ROBERT ANTON WILSON & GUERRILLA ONTOLOGIE (1)

I když jsme uprostřed „informační revoluce“, mnoho lidí jen zřídkakdy zpochybňuje svět, který nás obklopuje. S narůstající politickou polarizací narůstá stále naléhavější potřeba, aby se lidé setkávali s alternativními pohledy a názory. Teoreticky by měl internet fungovat jako otevřená platforma sloužící k neustálému zpochybňování tradičních příběhů, kde institucionální autority vlád, nadnárodních korporací a mainstreamového tisku čelí množství zvídavých otázek.

Naštěstí můžeme náš „status quo“ zpochybňovat díky mnoha webům, online fórům a podcastům, které jsou věnovány nejrůznějším alternativním pohledům a výzkumům, a to včetně parapsychologie, geopolitiky a „konspiračních terorií“. Vzestup sociálních médií však zároveň vedl k subtilnějším, ale o to nebezpečnějším formám propagandy a kontroly mysli, kdy jsou lidé často nevědomky konfrontováni pouze s těmi, kteří mají podobné názory, jako jsou jejich vlastní, a uvíznou tak ve „smyčce zpětné vazby sociální validace“. Jak si můžeme v dnešním světě zachovat otevřenou mysl, ochotu se ptát a pragmatický přístup? Odpověď nám může poskytnout guerilla ontologie.

Co je "Guerilla Ontologie"  

Guerilla ontologie je termín, který vytvořil Robert Anton Wilson ve své knize "Illuminati Papers" z roku 1980. Wilson jej ve svých románech definuje jako přístup, který kombinuje „prvky každé knihy tak, aby se čtenář musel na každé stránce rozhodnout: "Co z toho je skutečné a co je jen smyšlenkou?“¹ Jinými slovy: funguje jako cvičení kognitivní disonance, kdy „jsou čtenáři ponecháni, aby sami interpretovali, které, a zda vůbec nějaké, z četných a protichůdných úhlů pohledu prezentovaných jednotlivými postavami jsou pro ně platné nebo věrohodné“.² Podobá se to postmodernistickému tvrzení, že textový diskurz je možné interpretovat mnoha různými způsoby (potenciálně nekonečnými), protože jeho jednotný výklad neexistuje. Guerilla ontologie je však mnohem víc než jen literární technika. Jak uvedl v rozhovoru Wilson:

"Posledních 2500 let si západní svět nechal vymýval mozek Aristotelem. Nevědomá, ne zcela odůvodněná víra většiny obyvatel západních zemí je, že existuje jen jeden obraz, který adekvátně popisuje realitu. Každý obyvatel Západu se domnívá, že právě on má to štěstí a vlastní onen náhled, která je správný. Guerilla ontologie, podle mě, touto jistotou otřásá. Používám to, co se v moderní fyzice nazývá „multimodelovým“ přístupem, což je myšlenka založená na předpokladu, že existuje více než jeden model, který obsahuje daný soubor faktů... Je důležité zrušit nevědomý dogmatismus, který nutí lidi myslet si, že jejich úhel pohledu je ve skutečnosti tím jediným rozumným způsobem pohledu na svět. Mým cílem je pokusit se dostat lidi do stavu zobecněného agnosticismu, nikoli agnostickému přístupu vůči samotnému Bohu, ale agnostickému přístupu vůči všemu... To je to, čím je ve skutečnosti guerilla ontologie – prolomením tohoto modelu jediného pohledu a umožněním modelu mnoha pohledů".³

Jinými slovy, primárním cílem guerilla ontologie je zůstat ve stálém stavu agnosticismu a interpretovat realitu prostřednictvím mnoha kulturních, politických, ekonomických, filosofických, vědeckých i duchovních perspektiv. Namísto přihlášení se k jednomu systému víry guerrila ontologie podporuje radikální formu intelektuálního pragmatismu, ve kterém jsou syntetizovány, integrovány a asimilovány kontrastní ideologie, jež poskytují komplexnější a dynamičtější pochopení světa.

Wilson předpokládá, že neexistuje žádná „objektivní“ realita; subjektivně jsou podle něj určeny i základní výroky jako „den má 24 hodin“ nebo „svět je kulatý“. Tento multimodální přístup vede k rozšíření lidského vědomí, ve kterém jsou všechny vysvětlující modely považovány za „pravdivé“ i „lživé“ současně. Jak si můžeme v dnešním světě zachovat otevřenou mysl, ochotu se ptát a pragmatický přístup? Odpověď nám může poskytnout guerilla ontologie. Abychom plně ocenili důsledky guerilla ontologie, je důležité porozumět jednotlivým významům těchto pojmů. Ontologie je odvětví metafyziky zabývající se povahou existence nebo bytí, zatímco guerilla v této souvislosti odkazuje na vojenskou taktiku používanou okrajovými skupinami k získání politické moci – na sabotážní akce, přepadení, nájezdy a bleskové zásahy.

Guerilla ontologii lze považovat za formu filosofické války, v níž se ontolog pokouší podkopat autoritu vyvracením symbolů, znaků a semiotických systémů, kterými se vykonává a udržuje moc. S využitím specializovaných taktik, jako je culture jamming (kulturní sabotáž), hackování reality, subvertising (parazitování na už existující kampani) či magie memů, se ontolog stává aktivním účastníkem kulturní arény a vytváří nové významové polohy. Podněcování rozporuplných myšlenek vyvolává pocit zmatku a dezorientace, což způsobuje poruchu psychologického programování potřebného pro efektivní fungování ideologické kontroly. V tomto smyslu je guerilla ontologie rozvratným cvičením, vzpourou proti všem „tunelům reality“, které řídí lidské vnímání a předávaná sdělení.

