Timčenková už si na přetahování s vládou zvykla. Její vyhazov z šéfredaktorské pozice v portálu Lenta, zjevně na příkaz Kremlu, jí v roce 2014 posloužil jako podnět k založení vlastního informačního serveru, jenž se nenechá ovládat. Meduza je registrovaná v Lotyšsku, kde také sídlí.
Aktuální situace je ale nová a Timčenková v souvislosti s označením severu za zahraničního agenta připouští porážku. „Myslím, že pro nezávislá média v Rusku tímto hra končí,“ říká. „Poprvé vidíme zatýkání šéfredaktorů, to se předtím nedělo. Je to začátek zákazu profese,“ líčí.
Krok zařadit Meduzu na seznam, jenž dříve obsahoval jen publikace financované zahraničními vládami, svědčí podle britského listu The Independent o tom, že Kreml vůči vnitřní kritice zahájil finální útok.
Meduza, jejíž web měsíčně navštíví v průměru deset milionů lidí, podle Timčenkové v poslední době stála v čele stále exponovanější poslední linie obrany proti totalitě. „Způsobili jsme poprask, takže nás nepřekvapilo, že se jsme se ocitli na špalku,“ podotýká osmapadesátiletá novinářka.
Média zařazená do zmíněného seznamu musí ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávat 24 slov dlouhé prohlášení, že obsah vytvořilo médium „plnící funkci zahraničního agenta“. Tento termín je v Rusku vnímán krajně negativně.
Inzerenti se pravděpodobně zaleknou
Označení má podle Timčenkové od serveru odehnat potenciální nové publikum a rozprášit to stávající. Nálepka zahraničního agenta má server rovněž zasáhnout tam, kde to bolí nejvíce – v přítoku peněz.
Loni byla Meduza z osmdesáti procent závislá na prodané inzerci. Nová ruská legislativa ale vyžaduje, aby stejné varování o zahraničním agentovi obsahovala i reklama, což podle Timčenkové většinu inzerentů odradí. „Těchto 24 slov je ekvivalentem nacistické žluté hvězdy,“ říká Timčenková.
Běloruská média ovládl výsadek ruských novinářů, velebí Lukašenkův režim |
Podle ní Meduza ohledně nového označení nedostala předem žádné varování. „Kreml už plně přijal myšlenku sebeizolace a pomalu staví zeď kolem pravdy,“ podotýká Timčenková.
„Stále si představuji Berlín na začátku 60. let. Jak lidé chodili do práce přes hraniční přechod. Jak si někteří všimli dělníků, kteří na sebe kladli cihly. A někteří si toho nevšimli. A pak se jednoho dne všichni probudili a zjistili, že jejich milovaní zůstali na druhé straně zdi,“ líčí Timčenková.
„Nové ruské zákony byly cihlami nové Berlínské zdi uvnitř Ruska,“ dodává. Systém v zemi lze podle Timčenkové nejlépe popsat jako „brutální militaristickou demokracii“ a její vládce jako „gang starších mužů“.
Nečekáme snadnou cestu
„Vedení se zrodilo v Sovětském svazu a 90. letech, v nichž dominovali gangsteři. Všichni jsou špatně vzdělání, nesečtělí a brání se vyslechnutí rozumnějších názorů,“ myslí si. Meduzou tito „starší muži“ podle Timčenkové neskončili, v hledáčku mají například portál YouTube.
Ruští poslanci dali úřadům větší možnost stíhat zahraniční média |
Podle Timčenkové už nezbývá mnoho důvodů k optimismu. Ze sedmi možných scénářů přežití, které její redakční tým načrtl, už čtyři vyloučil. Jestli některý ze zbývajících bude fungovat, zatím není jasné.
„Čeká nás temná a obtížná doba,“ říká. „Ale jak profesor Brumbál jednou řekl Harrymu Potterovi – život tě někdy přiměje vybrat si mezi tím, co je snadné a co je správné. Nestali jsme se novináři v Rusku, abychom se vydali snadnou cestou,“ uzavírá Timčenková.
