„Byl na nás tehdy velký tlak, protože jsme byli účastníci nejvyšší soutěže, zatímco Znojmo prvoligista. A my ho neustáli,“ připomíná jedenapadesátiletý odchovanec havlíčkobrodského hokeje, který v Dukle strávil čtyři sezony.
Zkusíte si tipnout, jak dopadne letošní boj o extraligu?
Většina mých známých favorizuje Kladno, říkají, že teď už si to nenechá vzít. Podle mě je to však pořád padesát na padesát. Jihlava venku hraje dobře a má lepšího gólmana. Právě to v takových chvílích rozhoduje.
Navíc se zatím v téhle sérii daří výhradně hostům...
To je hodně ovlivněno absencí diváků. Myslím, že za normálních okolností by to neplatilo. V Jihlavě by bylo určitě vyprodáno, fanoušci by klukům pomohli.
Důležitou roli bude hrát v posledním souboji asi psychika, souhlasíte?
Samozřejmě, vždyť to bylo vidět i v úterý v Jihlavě. Za stavu 1:0 byla Dukla všude o krok dřív, jenže pak přišel nešťastný odraz od spadlé hokejky, chvilku nato i střela přes x hráčů a všechno se změnilo.
Takže byste radil dát gól a pak se soustředit na obranu?
Maxim (Žukov) je schopný to vzadu zavřít, takže Jihlava klidně může hrát na jeden, dva góly.
Do týmu Dukly letos patří i váš syn Richard, ovšem ve finále hrát nemůže...
Nenasbíral potřebný počet patnácti zápasů. Nedá se nic dělat, musí si počkat. Každopádně s týmem všechno prožívá.
