. nesrovnalosti systémové povahy), které mají velký finanční dopad.“

Tato charakteristika platí pro všechny dotace, bez ohledu, která strana měla v péči MPO a týká se tedy i první dotace, která byla poskytnuta ještě před příchodem Babiše do politiky. A ani u druhé, neslavnější dotace na inovovanou linku na toastový chléb, nelze předpokládat, že šlo o nahrávku Mládka Babišovi, protože ČSSD s ním již více než rok vedla ve vládě válku a dotace byla schválena den předtím než vstoupil v platnost Lex Babiš, který do zákona 159/2006 Sb. zanesla novela, kterou za vládu předložil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a pro niž hlasovaly všechny strany kromě ANO a pěti nezařazených poslanců. A hlasoval pro ni i Jan Mládek.

Auditory identifikované hrubé chyby při posuzování žádostí o dotace je zjevně generickou charakteristikou (ne)fungování MPO v této oblasti a projevem nefunkčnosti celého systému. Toto je hlavní závěr auditorské Zprávy a za ten bychom měli být auditorům vděčni.

Je také důležité si uvědomit, že u všech devíti dotací, pro něž auditoři navrhují 100procentní korekci, je toto doporučení důsledkem vážných nesrovnalostí při kontrole a byly by navrhovány i kdyby článek 4c neexistoval nebo Babiš nebyl ve vládě. Skutečnost, že u sedmi z nich (3 a 4 výše a všech pěti malých) auditoři „mají za to“, že jejich poskytnutím byl porušen i článek 4c, nemění nic na tom, že veškerá navrhovaná finanční korekce je důsledkem závažných pochybení MPO. To je dobré mít na paměti, když hovoříme o tom, kolik nás stál střet zájmů Andreje Babiše.

Ve světle předchozího konstatování se jeví jako absurdní požadavek Piráta Bartoše, aby úřady „konečně vymohli od Agrofertu neoprávněně čerpané zakázky a dotace.“ Nechme stranou skutečnost, že Bartoš zjevně nechápe, že Agrofert sám žádné dotace nedostal, podstatné je, že nechápe to, co je ve Zprávě jasně řečeno, tj. že uvedené dotace byly neoprávněně POSKYTNUTY, nikoliv neoprávněně ČERPÁNY. A že tedy ten, po kom by je měl chtít vymáhat, je přirozeně ten, kdo to způsobil a tím byl poskytovatel, jimž bylo MPO a tedy stát. Že by jedna noha státu, Ministerstvo financí, vymáhalo oněch 285 milionů po jiné noze státu. MPO, je samozřejmě absurdní představa, ale je třeba, aby vláda jasně a veřejně řekla, kdo za neoprávněné přidělení uvedených dotací může a slíbila, že zavede taková systémová opatření, aby k podobným porušováním již nedocházelo.

Podobně jako zpívá Jan Werich v písni o golemovi, je zde ovšem ještě možnost třetí a to, že ODS, ČSSD a ANO přijmou odpovědnost za chyby svých ministrů, projeví velkorysost a oněch 285 milionů vrátí do státní kasy ze svých prostředků, tedy ODS 50 milionů, ČSSD 100 milionů a ANO (včetně pětice drobných dotací) 135 milionů. A toto chvályhodné rozhodnutí by mohly zařadit do svých předvolebních agitací jako ilustraci své zodpovědnosti. Na voliče by to jistě zapůsobilo.