9°C
Podrobné detaily Hitlerovy smrti i osudu ostatků: Poslední kusy těla mají prý Rusové v archivech
30. dubna 1945, tedy přesně před 76 lety, spáchal sebevraždu Adolf Hitler. Šílený diktátor, který vehnal svět do nejhorší války v dějinách a nechal vyvraždit miliony lidí. Když bylo jasné, že tahle válka končí a Rudá armáda obkličuje bunkr pod Říšským kancléřstvím, kde se ukrýval, rozloučil se s personálem a sekretářkami a v následujících minutách vše pokračovalo podle předem dohodnutého scénáře.
Hitler byl odhodlán spáchat sebevraždu zhruba od 23. dubna, v tu dobu už bylo jasné, že Berlín obklíčený Rudou armádou do pár dní padne. Návrhy na útěk odmítl. Proti jeho vůli se k němu připojila i jeho dlouholetá milenka Eva Braunová, po které chtěl, aby na konec války vyčkala v jihoněmeckém Berchtesgadenu. Vše pak uspíšila zpráva o smrti italského diktátora Benita Mussoliniho, kterého 28. dubna popravili italští partyzáni, jeho mrtvé tělo pak pověsili hlavou dolů na milánské benzínové stanici a následně ho pohodili do odpadní stoky, kde ho lynčovali kolemjdoucí. Hitler tedy trval na tom, že jeho tělo se nesmí nepřátelům dostat do rukou.
29. dubna krátce po půlnoci si vzal za ženu Evu Braunovou – ona na toto gesto marně čekala skoro 10 let. Oslava byla krátká a strohá. Poté se svou sekretářkou sepsal závěť, ve které svým nástupcem jmenoval admirála Karla Dönitze. Spát šel před čtvrtou ráno.
Další den diskutoval s přítomnými o nejspolehlivějším způsobu sebevraždy. Jeho lékař mu doporučil kombinaci polknutí ampulky s kyanidem a prostřelení hlavy pistolí. Nedůvěřoval ovšem kvalitě jedu, který měli v bunkru k dispozici, a tak se ho rozhodl vyzkoušet na svém milovaném psovi – fence německého ovčáka jménem Blondi. Pes pošel.
Poslední den života, 30. dubna, Hitler poobědval se svými dvěma sekretářkami a kuchařem. Po obědě se on a jeho žena rozloučili s personálem a obyvateli bunkru včetně šéfa propagandy Josefa Goebbelse a jeho rodiny. Okolo 14:30 se Adolf a Eva Hitlerovi - stihli se totiž vzít - odebrali do vůdcovy pracovny. Personál nervózně vyčkával za dveřmi.
Následující svědectví se různí: podle jedněch zpráv byl kolem 15:30 z pracovny slyšet výstřel, podle jiných kolem bunkru hřmělo dělostřelecké ostřelování a nebylo tak slyšet vlastního slova. Každopádně v 15:30 Hitlerův komorník Heinz Linge otevřel dveře a ihned ho prý praštil přes nos zápach po hořkých mandlích – tak je cítit kyanid. Na pohovce spatřil dvě těla bez známek života. Eva, s nohama skrčenýma u sebe, byla po Hitlerově levici a odkláněla se od něj. Hitler seděl se skloněnou hlavou a ze spánku mu odkapávala krev.
Mrtvá těla obou byla podle předem domluvených instrukcí vynesena ven, na zahradu kancléřství. Zde je personál polil benzínem s cílem spálit je na prach, aby z nich vůbec nic nezbylo. Benzínu ale bylo málo, prý se musela část vysát z nádrží zaparkovaných automobilů, a navíc na volném prostranství – na rozdíl od krematoria – těla nehoří moc dobře. Oheň stravoval těla přes dvě hodiny, zhruba od 16 do 18:30 hodin, nedokonale spálené ostatky pak byly zahrabány v mělkém kráteru po granátu. Další den zbylí přítomní buď utekli, nebo spáchali sebevraždu – včetně Josefa Goebbelse, jeho ženy a jejich šesti dětí.
Rudá armáda obsadila kancléřství a bunkr pod ním brzy ráno 2. května. Zvláštní jednotka sovětské kontrarozvědky Směrš nedobře zakopaná těla Hitlerových i Goebbelsových objevila záhy. Identifikace proběhla 11. května pomocí Hitlerova zubaře – ten potvrdil, že se jedná o chrup jeho pacienta. KGB si nechala ve svých archivech nejlépe dochované části těla – kus lebky a obě čelisti - a zbytek ostatků Hitlerových i Geobbelsových tajně pohřbila na neoznačeném místě v Magdeburku. V roce 1970 pak byly exhumovány – prý ve „značném stadiu rozkladu“ – spáleny na prach a rozprášeny do říčky Ehle, jednoho z přítoků Labe.
Tak skončila pouť jednoho z největších vrahů historie. Jak se dostal k moci, proč tolik nenáviděl židy, kolik bral ke konci života medikamentů a jakými nemocemi trpěl, se podívejte ve videu, v další epizodě pořadu Životy slavných.
Témata:
Související
