V dnešním tipu na výlet se podíváme do oblasti jižního Podještědí, malebné krajiny mezi Ještědem a historickým městečkem Český Dub. Právě tady se odehrávala řada románů známé české spisovatelky Karoliny Světlé, která se ve svých knihách věnovala životům obyčejného vesnického lidu. Některá místa známá z jejích románů navštívíme. Ideálním výchozím bodem je kostel svatého Mikuláše ve Světlé pod Ještědem. U něj začíná sedm a půl kilometrů dlouhá naučná stezka Po stopách Karoliny Světlé, která turisty s životem a dílem významné umělkyně seznámí.
Přímo ve Světlé, v bezprostřední blízkosti kostela, je k vidění ještě pár zajímavostí. V prvé řadě tu má spisovatelka svůj pomník. Autorství patří akademickému sochaři Josefu Bílkovi z Hořic, k odhalení sochy došlo v roce 1931. Hned naproti nejde přehlédnout mohutnou lípu, která patří mezi chráněné památné stromy ČR. Světlá se o této lípě zmiňovala v povídce Lesní panna. V nedaleké budově takzvaného Antošova statku pak Karolina Světlá v letech 1853 až 1865 žila. Statek je zároveň dějištěm jejího Vesnického románu, prvního z řady děl, které Světlá do romantické krajiny Podještědí umístila.
Zájemcům o literaturu rozhodně doporučujeme projít si celou naučnou stezku. Na jedenácti informačních panelech se tu dočtou velké množství zajímavých informací o Karolině Světlé a jejím díle a uvidí třeba památkově chráněný Slukův statek, dějiště románu U sedmi javorů, anebo kříž u potoka, po němž jedna z knih Světlé nese název. Turisticky atraktivním místem na trase naučné stezky je pak zejména skalní byt vybudovaný na svazích Mazovy horky. Nese jména Skalákovna a odehrávala se tu povídka Skalák. Vytesán byl pravděpodobně na počátku devatenáctého století.
Lesopark Horka
Rodiny s dětmi můžou strávit příjemných pár hodin v zábavním lesoparku Horka. I ten se nachází přímo u trasy naučné stezky. Jde o volně přístupný volnočasový areál, v němž jsou rozesety informační panely o zvířatech a rostlinách s kvízovými otázkami, děti i rodiče si tak můžou vyzkoušet své znalosti o přírodě. Součástí lesoparku je i dětské hřiště s lanovými prvky anebo smrčkové bludiště.
Vstup do areálu střeží socha spícího obra. Díky pohybovému čidlu chrápe a mluví ze spaní, když se k němu někdo přiblíží. U dětí se tak těší velké oblibě.
Kotel a Čertova zeď
Dalších turistické zajímavosti najedete ve zhruba tři kilometry vzdálené obci Kotel. Nad malou nenápadnou vískou se vypíná Kotelský vrch, pod jehož vrcholkem stojí kaplička Božího hrobu. Vede k ní křížová cesta se čtrnácti kamennými zastaveními z let 1902 až 1904.
Především je ale Kotel výchozím bodem pro cestu k unikátní Čertově zdi. Ta je chráněna jako národní přírodní památka a z Kotle se k ní dostanete po modré turistické značce. Jedná se vlastně o skalní zeď, odolnou čedičovou žílu, postupně odkrytou erozí okolních měkčích druhohorních pískovců. Ty ve třetihorách kvůli tektonickým pohybům popraskaly, přičemž trhliny v nich zaplnilo magma. Čertova zeď je právě jednou takovouto zaplněnou trhlinou, která se kdysi táhla zhruba v délce tří desítek kilometrů od Mazovy horky až k Bělé pod Bezdězem.
Lidé v minulosti si nicméně vznik Čertovy zdi vysvětlovali jinak. Podle pověsti je výsledkem sázky mezi sedlákem ze Zábrdí a čertem. Sedlák slíbil upsat svou duši, pokud se čertovi podaří do kuropění postavit zeď od Ještědu k Bezdězu. Už se zdálo, že prohraje, když hodinu před rozedněním sám zakokrhal, čímž vzbudil všechny kohouty v okolí, a ti se k němu přidali. Čert tedy prohrál, jeho (nedokončené) dílo ale v krajině zůstalo.
Čedič býval považován za výtečný stavební materiál, a tak se Čertova zeď stala obětí těžební činnosti. Dnes z ní tedy bohužel zbývají jen zlomky a my si můžeme jen představovat, jak monumentálně a tajuplně toto přírodní dílo muselo v minulosti působit. Ještě hůře v tomto ohledu dopadla nedaleká Malá Čertova zeď. Z té se nedochovalo v podstatě nic, na její existenci upomínají pouze rokle, které zbyly po jejím kompletním vytěžení.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
