Reportáž: Xavier Baumaxa v tržnici. Tahle písnička je pro všechny, co přijeli autem

Reportáž: Xavier Baumaxa v tržnici. Tahle písnička je pro všechny, co přijeli autem
Úterním koncertem písničkáře Xaviera Baumaxy v pražské holešovické tržnici pokračoval takzvaný drive-in multižánrový festival Art Parking.
V době pandemie do českých i moravských měst vrací kulturu, kterou mohou lidé sledovat ze svých aut.
"Sledovat divadlo živě přes internetovou webkameru nebo poslouchat streamovaný koncert je fajn, ale trochu jako líbání přes roušku. Myslíme, že živé umění nutně potřebuje sdílený okamžik tady a teď," vysvětlují pořadatelé.
Člověk si na webu koupí vstupenku pro jeden osobní automobil, 48 hodin nebo méně před koncertem se nechá otestovat na nemoc covid-19 a sepíše čestné prohlášení o negativním výsledku.
Foto: Jakub Plíhal
Ondřej Horák Jakub Plíhal Ondřej Horák, Jakub Plíhal
29. 4. 2021 9:30
V pražských Holešovicích vrcholí festival Art Parking, při němž lidé sledují koncert z aut. Úterní večer patřil písničkáři Xavieru Baumaxovi, který nadával publiku, rapoval a hrál sladkobolné blues z "drsného severu", odkud pochází. "Art Parking má částečně poukázat i na to, jak směšná a hloupá pravidla vláda nastavila," říkají pořadatelé.

"Před rokem bych na něco podobnýho vůbec nešla. Teď tady sedím a je to naprosto skvělý," rozplývá se dívka na zadním sedadla stříbrné lehce obstarožní Fabie. V jedné ruce drží nápoj, druhou drbe pospávajícího psa. Od spolujezdce se mezitím ozve lupnutí zátky, která se právě oddělila od hrdla lahvového piva.

Na parkovišti Holešovické tržnice stojí desítky aut čelem ke středně velkému pódiu a od zdi budovy bývalých jatek se odráží improvizované sólo na pozoun, který Xavier Baumaxa imituje ústy.

Čtvrtý dubnový víkend se posluchačům znovu otevřely brány Holešovické tržnice, kde akce Art Parking nabízí možnost užít si živou muziku z bezpečí vozu. Na koncert se lze dostat s negativním testem nebo čestným prohlášením, že jej člověk absolvoval. Lístek stojí 400 korun za vůz, z něhož se během vystoupení nesmí vystoupit.

Týdenní drive-in festival otevřela pardubická kapela Vypsaná fiXa, vyprodala dva dny po sobě. Pokud vynásobíme maximální kapacitu 70 aut průměrnými třemi osobami na vůz, vidělo je něco kolem 420 lidí, tedy přibližně polovina kapacity pražského Lucerna Music Baru. Úterní večer patřil Xavieru Baumaxovi a neobsazeno zůstalo jen několik míst vyznačených sprejem na asfaltu.

Pro všechny, co přijeli v autě

Litvínovský písničkář začíná hrát se západem slunce, lehce po sedmé hodině. První písní je Ing. Pavel Pavel, inspirovaná strakonickým politikem a archeologem zkoumajícím přepravu kamenných soch moai na Velikonočních ostrovech. "Za lana tahat se smí, sochy jsou bezprizorní," zpívá Baumaxa do stoické skrumáže aut, zatímco mžourá do slunce zapadajícího nad čtvrtí Letná.

Zespodu písničkáře líně ovívá kouřomet, na pódiu sedí sám. Hraje bez kapely, již obvykle skládá z vyhlášených jazzmanů. Ti jeho obhroublý humor občas zjemňují elegantními hudebními výkony, nyní ale vozy sledují Baumaxu v syrovém provedení, pouze s kytarou a ukulele.

Xavier Baumaxa.
Xavier Baumaxa. | Foto: Jakub Plíhal

"Tahle je pro všechny, co jste přijeli autem, buze*anti," věnuje písničkář další kus do potlesku ve formě hromadného troubení klaksonů. Se stmíváním se k němu přidává poblikávání blinkrů. Baumaxa během vystoupení plynule přechází do postavy jménem Black Ďábel, což je jeho hiphopové alter ego inspirované Karlínem před gentrifikací.

Celý večer dostává lehce "kaufmanovský" nádech, často není jasné, zda mluví Xavier Baumaxa, nebo nějaká z jeho imaginárních postav. V jednu chvíli imituje Dana Bártu, za okamžik se vrací ke zběsilému beatboxu. Při zvláštních pohybových básních jen vydává zvuky připomínající slova a rukama kreslí do vzduchu obrazce. O improvizaci nejspíš nejde, zvuky i pohyby se opakují v určitých vzorcích.

Přes jemně dadaistické momenty ale celý večer převládá sladkobolné blues z "drsného severu", odkud Baumaxa pochází. "Sem tam lemtám / Ty časy, kdy já dobrý byl, jsou ten tam / Sem tam lemtám / A znáš-li lepší svět / Hned mě prosím vem tam," nechává publikum alespoň na chvíli zapomenout na pandemii.

Snímek z koncertu Xaviera Baumaxy.
Snímek z koncertu Xaviera Baumaxy. | Foto: Jakub Plíhal

Dojímání v absurditě

Když západ slunce nabývá kýčovitého vrcholu, Baumaxa zvedá hozenou rukavici a rozehraje píseň Krajčo T9. Tou před lety parodoval textařský styl zpěváka kapely Kryštof, píseň přitom odmítl dát na album Idueto, které si rýmováním podle textového našeptávače nechtěl zkazit.