Pro Wilsona mohou internetové technologie hrát zásadní roli při zpochybňování našich ideologických předpokladů a vytváření decentralizovaný informační matrix, kde nepřevládá žádný singulární pohled na svět. Různé veřejné a soukromé subjekty soutěží o kulturní autoritu, což podkopává samotný koncept „pravdy“, jak ji známe. Jak se komunikační sítě stále více globalizují, člověk je více vystavován různým myšlenkám, teoriím, konceptům a perspektivám. Lidé se nacházejí v situaci, kdy již nemohou rozlišovat mezi „skutečností“ a „fikcí“. I když existuje nebezpečí, že by to mohlo vést k novým formám manipulace a kontroly, povede to také k nové éře intelektuální kreativity, dynamiky a plynulosti. Jak uvádí Wilson, tato „informační revoluce“ je pouze kontinuem pokračujícího historického trendu ke kulturnímu relativismu:

"Když lidé začali obchodovat a udržovat vzájemné obchodní styky, museli se naučit vidět věci tak, jak je viděli ostatní. V důsledku toho se u starých Řeků, kteří byli výbornými obchodníky, objevil určitý smysl pro kulturní relativismus. Myslím, že to je to, co je zodpovědné za vzestup řecké filosofie. Bohužel to vždy zůstalo menšinovým pohledem kvůli zakořeněné síle dogmatického myšlení. S vzestupem moderní elektroniky se však věci začaly měnit rychleji. Nyní žijeme v globalizovaném světě, který Buckminster Fuller a Marshall McLuhan předpovídali již dávno. Dokonce jsem potkal lidi, kteří ve svých 20 letech navštívili až 30 různých zemí. S takovýmto množstvím zahraničních cest a nástupem moderních elektronických médií si stále více lidí vytváří smysl pro kulturní relativismus". [Wilson učinil toto prohlášení v roce 1980].⁴

V tomto smyslu nám guerilla ontologie umožňuje orientovat se v nové „post-pravdivé“ éře, kde obsah vytvářený uživateli podkopává informační monopol strážců masmédií a popularizuje alternativní narativy, které by dříve zůstaly jen na okraji společnosti. Jak již bylo uvedeno výše, účelem guerilla ontologie je navodit stav kognitivní disonance, v níž jsou asimilovány zdánlivě protichůdné pohledy na svět, aby se rozšířily hranice lidského vědomí. Pro Wilsona jsou internetové technologie součástí tohoto rozšiřování vědomí, protože skrze ně je různým modelům reality vystaveno stále více lidí. V tomto smyslu nám guerilla ontologie umožňuje orientovat se v nové „post-pravdivé“ éře...

Kognitivní disonance & kvantová mechanika

Zatímco se multimodelový přístup popsaný Wilsonem zdá být v rozporu s představou „vědecké pravdy“ – totiž že můžeme empirickým pozorováním získat nezpochybnitelná fakta o světě – dokonce i vědečtí pracovníci jsou povinni při popisu jevů na kvantové úrovni akceptovat přístup založený na více modelech.

Při zkoumání chování subatomárních částic již principy newtonovské fyziky nejsou použitelné. Místo toho vědci musí tento jev vysvětlit z hlediska „pravděpodobnosti“, pracovat s různými výsledky, které se vyskytují v kvantovém systému, dokud provedené měření nevede ke zjištění výsledku jediného. Například kvantová mechanika ukazuje, že světlo funguje jako částice i vlna, a to navzdory skutečnosti, že v prvním případě má hmotnost, zatímco ve druhém nikoli.⁵ V tomto smyslu jsme omezeni jazykovými modely, které máme při pozorování vědeckých jevů k dispozici.

Niels Bohr, dánský fyzik, který navrhl "Kodaňskou interpretaci kvantové mechaniky", věřil, že matematické rovnice nepopisují vesmír s objektivní přesností. Popisují spíše „mentální procesy, které musíme podstoupit, abychom vesmír mohli popsat“.⁶ Například když popisujeme vesmír jako trojrozměrné časoprostorové kontinuum, ve skutečnosti popisujeme, jakým způsobem naše mysli třídí smyslové prožitky; jiná forma života může zažít realitu jako 4 nebo dokonce 5dimenzionální, a proto se rovnice, které používají k popisu reality, budou radikálně lišit od našich. Pro Wilsona je guerilla ontologie (nebo kognitivní disonance) založena na myšlence, že přijetím zdánlivě protichůdných modelů světa si uvědomíme svoji relativistickou pozici ve vesmíru.

-pokračování-

---------------------------------------------------

PRAMENY:

1. https://guerrillaontologies.com/about/
2. https://en.wikipedia.org/wiki/The_Illuminatus!_Trilogy#Cognitive_dissonance
3. http://rawilsonfans.org/searching-forcosmic-intelligence-interview-1980/
4. dtto.
5. https://en.wikipedia.org/wiki/Light
6. R. Wilson, (1983) "Prometheus Rising", New Falcon Publications