Lidé z aut vystrkují ruce s rozsvícenými mobilními telefony a se písničkářem zpívají neprůstřelné verše jako "Až dosud se můj osud / Potácel odsud do nikam" nebo "Tvá kůže za to může / Že rty jak růže mě k tobě dovedou".

Ve finále písně Baumaxa nasazuje silnou zbraň - půl minuty tklivého, vysokého tónu. Pak odloží kytaru, prsty vytvaruje srdíčko a dožahne lahvičku bílého vína. "Tohle se prodává na benzinkách, je to ta druhá největší s*ačka, co můžete koupit. Já jako zkušený alkoholik to musím vědět," zhodnotí kvalitu nápoje, který se tu prodává, a požádá o další.

Xavier Baumaxa.
Xavier Baumaxa. | Foto: Jakub Plíhal

Parkoviště dojímavě ztichne při Dátamtůja, patrně nejosobitější coververzi hitu Hallelujah od Leonarda Cohena. A automobily umělce překvapivě umluví i k tomu, aby zahrál svůj největší hit Pažitka, kterým se proslavil na desce Buranissimo forte z roku 2005. V posledních letech má k písni značný odpor, i proto nejspíš zazní do melodie Stairway to Heaven od Led Zeppelin.

Sledování koncertů z auta dokáže zvýraznit absurditu doby. Jedno osazenstvo používá střechu SUV jako stůl, sedí ve stažených oknech, kymácejí se do rytmu a vypadají šťastně. V kabrioletu, který se zdá být pro takovou příležitost ideální, poslouchá slečna ve svítivě žluté péřové bundě a se zalíbením zpívá každé slovo.

V zadní části parkoviště se prohání přibližně čtyřletá holčička na tříkolce, zatímco Baumaxa z pódia sprostě nadává publiku do gadžů, především těm, kdo přijeli v bílých autech.

Mezi vozy chodí dívka s košíkem, v němž nosí platební terminál a občerstvení, které si lidé objednávají z aut pomocí SMS zpráv. Hudbu z pódia přenáší do vozu mobilní reproduktor. Občas chrastí, zvuk je ale překvapivě dobrý a při stažení okýnek dostane přirozenou ozvěnu, připomínající akustiku skutečných letních festivalů.

Xavier Baumaxa.
Xavier Baumaxa. | Foto: Jakub Plíhal

"Tak já se s vámi pomalu rozloučím, aby se vám nevybily baterky," zazní z pódia před posledním kusem. Následně Xavier Baumaxa odchází a už se odmítá vrátit, možná i kvůli nepatřičnosti celé situace. Klaksony ale neutichají a nezbývá než přidat. Na závěr tedy zahraje nejslavnější píseň Angličana Stinga, jejíž název Englishman in New York nahradil za Czenglishman in Holešovice.

Několik aut skutečně nemůže nahodit motor, pořadatelská služba je ale připravena se startovacími kabely.

Od května bez aut?

"My nejsme fanoušci autokultury a nikdy jsme nebyli. Je to z nouze ctnost, která má ukázat, že živá kultura je stále živá. A také že dokáže být bezpečná," říká Jakub Vedral z pořádající agentury Art Prometheus. Podle něj má cyklus autokoncertů Art Parking za cíl zjistit, zda diváci ještě chtějí potkávat své oblíbené interprety. A podle atmosféry na místě se zdá, že chtějí. Navzdory všem opatřením a náležitostem, které musí splnit.

Přesto Art Parking potrvá už jen pár dní. Ve čtvrtek zahraje kapela Znouzectnost a páteční večer bude patřit zpěvákovi 7krát3, který vystoupí s kapelou v rámci festivalu Mladí ladí jazz.

Xavier Baumaxa.
Xavier Baumaxa. | Foto: Jakub Plíhal

"My totiž věříme, že v květnu už nebude potřeba, aby se kulturní akce sledovaly z auta," vysvětluje Vedral krátký program a svůj optimismus podpírá logikou vládních opatření. Kultura je podle něj služba, a pokud ty mají od 3. května otevírat, měla by se uvolnit i opatření pro kulturu.

Vláda to ale nejspíš ještě nedovolí. S venkovními koncerty počítá až ve čtvrtém balíčku uvolnění protipandemických opatření. Ten by měl začít platit v situaci, kdy bude méně než 75 nakažených na 100 tisíc obyvatel za sedm dnů. V Praze, kde se festival koná, je zatím stále přes 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

"Jsme přesvědčeni, že kdyby lidi přišli bez aut a požádali jsme je, aby na sobě měli respirátory a drželi rozestupy, byl by to pro všechny stále bezpečný a výrazně příjemnější zážitek," zmiňuje Jakub Vedral variantu, kdy by také byl povinný negativní test na koronavirus.

Odhadnout, kdy začneme na koncerty sledované ze sedačky automobilu vzpomínat jako na kuriózní symptom pandemie, je sázkou do loterie. Přesto se zdá, že radost z živé hudby alespoň částečně zprostředkovat dokážou. "Dávám deset bodů z deseti. Možná dvanáct z deseti," směje se po koncertě dívka ze stříbrné Fabie.

 

Právě se děje

Další zprávy